Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Hořlavá chladiva jsou momentální téma, nicméně problém teploty nevyřeší. Rozdíl teplot je rozdílem tlaků, a tedy i práce. Čerpadla s chladivem R744, tedy CO2 mají obvykle 65°C, což stačí na ohřev TV a mělo by stačit i na vytápění. Není moc ekonomické zvyšovat teplotu jen proto, že mám topná tělesa na 90/70, což mají např. socialistické paneláky. Většinu roku je požadovaná teplota v okruhu stejně nižší, takže to vyřeší elektrokotel nebo plynový kotel, který se změní na občasný zdroj a který dohřeje rozdíl.

Autor by si měl trochu projít základy fyziky - ke konání fyzikální práce je třeba rozdíl energetických potenciálů, nikoliv "energie v prostředí". Pokud se celá atmosféra Země ohřeje třeba o pět stupňů, vnitřní energie vzroste, ale pro účely konstrukce strojů na konání fyzikální práce je to naprosto k ničemu. Termín "volná energie" je tedy naprosto matoucí.

Ať se dívám, jak se dívám, nezbývá mi než konstatovat, že autor článku je plně v souladu se základním fyzikálním principem jenž říká, že energii nelze vytvořit ani zničit, ale pouze přeměnit z jedné formy na druhou, nebo ji přenést z jednoho systému do jiného. Mění se například kinetická energie na potenciální, nebo mechanická energie na elektrickou, jak je patrné například u vodní elektrárny.

Je zajímavé, že se propan přes svou proklamivanou výhodnost tak dlouho nepoužíval. Že by kvůli té hořlavosti? (dočkáme se dalšího "Kaprunu"?)

Geotermální vrty jsou pro spodní vodu vždycky potenciální hrozba. Zvláště v ČR, kde je téměř všude nějaká zvodeň sloužící k zásobování pitnou vodou.

Té hořlavosti (spíš výbušnosti) bych se osobně tolik nebál. S hořlavými plyny zacházet umíme - v podstatě všechno řeší solidní větrání.

Složitá není ani detekce úniku: do plynu se přidává cosi smrdutého, takže to i neodborník snadno vyčuchá. Aneb zkuste si doma pustit plynový sporák a během pár vteřin víte, o čem mluvím.

Samozřejmě připouštím, že nevím všechno. Například to, že propan je, tuším, těžší než vzduch, takže při jeho použití "pod úrovní podlahy" není větrání úplně jednoduché.

Sice "bombardování měst ze spodu" je nepříjemné, ale zase na druhou stranu geotermální elektrárny obsahují točivé stroje (výkony stovek MW), takže by mohly pomoct se stabilitou sítě, kterou ostatní OZE "blackoutují".

Hlavní potíž při volbě nebo relativním hodnocení dostatečně efektivního způsobu využití volné energie přírodních sil větru, termiky a slunečního záření spočívá v jejich nízké objemové koncentraci. Další problémy spočívají v neurčitosti a nestálosti jejich hybných parametrů. Minimálně tyto dvě skutečnosti a jejich následky však projektanti GD nebrali téměř vůbec v úvahu. S lehkomyslností jim vlastní zavedli do GD hatmatilky pojem „obnovitelných zdrojů energie“, aniž by si byli vědomi toho, že funkční charakteristiky OZE vůbec nedovolují, aby tyto zdroje elektrické energie mohly separátně a zpětně sloužit k výrobě, tedy vlastní obnově těchto zdrojů. Ponechme zálohování výpadků NZO raději stranou.

Praktické využívání energie měkkých přírodních zdrojů je podmíněno vybudováním plošně nebo objemově rozsáhlé infrastruktury, která, jsouc vystavena erozivním účinkům okolí dále vyžaduje trvalou kontrolu stavu jednotlivých zařízení. Proto není divu, že se nárůstem jejich kapacity dochází i ke zjevnému nebo skrytému nárůstu cen této komodity.

Jediný způsob, jak se dobrat komparativní efektivnosti projektu GD je vyhodnocení podílu energií všech forem, které je nutno vložit do projektů OZE a JE při jejich výstavbě a provozu a likvidaci a energie, kterou ten který zdroj dodá do sítě za celou dobu jejich životnosti. Tato rozvaha by měla vypovídací hodnotu jen v případě, pokud by obsahovala doložitelné energetické náklady na výrobu důlních, dopravních, zpracovatelských strojů, na metalurgii a všechny údržbářské práce a pod. Jediným srovnávacím parametrem v tomto rozboru může být jen spotřebovaná energie a energie zdroje, která byla dodaná do sítě, pěkně v TWh, nikoliv v šalebných jednotkách té které měny.

V tom rozpočtu vám chybí objem (čas) lidské práce. Tu v kWh přímo nevyjádříte.

Současné tepelné čerpadlo stojí kolem 500 000 kč. Spotřebovává drahou elektřinu, vyžaduje drahou údržbu a po 10 letech je jeho účinnost tak nízká, že je zralé na výměnu.

Plynový kotel stoji 50 000 a zbývajícíh 450 000 (do pořizovací ceny tepelného čerpadla) vám stačí na plyn na 15 sezón vytápění. Pak je záhodno i kotel vyměnit.

ERGO se naskýtá otázka - když náklady na tepelné čerpadlo v "minutě nula" jsou větší než náklady na kotel a 15 let plynového topení - není ve stejném poměru i vyprodukované CO2 a další poškození přírody, které jen u tepelného čerpadla je skryto někde ve výrobních závodech ???

Mimochodem stejné je to asi i u elektromobilů - jejichž ekologická "čistota" - znamená výrobu elektřiny v uhelné elektrárně + těžbu surovin na solární panely a lithiové baterie - za strašidelných podmínek v Číňany vlastněných afrických dolech.

KOTEL NA UHLÍ A DŘÍVÍ,

je dnes za kolik / do 50tisíc a při solidním zacházení vydrží i

25let.

Ten první daný do provozu v rodinném domku 12/1980 z výrobního družstva v Žebráku, vydržel tak dlouho.

Tyhle experimenty také způsobily ztrátu vody v lázních Kuks.

Hydrolog určil jako nejreálnější příčinu ztráty pramenité vody porušení dna podzemního jezera, odkud prameny po staletí vyvěraly. Havárii způsobil stometrový vrt pro tepelné čerpadlo rodinného domu, kdy voda z plné kaverny zmizela v květnu 2017 takřka okamžitě po vytažení vrtné soupravy ze země. Kuks s vrtařskou firmou dospěl díky hydrogeologickým posudkům k dohodě o nápravě vzniklých škod za miliony korun. Vrtaři zprvu argumentovali dlouhodobým suchem, což hydrologové zpochybnili. Firma nakonec všechny způsobené škody zaplatila. Dno kaverny provrtané korunkou vrtáku se podařilo 2020 utěsnit a podzemní jezero se začalo od podzimu i díky vytrvalým srážkám rychle plnit. Mocnost kukského pramene byla nakonec z jara 2021 větší než v nedávné minulosti. Léčivé prameny v Kuksu jsou nedílnou součástí kulturního dědictví, daly vzniknout celému baroknímu areálu.

jak autor píše, těch rizik u geotermálu je opravdu hodně. navíc na čerpání potřebujete energii. hodně energie. hodně stabilní energie, což asi větrníky a soláry nebudou. no a jsme zpátky u fosilních paliv. kruh se uzavírá.

Oni vyvrtali na náměstí díry a netušili co v podzemí je?

Ono se zakáže v EU frakování, které mimochodem způsobilo další průmyslovou revoluci, a tohle je OK?

Inu, metr má v EU všude jinou délku, případ od případu...

Obnovitelné nebo volné zdroje energie mají význam tehdy, kdy doplňují energetický mix a jsou finančně výhodné. Obnovitelné zdroje, které pohánějí dotace, jsou jen eskamotérské triky, jak se dostat občanům do peněženek.

Neobnovitelné zdroje se jednou vyčerpají. Co budete dělat potom, sedět na zadnici bez infrastruktury, která by vám umožnila dál fungovat? Není náhodou, že Čína je na absolutní špičce v zavádění obnovitelných zdrojů. ČR je plně závislé na dodávkách fosilních paliv ze zahraničí. Až tyto vyschnou, budete mít v obýváku zimu a tmu. Peníze v peněžence, které jsou ve vašem krátkozrakém pohledu tak důležité, vás zahřejí tak deset minut.