Řepka sama o sobě není pro alergiky rizikem. Tuto informaci jsme se dozvěděli prostřednictvím médií od řady odborníků na alergie.

Zřejmě není k dispozici lepší možnost ke sledování, jak vzniká klasická fake news, tedy dezinformace. Nevyrábějí je zakuklené postavy v žoldu Ruska, ani mezinárodní hackerské skupiny či démonická Cambridge Analytica, která ví, co na kterého z uživatelů facebooku platí.

Současná fake news o tom, že řepka není alergen, vznikla tím, že se najednou odehrálo několik událostí. Především rozkvetla řepka, která zabírá 400 tisíc hektarů zemědělské půdy, šestinu celkové výměry. Stejný podíl má už od roku 2012 a mohli jsme si zvyknout, ale nezvykli.

Zároveň jsme zažili vinou tepla, sucha a divokého povětří rychlý nástup pylové sezóny a občany začaly trápit alergie. Vedle toho kvetou ve větší míře než jindy smrky a borovice, jejichž pyly doletí daleko, a které poprášily celou zemi včetně velkých měst.

Dá se z toho učinit jednoduchý závěr, že za alergie i za žlutý prach ve městech může řepka. Tento předčasný závěr ovšem ještě není ona prokletá fake news. Ta vzniká teprve ve chvíli, kdy se tento závěr začíná vyvracet.

Snadno se dá říci, že pyl ve městech je opravdu z jehličnanů, který navíc alergické reakce provokuje jen výjimečně. Pak se dá připomenout, že díky nečekaným vedrům kvetou skoro všechny byliny i dřeviny. Pylu vzbuzujícího alergie je tedy spousta. Kvete celá řada listnatých stromů, proč tedy hovořit o řepce.

Dokonce se objevily odborné názory, podle kterých je řepka víceméně neškodná, protože způsobuje alergie maximálně v kombinaci s jinými rostlinami. Ke všemu není dostatečně prozkoumáno, jak vlastně lidský organismus na řepku reaguje. Prostě z řepky alergii nedostanete a pokud jí dostanete, tak za to mohou spíše jiné rostliny – tak zní ona fake news, složená z dobře míněných rad či expertiz a pár drobných manipulací. Samozřejmě se za touto fake news mohou předpokládat zájmy pěstitelů a zpracovatelů řepky.

Proto by stálo za to připomenout, jak je to s řepkou ve skutečnosti. Podle německé alergologické společnosti bylo v pylu z řepky odhaleno devět alergenů, některé jsou typické pro řepku, další se mohou najít také u jiných rostlin. Řepkový pyl rovněž může vyvolávat křížové alergie například s trávami.

Při alergických záchvatech poblíž řepkového pole prý není vždy možné rozeznat, jestli reagujeme na pyl, pesticidy používané k ochraně rostlin, nebo na éterické oleje vylučované z květů.

Německá sdružení alergiků nicméně uvádějí, že se alergie na řepku etablovala jako speciální forma alergie, která se šíří s tím, jak se rozšiřuje výměra řepkových polí. Průvodními jevy, jako je kýchání a rudnutí kůže, se neliší od ostatních alergií, rozhodně ji však nelze považovat za vzácnost.

Žlutí kvetoucí pole připomínají, že se potýkáme s novým typem alergie, která je na vzestupu. Na tom žádná fake news nic nezmění. Podíl řepky na polích máme zřejmě největší v Evropské unii, stálo by tedy za to, něco s tím udělat.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus