Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ke každému léku, jehož vývoj stát stovky milionů dolarů, se musí najít pandemie! Jinak je to prodělečná kšeft.

Ptačí chřipka se u nás doposud objevovala hlavně v chovech drůbeže. Minulý měsíc však Státní veterinární správa uváděla, že od počátku letošního roku eviduje devět výskytů ptačí chřipky u volně žijících ptáků, zatímco loni se objevily pouze dva případy. Veterináři evidují i hromadné úhyny racků, kdy vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) následně potvrdilo vysoce patogenní ptačí chřipku. Vyšetření hromadných úhynů racků tak potvrdilo nový genotyp viru ptačí chřipky, který je podle veterinární správy pro racky stejně nebezpečný, jako je nebezpečný pro hrabavou drůbež, přičemž hromadné úhyny racků v posledních dnech hlásí také Francie, Belgie, Nizozemsko a Itálie.

Původně se ohniska ptačí chřipky v Americe vyskytovaly pouze u divokého ptactva. Už v roce 2022 se však virem H5N1 v USA nakazilo více jak 99 druhů volně žijících ptáků, což byl u ptačí chřipky nečekaný rekord. Odkud se toto onemocnění šířilo mezi domácí drůbež a různé druhy savců. A veškerá novější data dokládají, že virus H5N1 dokáže nakazit další druhy zvířat, přičemž dochází i k nákaze lidí.

„Nevíme, jaká kombinace mutací viru H5N1 by vedla ke vzniku pandemie, z dosavadních sekvenčních dat můžeme předpovědět jen velmi málo. Ale čím více lidí se nakazí, tím větší je šance, že se objeví pandemický virus,“ říká k tomu viroložka Angela Rasmussenová.

Otázka zní, co s tím chce lidstvo udělat. Opatření, která si pamatujeme z covidu, jsou nanic a víc škodí, než pomáhají. Problémem jsou velkochovy, kde se viry šíří velkou rychlostí. Jenže jak zajistit produkci masa a dalších živočišných produktů, když malá soukromá hospodářství jsou ve vyspělých zemích historií?

Pokud jde o velkochovy, zatímco v USA se v současné době drůbež neočkuje, tak nejen v Číně, ale i ve Francii farmáři některé chovy drůbeže proti H5N1 očkují. Protože konvenční preventivní a kontrolní opatření sama o sobě byla v některých kontextech nedostatečná, povolila nakonec Evropská komise v roce 2023 vakcinaci drůbeže a Francie zahájila celonárodní očkovací kampaň pro kachny, kombinovanou s komplexním plánem dozoru. Některé země však v důsledku toho zavedly omezení dovozu drůbeže z Francie, neboť se obávají, že očkovaní ptáci představují riziko. Navzdory takovým obchodním obavám předseda francouzské drůbežářské skupiny Anvol Jean-Michel Schaeffer prohlásil, že „očkování je úspěch“. A jak uvedlo v lednu francouzské ministerstvo zemědělství, Spojené státy a Kanada svoje embarga, uvalená na dovoz drůbežích produktů z francouzských očkovaných chovů poté, co se Paříž rozhodla v říjnu 2023 očkovat kachny proti ptačí chřipce, již svorně zrušily. "Francouzská očkovací politika se vyplatila. Míra rizika je nyní mírná a kachny budou moci znovu chodit ven," řekla zákonodárcům ministryně zemědělství Annie Genevardová.

Covid-19 BYLA bezvýznamná chřipka, ktertou měl prakticky NAPROSTO KAŽDÝ, očkovaný nebo neočkovaný. Svědčí o tom milíardy živých, a absence mrazáků v ulicích.

A ani jsem to nečetl, ale jestli to totalitní svinsvo vydávané za chřipku někdo podporuje, tak patří do blázince. Jako debiní paranoik.

Co z toho, co jsem napsal, NENÍ pravda? Ubožáci.

V případě nebezpečné ptačí chřipky (typ A, kmen H1N1) již řešení exituje. Dosud bylo obtížné vytvořit účinné prepandemické vakcíny, protože není jisté, který podtyp viru chřipky způsobí další pandemii. Ale byla již vyvinuta nukleosidy modifikovaná messenger RNA (mRNA) vakcína, kódující hemaglutininové antigeny ze všech 20 známých podtypů viru chřipky A i linií viru chřipky B. Tato multivalentní vakcína vyvolala vysoké hladiny protilátek u myší a fretek, které reagovaly na všech 20 kódovaných antigenů. Vakcinace chránila myši a fretky vystavené virovým kmenům shodných i neshodných virů. Současné studie naznačují, že mRNA vakcíny mohou poskytnout ochranu proti antigenně variabilním virům simultánní indukcí protilátek proti více antigenům.

Jinak řečeno, pokud se lidé nebudou chtít nechat touto vakcínou očkovat, může se využívat u zvířat ve velkochovech. Vlastní výroba takové vakcíny není až tak drahá, jak občas někdo tvrdí, výrobci ji mohou sekat jak Baťa cvičky po celém světě. Avšak překážkou je zde nenažranost farmaceutických firem, majitelů patentů a na ně napojených obchodníků. Nejde o nějakou fantasmagorii, o reálné vakcíně se dočtete více třeba zde:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36423275/

Vývoj klasické vakcíny zabere paradoxně více času, byť se to na první pohled jeví jako jednoduchá záležitost. Výhody mRNA vakcíny jsou i v tom, že aktivuje obě ze dvou základních složek imunity, přičemž se nemusí přidávat často kritizovaná adjuvans (anorganická či organická chemická látka). Potenciál a znalosti pro výrobu RNA vakcíny tu byly již dříve a s postupujícím časem rostly. Oproti klasickým (proteinovým) vakcínám se RNA vakcíny vyvíjejí daleko rychleji a levněji, urychlovačem procesu je samozřejmě i výrazná poptávka díky současné situaci. Je to tedy rychlý vývoj, nižší náklady a současné dobré výsledky těchto vakcín při testech, co by v případě nebezpečné ptačí chřipky opravdu mohlo zvýhodnit mRNA vakcíny při ochraně velkochovů. 📯😎