ZDRAVÍ: Všichni pojídáme mutanty
Přičemž většina z nás o tom ani neví. Zkusme tedy na chvíli zapomenout na kvapem se blížící volby.
A připomenout si, co před časem odhalila „semolinová aféra“, kterou odstartovaly německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung. Semolinou se rozumí hrubě mletá pšeničná krupice z tvrdozrnné pšenice (druh Triticum durum), typicky žluté barvy, která je ideální na výrobu kvalitních těstovin, které se nerozvařují. Německé noviny tehdy zveřejnily patřičně okomentovaný výtah z pravidelné výroční zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) z roku 2020. Ve zprávě bylo mimo jiné uvedeno, že od roku 1963 došlo k uvedení do zemědělské praxe celkem 2 252 radiačních mutantů, pokrývajících odhadovaných 70% veškeré orné půdy. Vzápětí skandál mutantů propukl v plné síle a pronikl i do politiky.
Desátého května 2001 pak agentura Reuters přinesla tuto tiskovou zprávu: „Aktivisté environmentálních a spotřebitelských skupin vyzvali dnes k zákazu veškerých potravin obsahujících křížence získané pomocí zářením indukovaných mutací.“ Přičemž se tehdy ukázalo, že aktivistům vadí daleko méně geneticky modifikované organismy (GMO), než radiační mutanti. A není bez zajímavosti, že Larry Bohlen z mezinárodní sítě ekologických organizací Friends of the Earth (Přátelé Země) tehdy prohlásil: „Vždy mi bylo podezřelé, když jsem jedl grepy bez jader, že něco není v pořádku: jak je dělají? Posledních pět let jsme se soustředili na biotechnologické plodiny. Ale to je jen vrchol ledovce. Zatímco biotechnologie manipuluje několika málo geny, ozařování zasahuje stovky i tisíce genů, a je proto potenciálně mnohem nebezpečnější. A tito radiační mutanti nejsou ani testovaní na bezpečnost pro lidi, ani označení“.
Jane Risslerová z Union of Concerned Scientists (Unie znepokojených vědců) se dokonce k danému problému měla vyjádřit těmito slovy: „Jak můžeme vědět, že nám neškodí? Vždyť radiace zasahuje celý genom. Ve srovnání s nimi jsou geneticky modifikované organismy stejně nebezpečné, jako jednonohý zápasník v kickboxu.“ Ovšem mezi obávanými radiačními mutanty nebyly jen kalifornské grepy, ale také odrůda tvrdé pšenice, ze které se vyrábí oblíbené italské těstoviny. Alfonso Pecoraro Scanio, italský ministr zemědělství, jinak též čelný představitel italské strany Zelených, ve sdělovacích prostředcích prohlásil, že článek z Frankfurter Allgemeine Zeitung je „útokem německé konkurence na nejúspěšnější italský exportní artikl“ a požaduje okamžitou nápravu.
Nakonec se vše politickou cestou urovnalo a úředníci EU celou semolinovou aféru zametli pod koberec. Z kauzy však k překvapení veřejnosti vyplynulo zjištění, že všichni, aniž by si to uvědomovali, spokojeně konzumují mutanty. Což neplatí jen pro semolinu, pro hrozny vinné révy bez peciček, nebo citrusové plody bez jader, ale i pro celou řadu plodin, považovaných za výdobytky moderního šlechtitelství. Ale když se nakonec veřejnost dozvěděla, že plodiny geneticky upravené malou dávkou ionizujícího záření už sytí stovky milionů hladových krků po celém světě, přičemž tato šlechtitelská technika vede ke vzniku rostlin s větším výnosem, odolnějším proti škůdcům a také proti klimatickým výkyvům, přestala aktivistům popřávat sluchu.
Přičemž se také u žádné z dříve obávaných plodin, označovaných za zářením indukované mutanty, nakonec za více než čtvrt století jejich konzumace po celém širém světě neprokázalo, že by pro svůj původ mohly lidem poškozovat zdraví.
ODKAZY NA PŮVODNÍ ZDROJE
Technologie ozařování rostlin má v ČR tradici:
Radiační mutanty rýže:
Radiačně upravené rostliny:
Moderní šlechtitel přírodě pomáhá:
Význam radioaktivního ozáření pro zdravotní nezávadnost potravin:
Radioaktivita kolem nás:
Výroční zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii:
Charakter ekologismu je zbaven všech prvků demokracie:
