ZDRAVÍ: Nová pandemie na obzoru
V případě mutujícího koronaviru se u nás objevovalo tvrzení, že covid-19 je jen bezvýznamná chřipka.
Na nákazu koronavirem, kterou si u nás prošly ne stovky, ale statisíce lidí, máme už každý svůj vlastní názor. Ale ať už je jakýkoliv, nemůže změnit nic na tom, že chřipka mezi bezvýznamná onemocnění nepatří. Nejenom proto, že nás epidemie chřipky postihuje prakticky každoročně, zpravidla v podzimních a zimních měsících, kdy se dle statistik virem chřipky nakazí zhruba 15 % populace a komplikace nám mnohdy způsobují bakterie, které se v oslabeném organismu snadno usadí. Ale především proto, že při chřipkové epidemii může závažný průběh nastat u všech věkových skupin, i když nejvíce jsou ohroženi kojenci, malé děti, těhotné ženy a senioři, nebo lidé s chronickými onemocněními.
Kromě klasické sezónní chřipky se po celém světě objevují i epidemie, které jsou důsledkem nečekaných změn vlastností chřipkového viru a můžou přerůstat do epidemií velkého rozsahu, zasahujících celé kontinenty, zvaných pandemie. Změny v antigenních vlastnostech viru ve 20. století byly příčinou 3 dosud největších pandemií chřipky: španělská chřipka (typ A, kmen H1N1) v letech 1918 až 1920, které podlehlo cca 20 až 40 milionů lidí, asijská chřipka (typ A, kmen H2N2) v letech 1957 až 1958, které podlehl více jak 1 milion lidí, hongkongská chřipka (typ A, kmen H3N2), co proběhla v letech 1968 až 1969 a podlehl jí další milion nakažených osob.
Chřipka představuje typ virového onemocnění, jehož nejdůležitějším rysem je stálá evoluce jejího původce. Chřipkový virus je kromě člověka schopen infikovat i další živočišné druhy, což platí zejména pro klinicky nejzávažnější chřipku typu A. Přičemž v posledních letech chovatele nejvíce trápí ptačí chřipka (aviární influenza, virus H5N1), nebezpečná nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, chovaných exotických ptáků a volně žijícího ptactva, vyvolaná virem influenzy typu A, s inkubační dobou 3 až 7 dní. Kdy pak ztráty v nakažených chovech bývají vysoké, poněvadž tam dosahují až 100%. Virus se šíří kontaktem s ostatními ptáky, vzduchem, kontaminovanými dopravními prostředky, technikou, nářadím, krmivem, znečištěnou obuví a oděvem. Od nemocných ptáků se může člověk nakazit, ale při dodržení všech základních ochranných pravidel je pravděpodobnost takové nákazy u nás zatím minimální. Ovšem je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s uhynulými kusy i podezřelými zvířaty, jejich trusu a peří.
Přestože přenos ptačí chřipky na člověka prostřednictvím masa nebo vajec nebyl zatím zaznamenán, platí v Evropě takzvaný princip předběžné opatrnosti, který mimo jiné říká, že živočišné produkty určené pro výživu lidí musí pocházet od zvířat, která jsou zdravá a nepocházejí z hospodářství, území nebo části území, které podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením. Především je pak třeba dbát na tepelnou úpravu (vaření, pečení apod.) drůbežího masa a vajec, kdy je virus spolehlivě ničen při dosažení 70° Celsia v jádře potraviny.
Je velký rozdíl mezi tím, když se virus vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) objeví v komerčním chovu drůbeže, nebo když se objeví v hejnu volně žijících ptáků. Role volně žijících ptáků v šíření vysoce patogenní formy ptačí chřipky na velké vzdálenosti a přenos na jiné druhy zvířat doposud není jednoznačně objasněna, navíc poznatky z jedné studie mohou zvrátit výsledky studie druhé, novější. Na základě poznatků, které byly k dispozici už v roce 2005, se však odborníci včetně zástupců Světové zdravotnické organizace (WHO), Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) shodli na tom, že jakákoliv kontrola ptačí chřipky u volně žijících ptáků není proveditelná a je vysoce nepravděpodobné, že by vybíjení jakýchkoliv divokých ptáků mohlo zastavit její šíření.
