Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Konečně normální a skvělý článek.

Zřejmě Vás baví tleskat vyumělkovaným jednostrannostem. Nejistota o hranicích či hluší podstatě života, tak nemůže začít navozovat až nepříjemné otázky, které by se mohly dotknout lidského ega - které by se mohlo začít jevit méně "skvělé".

Zajímavé téma!

Díky za skvělý článek!

Myslím, že ve své podstatě je většina lidí již proměněna na stroje.....aniž by si to uvědomovali. Jejich mozky jsou na dálku řízena soc. médii, je jim podsouváno to JAK mají myslet, konat atd. Těchs e zdravým, selským rozumem je čím dál méně hlavně mezi mladými. Čím menší věk, tím větší robot......a to je cíl. Bytost ovládaná na dálku, poslušná, sebe-ochočující.

Silicon není totéž co silikon. U nás se tomuto prvku říká křemík.

Tak tak!

Naprosto s autorem souhlasím a uvedu příklad :

Mozek hmyzu má jen okolo 100 000 neuronů - to je milion - krát méně než neuronů v lidském mozku. Navzdory tomu to stačí k přežití i velmi sofistikovaného hmyzu (včely, vážky)

Sestrojili inženýři neuronovou síť o 100 000 neuronech, která by byla schopna miliardy generací trvající samostatné existence rozmnožování a vývoje v prostředí mimo laboratoře ?

Pokud souhlasíte "naprosto", pak se ptám zdali považujete některé s čísel co sám uvádíte rovné NEKONEČNU - kterým totiž hned zkraje argumentuje autor slovy "Lidé jsou nekonečně složitější než stroje".

Považte, že genetičtí inženýři sice opravdu zatím neumí zcela od počátku sestrojit neurovou sít jak se na ni ptáte poslední větou - ale něco jiného tvrdí autor v bodě 1.

"Vypnout" např virus či bunku - poté pozměnit genetickou informaci - a zas systém "zapnout"... - to ale naopak už člověk dokáže. Netvrdím tím ale, že přitom lidská technologičnost také dokáže správně predikovat důsledky svých počinů.

Nebo v bodě 2. autor nedomyšleně tvrdí ..."Živý organismus, naproti tomu, zůstává „stabilní“ jen proto, že neustále riskantně balancuje na hraně nerovnováhy"...

Nejspíše ale má na mysli nějaký komplexní teplokrevný organismus a vše ostatní pomíjí. Docela jinak je tomu ale např u organismu sinic které dokáží být v relativně naprostém klidu celé miliony let... a aktivují se až v příznivých podmínkách.

Nebo v bodě 7. autor argumentuje neostrými hranicemi živých organismů. Pokud by ale hledal dost precizně hranice atomů - musel by uznat, že na kvantové úrovni jsou analogicky "neostré".

Autor si tedy sice všímá zřejmých rozdílů ale ty nekriticky vyzdvihuje tvrzeními o "nekonečnu...". Naopak některé společné aspekty pomíjí a nejspíše nedokáže domýšlet důsledky tvrzení ani tak jak to dnes už dokáže udělat běžně přístupná umělá inteligence Chat GPT. Ta se totiž v odpovědi na autorovu úvodní otázku už "rozumně" umí vyhnout slovu "nekonečno":

...."Pokud myslíš „složitější“ jako plnější, hlubší, nepředvídatelnější, vnímající, pak ano, lidé jsou nesrovnatelně složitější než stroje — a možná budou ještě dlouho.

Ale pokud mluvíš o „výpočetní složitosti“ nebo schopnosti zpracovávat informace, tak některé stroje už dávno překonávají lidské možnosti v určitých oblastech (např. šachy, výpočty, analýzy dat).".....

RE: "

František Navrátil

10. 4. 2025 8:07

Pohled na člověka je různý. Radikální materialisté tvrdili: "Der mensch ist, was er isst!"

---------------

s tim se da souhlasit, minimalne za me, vedecky materialismus mi z tech ruznych "badani o nesmrtelnosti chrousta" sedi nejlepe

Autor s celou problematiku uměle polarizuje jakoby život představovali jen lidé. Příznačně se mu totiž do úvah nedostalo prakticky nic jiného s živé přírody - které je ale člověk výsledkem i součástí zároven.

Proč?!

Obává se snad autor, že by se mohl dostat až na "tenký led" oddělující živé od neživého?

Vy jste to nečetl nebo nedokážete pochopit psaný text? Autor klade důraz na pohled na člověčí organismus (neb o ten mu jde zejména), ale z příkladů v článku uvedených lze snadno dovodit, že ten pohled (resp. změnu pohledu) lze rozšířit i na ostatní živé organismy?