E. Zvolánková 20.2.2020 15:02

Jak tu diskusi pročítám, tak milé dámy, opravdu před Vámi - chovatelkami smekám. Na takovou míru byrokracie bych tedy neměla nervy. Od své kamarádky chovatelky, od níž mám svoje fousisko, už jsem také vyslechla různé historky kolem cestování štěňat, ale to, co čtu tady, to jsou tedy vážně "perly" a je smutné, že se zákonodárci více nezajímají o praxi a většinou se nesnaží komunikovat s těmi, jichž se to nejvíce může dotknout... (to je vlastně hrozně nesmyslné slovo :-P Zrovna o takové zpotvořené zákonné "dárečky" fakt nikdo nestojí). Ač to možná někdo myslel dobře, výsledkem je paskvil, na nějž opět dojíždí ti slušní chovatelé, ale především psíci...:-(

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 20.2.2020 13:11

Jen dotaz, kde se dá stáhnout prohlášení, že štěně nebylo v kontaktu s divokými zvířaty? Jeden kluk od nás pojede na Slovensko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Iva 20.2.2020 10:41

Je to špatné, ale dříve to bylo ještě horší, alespoň co se týče zemí Spojeného království a Irska. Pejsek musel být očkován proti vzteklině a po půl roce se odebírala krev, zda má proti ní protilátky. Takže by šel do světa ve skoro deseti měsících. To bylo ještě před devíti nebo deseti lety, pak už stačilo "jen" to štěně naočkovat ve třech měsících proti vzteklině. Měla jsem zájemce z Irska, ale odpískali jsme to, protože to bych psychicky nedala ani já, ani zájemce. Pro něj by to nikdy nebyl "jeho" pes, tu výchovu by měl ode mě a moc by s tím už nenadělal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Janaba 20.2.2020 10:36

I když téma je vážné, nedá mi se nezeptat. Fotky Sonnyho s posledním bráškou jsou boží, ale který je klon toho druhého? :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 20.2.2020 10:06

Obvykle dojde na to, že to, co je míněno proti nepoctivým, postihne hlavně poctivé. My tak moc neexportujeme, nejezdíme po zahraničních výstavách. I když na domácí půdě jsme i na výstavě občas nejdenoho soupeře i ze Skandinávie porazili. Do Rakouska si ho brali na vlastní riziko, ale měli to jen něco přes 100 km, tak by to nebyl takový problém. Pozdní odchod je problém, zejména když i u nás je štěně v domácí smečce. Pak si hůře zvyká. Legislativci chovu nerozumí, to chápu, ale mohli by se zeptat. Mělo by jít o to štěně.

A někdy si říkám, že při odchovu jsou chudáni naši stávající psi. Se Skye se toho moc nenacvičí, Ginny nemá své pohodlí a ve 12 letech ji už haranti rozčilují.

Právní povědomí i některých institucí bývá všelijaké. Teď jsem diskutovala, jak stará může být smlouva o spolumajitelství, když není termínovaná a nebyla vypovězená... Radši jsme ji podepsali znovu.

Jinak o tom, kam štěně šlo. zásadně na veřejná media nepíšu. Co jde zneužít, nepublikuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 20.2.2020 10:00

Tohle opravdu není dobré pro nikoho. O těch předpisech jsem skoro nic nevěděla, takže děkuju za zajímavý článek i příspěvky v diskusi.

A taky jsem ráda za článek i s fotkami o strakáčích, jsou to krásní psi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 20.2.2020 9:48

Milá Radano, je dobře, že o těchto záležitostech píšeš a máš na mysli především dobrý život pejsků. Dopadlo to sice dobře ale co kdyby nějaký urputný úředník začal dělat problémy, ach jo, raději nedomýšlet. Přeji jen šťastné chvíle a šťastné psy!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 20.2.2020 9:36

Milá Radano, poctivě vedený chov čistokrevných psů je boj vedený na mnoha frontách, rozhodně žádná zábava pro pohodlné. Tyhle předpisy mají dobrou vůli chránit (před nákazou i nepoctivými chovateli), ale dopadnou hlavně na štěňata.

My jsme na to narazili v Anglii, když nám umřel Daník, jeho dvojpes Kazan to chtěl taky zabalit a my jsme potřebovali štěně. Chtěli jsme se původně obrátit na naši českou osvědčenou chovatelskou stanici, ale právě pravidla dovozu štěňat (tam jsou nebo byly i krevní testy na úroveň protilátek) nás naprosto odradily. Tak jsme koupili Berry, místní verzi dlouhosrstého německého ovčáka (je zapsaná v Kennel Clubu). Jela jsem pro ni ze Surrey až do Yorkshire (až za Leeds). Bylo jí tehdy 7,5 týdnů a já ji vlastně měla mnoho hodin během cesty různými vlaky (přes Londýn v metru) pořád v náruči. Byla právě v tom věku, kdy těch mnoho hodin blízkého kontaktu znamenalo vytvoření velmi silného pouta, které nikdy nepolevilo. Možná i díky němu se velmi snadno udomácnila, omotala si Kazana kolem tlapky a nikdy nevypadala, že by se jí stýskalo po původní smečce. Brát si skoro pětiměsíčního psa znamená, že ty nejdůležitější první týdny stráví štěně s někým jiným, než se svojí budoucí smečkou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 20.2.2020 8:38

A jejda, to jsou trampoty. Není jednoduché štěně exportovat.

Tak já už žádné štěně importovat nebudu, protože už určitě nebudu mít nikdy štěně. Erník je pravda Slovačisko, ale tenkrát mne ani nenapadlo zkoumat, jaké zákony jsou na dovoz štěnat ze zahraničí (ono to bude taky tím, že Slovensko pořád počítám za skoro tuzemské), navíc byl už starší 4 měsíců, očkování proti vzteklině bylo a byl z útulku (což je asi z pohledu zákona jedno). Nicméně je dobré vědět...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vrchotová 20.2.2020 7:41

Zdravím zvířetníky a také bernskou smečku :-)

S článkem plně souhlasím, nařízení, které bylo myšleno hlavně k boji proti množírnám, se naplno obrátilo proti poctivým chovatelům. Tvrdě jsem to zažila i já, kdy jsem posílala štěně do země, která měla jak očkování proti vzteklině, tak navíc odběry krve po 21 dnech. Tím pádem štěně odlétalo skoro v pěti měsících. A jelikož štěňata žijí s námi doma, nejsme kotcový chov, tak bylo štěně tak na nás fixované, že po příletu do země nové majitelce uteklo a začalo nás hledat. Bylo by to na dlouhé povídání, dopadlo to nakonec tak, že jsme pro štěně odletěli, týden jsme ho hledali, bohužel neúspěšně. Po našem odletu zpět se naštěstí podařilo najít a na mé vyžádání bylo odkoupeno zpět k nám. Nyní žije už šestým rokem spokojeně u nás :-)

Není jediným štěnětem, co jsem nucena dávat později, ale už neposílám do třetích zemí. Alespoň to pro ně můžu udělat. Zase jako chovatel chápu, že export je důležitý z chovatelského hlediska, jen ten zákon je prostě pro poctivé chovatele špatně nastavený.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Zvolánková 20.2.2020 7:02

Krásný den všem přeji. Tak zase po delší době moc ráda slyším o bernské smečce. Na ty ušaté prcky se tak hezky kouká :-) Ale ty starosti kolem odchovů štěňat jsou veliké a věřím, že seriózní chovatel má náklady na odchov jistě vyšší, než za kolik nakonec štěndo prodá. A toho papírování kolem...Přiznám se, že na to bych neměla nervy. Obdivuji chovatele, kteří si tu práci dají, protože jen díky nim tu některá plemena ještě vůbec jsou. Zrovna chovatelů bernských honičů asi v ČR moc není, že? Páreček těchto psů občas potkávám, neboť bydlí zřejmě někde v našem blížším okolí, ale neměla jsem nikdy příležitost se s nimi dát do řeči...paní chodí současně se psy i s kočárkem a oba kočárek aktivně hlídají, takže se u nich zastavit není moc šance.

• reagovat
• nahlásit příspěvek