28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

PSI: Velcí psi v naší rodině 6.

Kriminální aktivity vlkodava Arrase

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Maw 27.3.2019 20:01

pobavilo me

jak krade takovej roztomilej hafan ty tycky k rajcatum :)

Z. Olčava 27.3.2019 19:02

Moc hezké,

jak vyprávění, tak i "pejsek". Vůbec jsem nevěděla, že může mít tak hezkou barvu, vždycky jsem viděla jen šedivé. Moc se mi líbí, ale mám před takovými obry respekt, ne že bych se bála, ale ten respekt, to tedy jo.

M. Dvořáková 28.3.2019 21:20

Re: Moc hezké,

Díky za komentář. Ony ty barvy na fotkách asi trochu klamou. Arras byl víc do stříbrna (bílý kafe), zatímco jeho současný nástupce Geralt, který je víc do zlatava (světlý karamel).

Z. Tora 27.3.2019 18:34

Článek potěšil

Arras je krásnej pes. Kdo by odolal nachystaným tyčkám, že jo, to je přece přesně pro něj! My ted taky řešíme plot, ale ne kvůli psovi, ale kvůli kočkám. Jenže udržet kočky za plotem je opravdu náročné, tak nevím, jak dopadnem.

A ne, ještě žádné nové nemáme, chci prvně vyřešit ten plot.

Š. Matyášová 28.3.2019 6:35

Re: Článek potěšil

Toro, poraď se s Maričkou, taky to mají nějak pořešené......

M. Dvořáková 28.3.2019 21:11

Re: Článek potěšil

Díky za komentář. Kočky se nám taky nepodařilo nikdy udržet za plotem. Ale znala jsem jednoho lékárníka, z lékárny na náměstí v Hulíně (byl to už starší pán, teď je důchodě), který se mi před pár lety dušoval, že on to svého kocoura naučil. Prý, jakmile se kocour přiblíží k plotu, lékárník na něj hvízdne, a kocour se poslušně vrací k domu. No nevím.

Z. Vave 27.3.2019 18:02

Naše Píďa blahé paměti

kradla mrkve v zeleninovém stánku, který kdysi stával u vedlejšího paneláku. Přepravky s cibulí, bramborami a kořenovou zeleninou byly na zemi pod pultem a Píďa si vždy vybrala, odnesla kousek stranou a pustila se do jídla. Když byla před stánkem fronta, šla si ještě přidat. :) Prodavač to už pochopitelně znal a věděl, že mrkve vždycky zaplatím s nákupem.

Když přibyla do rodiny Anka, tak mrkve kradla taky. Ale většinou je jen rozkousala. Když potom Píďa odešla za duhový most, Anka si ještě nějaký čas mrkve u stánku brala, odnášela opodál a tam je zahodila. Zkrátka v tom nebylo to srdce, jako u Píďulky.

Ančino srdce totiž planulo pro králíky. Poprvé jsme to poznali u Aleny s Maxem, kdy se nejdřív procpala otvorem pro slepice, pak vyvrátila vrátka, a když jsme ji zavřeli v domě, tak zdrhla za králíky oknem. Za králíky se vydala přes koňský výběh u švagříčka a své o tom vědí i ri s jakkelem, kterým rozbila vrátka vedoucí do prostoru králíkáren. Nikdy jsme nezjistili, co by s králíky udělala, kdyby se k nim dostala, ale chtěla je moc.

Z. Vave 27.3.2019 18:03

Re: Naše Píďa blahé paměti

Jo! Zapomněla jsem pochválit článek a krásu Arrase.

M. Dvořáková 28.3.2019 21:11

Re: Naše Píďa blahé paměti

Díky za komentář:))

Š. Matyášová 28.3.2019 6:39

Re: Naše Píďa blahé paměti

to dělávala Barunka, Šarikova máma, ale ona na ně jen civěla a když se k nim dostala , tak si je odnosila do boudy a pečovala o ně...dělala to i mimo hárání,takže j eměl aasi jako hračky..troufám si říct,že o ně pečovala raději,jak o svoje děti....

Z. Hanča 27.3.2019 14:36

Náš první pes,

bulík Alf, chodíval do klučičího pokoje a odnášel si odtamtud angličáky. Co ho na nich tak lákalo, nevím, kousat se to moc nedalo, že by si chtěl zajezdit? Měl ale smůlu, pokaždé se tvářil tak pekelně nenápadně, že bylo každému hned jasné, že si nese do pelechu úlovek. :-))

Arras je krasavec a zrovna takového, pískově zbarveného, jsme nedávno u nás potkali - poté, co jsem u minulého článku psala, že vídáme jen ty šedivé vlkodavy. Úžasně milý pes a pohodář, i na Denise, který nijak neplane láskou k velkým psům, to fluidum působilo, hoši se seznámili a celou dobu, co jsme šli společně, se chovali slušně. :-))

M. Dvořáková 28.3.2019 21:17

Re: Náš první pes,

Díky za komentář. Náš současný vlkodav Geralt z Rivie nejdřív kradl a cupoval zatoulané ponožky (pochopitelně vždycky jenom jednu z páru), později se (trochu úchylně) přeorientoval na papírové kapesníky. Dokonce se neváhá přikrást do pokojů dětí nebo do ložnice, strkat hlavu pod polštáře, a kontrolovat, jestli tam náhodou někdo nějaký kapesník nezapomněl. Už dlouho si na to dáváme pozor v naději, že když Gery nic nenajde, že ho to přejde. Zatím v tom vytrvale pokračuje.

T. Zana 27.3.2019 14:32

Hezké

Jo, člověk takhle nasbírá příhody, u nichž původní zážitek byl na zabití a po letech se z toho vyklube veselá historka :-)

M. Dvořáková 28.3.2019 21:29

Re: Hezké

Díky za komentář. Jenom si teď ex-post říkám, že jsem si to měla začít zapisovat dřív.

Z. Lika 27.3.2019 13:35

Jelikož máme doma modeláře

a k tomu kočky, kradou se u nás drobné součástky. Naštěstí ne moc často. A objeví se, až když jsou zakoupeny nové :-)

Na youtubu jsem narazila na kocoura, který po nocích krade prádlo ze šňůr, to je taky radost.

Arras je na fotkách nádherný, ty tyčky od rajčat mu musely připadat jako klacíky tak akorát na aport!

M. Dvořáková 28.3.2019 21:31

Re: Jelikož máme doma modeláře

Díky za komentář Liko. U nás v současnosti (kromě toho, že Geralt krade papírové kapesníky), krade ještě kocour. Kdekoliv uvidí něco položeného na židli, okamžitě po tom skočí a strhne to na zem a vleče to pryč. I věci mnohem větší a těžší. Snažíme se na židlích nic nenechávat:))

A. Bytová 27.3.2019 12:09

Svého času

mi nějak špatně začaly snášet slepice. A tak souběžně jak si můj muž pochvaloval, jak ten pes pěkně vypadá a celej se jen leskne, a já vedla samomluvu - ty slepice nenesou a nenesou, mi to konečně došlo. Přistihla jsem ho při činu, ještě s vajíčkem v hubě, když vylézal z kurníku. Ovšem jak velikej německej ovčák dokázal tak zežížalovitět a protáhnout se malým slepičím vlezem, to mi hlava nebrala. Ale bodejť by se neleskl, spořádal tak pět šest vajec denně. :D

Š. Matyášová 27.3.2019 12:37

Re: Svého času

a čmeliky neměl????

A. Lex 27.3.2019 12:45

Re: Svého času

A nezačal kdákat?

Z. Jitur 27.3.2019 12:56

Re: Svého času

...když to oni, když někam móóóc chtěji, tak se uměj snad úplně scvrknout...

M. Crossette 27.3.2019 17:00

Re: Svého času

Naše Trixie nikdy nic nikam neschovávala. Jelikož v sobě nemá ani špetku aportovacího nadání, namá ani potřebu něco krást :)

Abyt ale připomněla jsi mi fenku Jenny u manželových rodičů. Ta dokázala donést domů z procházky občas vypadlé ptačí vejce. Vzala ho převelice jemně do pusy a snad a ním i jemněji našlapovala, jen aby ho nerozbila. Doma ho položila před sebe, nesnědla ho a jen na vajíčko koukala, jakoby čekala, jestli je něco vylíhne :)Jinak věděla, že venku se nic k jídlu nesbírá, ale někdy neodolala. Třeba, když při procházce našla zbytek už holé kosti. Tu vzala do pusy tak, že ji měla zcela ukrytou ve tváři a najednou děsně pospíchala domů. Při tom se ale celou cestu hlavou od nás odvracela tak podezřele, že bylo jasné, že si něco nese domů :) Bylo to tak okatě komické, že jsme ji nikdy kost nevzali.

JINAK Mirko moc krásné povídání a je zajímavé, že dobráka pejsánka zajímaly jen tyčky o rajčata už zájem neměl (u Trixie by to bylo úúúplně naopak). Mám takovéhle momentky ze zvířecích životů moc ráda, doufám, že jich máš ještě hodně "v šuplíčku".

M. Dvořáková 28.3.2019 21:27

Re: Svého času

Díky za komentář. Jo, oni umějí být strašně šikovní, když jim o něco jde. Když náš Gerald navzdory tomu, že ví, že se to nemá, ukradne vytroušený papírový kapesník, dokáže být strašně rychlý. Přiskočím, páčím mu čelisti od sebe, lovím sežvýkanou buničinu hluboko v krku, a mnohdy to už stejně nestihnu.

M. Dvořáková 28.3.2019 21:22

Re: Svého času

Pět šest vajec denně, to je docela síla.

Z. Jenny 27.3.2019 9:29

Naše první dvě foxiny,

za mého útlého dětství byly slepicobijkyně a mordovaly sousední králíky,tatínek jen platil a platil, nemohly si pomoct. Jozefčice Zorinka byla moc hodná a neměla mravní problémy. :-) Boxerky !Kdo zná boxery,ví, že jsou enormně hraví a tak naše dámy sice nezabíjely jen proháněly vypuštěné slepice pod chatou a měly děsnou srandu z toho jak vřeští, já už teda méně a chodila jsem prosit paní aby slípky nepouštěla ven, no asi pomohlo, že nesnášely. A když jsme chodili na prochajdy po zamrzlé Bečvě, kradly boxeří slečinky klukům hokejové puky, pak bylo vidět nadšenou boxerku s pukem v dršťce,teda mordě :-) lítající z břehu na břeh a za ní horda kluků s válečným rykem lovců puků.

Díky za bezva psaní o vlkodavovi, já je miluju. Jen nevím, nevím, jestli ten váš plůtek na něho fungoval. :-))

M. Dvořáková 28.3.2019 21:40

Re: Naše první dvě foxiny,

Díky za komentář. Plot funguje doteď i na Arrasova následovníka Geralta. Ovšem právě včera jsme zjistili, že u plotu na druhé straně zahrady, (který je asi o dvacet let starší), povolil dole vázací drát. A zatímco jsem zalívala růže, Geralt pod pod to uvolněné pletivo začal strkat hlavu a šup, už byl na druhé straně. Naštěstí už byla skoro tma, u sousedů v té době na zahradě nikdo nebyl. Takže jsem pletivo zvedla a přesvědčila psa důsledným vyhrožováním, aby se okamžitě a to okamžitě vrátil zpět. Kupodivu, i když se mu nechtělo, a i když se mu nazpátek podlézalo hůř, poslechl. Skoro už na to nebylo vidět, ale ještě jsme ten plot stačili provizorně zabezpečit. No a o víkendu budeme natahovat ten napínací drát, že.

A. Lex 27.3.2019 9:13

Naše feny

aleni v době hárání neměly snahu překonávat plot, ani ven ze zahrady, ani k nikomu jinému. Ale jak někde (i do cizích zahrad) uvidí otevřená vrátka, hned musí cizí pozemek (dům, byt) prosmejčit. Ale nekradou, to ne.

Z. Matylda 27.3.2019 8:16

Ještě že mám jen malé psy

kteří si neotevřou... protože kradení věcí zvládají dobře, ale musí si vystačit s našimi. Světluška se neobejde přes den bez mé pantofle v pelechu- dělá to odmala a kožené korkáče si tam nosila vždycky, aniž by jim něco provedla. Karamel si nosí věci do mé postele a není nijak konzervativní, klidně mohou být různorodé. Kocour se zaměřuje jen na jedlé věci, které sežere na místě, aby mu je někdo nesebral, a Adelína rozšířila pole kočičí působnosti z utěrek i na střední ručníky, které po nocích tahá po domě, klidně i do patra... :)

Š. Matyášová 27.3.2019 10:32

Re: Ještě že mám jen malé psy

tak Adélka v noci vytírá..to je hodná kočička.....

Z. Inka 27.3.2019 7:54

tak takovou mám taky

s Mimim, když jsme se přestěhovali na barák, bylo mu už osm let a začínal se chovat jako důstojný kmet. Ovšem občas nás překvapil. Naše oplocení se sousedem tvoří asi 150 cm plot, do metru je zeď a zbytek pletivo. Jak se ten metrákovej halama udržel na té zídce a překonal ten plot nevím a nikdy se už nedozvím. Každopádně si ztěžoval soused, že se mu chodí dívat na králíky. Takže se plot přestavěl a králíci mohli mít intimčo.

Před lety měla jedna kolínská skautka taky fudláka Arana. To byl větší borec, ten to bral zahrádkama od jejich baráku a kde našel slepici, tam ji zakousl. Bralo ho to asi dvakrát do roka, ale stálo to zato.

Z. Xerxová 27.3.2019 6:53

hezký den

hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ...

Veselá vzpomínka - i když se nedivím, že soused nadšen nebyl. Dogy jsou nad věcí. Většinou stačí i symbolický plůtek - respektují ho.

Na Bedu budu myslet mocmoc - medvěde nedej se