Obavy z kombinace viru ptačí chřipky H5N1, který se poslední dva roky objevuje u nakažených ptáků po celém světě, s kmeny sezónní lidské chřipky, neskrývají virologové. Podle některých jejich předpovědí se riziko zmutování těchto dvou virů může zvýšit až pětinásobně. „Když dva nebo více kmenů viru infikují stejnou osobu, mohou si vyměňovat genetický materiál a vytvářet nové, nebezpečnější varianty onemocnění prostřednictvím procesu zvaného přeskupování,“ shrnul názory odborníků britský The Telegraph. Přičemž největší obavy mají vědci z ptačí chřipky, kterou se v USA nakazila stáda dobytka a nemoc se tam z dojnic přenesla na farmáře. Ostatně japonský virolog Yoshihiro Kawaoka, specializující se na studium virů chřipky, už roku 2010 v časopise PLoS Pathogen varoval: „S novou pandemií vyvolanou virem H1N1 jsme zapomněli na virus H5N1. Ten tu však stále je a výsledky našeho výzkumu naznačují, že hybridizací viru H5N1 s pandemickým virem H1N1 by mohl vzniknout virus s mnohem vyšší patogenitou.“
Od roku 2003 do 12. prosince 2024 napočítala Světová zdravotnická organizace (WHO) po celém světě celkem 464 hlášených úmrtí člověka na virus ptačí chřipky H5N1. Letos po nákaze tímto virem ve Spojených státech člověk poprvé zemřel v lednu a první případ přenosu vysoce patogenní ptačí chřipky typu H5N1 na člověka se na začátku dubna objevil v Mexiku u tříleté dívenky, která leží ve vážném stavu v nemocnici, jak o tom s odkazem na sdělení mexického ministerstva zdravotnictví píše agentura DPA. A řada expertů na americkém kontinentu znovu varuje, že je jen otázkou času, než si virus ptačí chřipky vyvine cesty, jak se šířit v lidské populaci. Ostatně to už v minulosti dokázal.
Byl totiž původcem takzvané španělské chřipky, která připravila o život více lidí než první světová válka. RNA virus, který onemocnění způsobil, byl příliš malý na to, aby ho badatelé mohli objevit pod světelným mikroskopem a za příčinu chřipky namísto viru tak mylně byla považována bakterie. Sice byly tehdy vyvinuty i vakcíny, ale protože byly založeny na bakteriích a ne na viru, pomáhaly pouze s některými sekundárními infekcemi. Moderní výzkum v pozdějších letech dovedl badatele k závěru, že španělská chřipka vznikla přenosem viru z ptáků přes prasata k lidem. Studiu epidemie španělské chřipky se v posledních letech věnuje i anglický virolog John Sydney Oxford. Při svém výzkumu dokonce exhumoval těla obětí chřipky z roku 1918, aby získal genom původního viru a dokázal, že epicentrem chřipky, která zabila 20 až 40 milionů lidí na celém světě, byla západní fronta první světové války, zejména britský vojenský lazaret ve francouzském městě Étaples. Kde vysoce patogenní virus ptačí chřipky HPAI (highly pathogenic avian influenza) se z drůbeže přes zdejší chov prasat dostal až k lidem.
Podle některých zdrojů se současná agresivní linie H5N1 u volně žijících ptáků poprvé objevila v roce 2020 a rychle se rozšířila po Asii, Africe a Evropě, aby se v roce 2021 dostala i do Severní Ameriky a v roce 2022 do Střední a Jižní Ameriky. Odhaduje se, že epidemie této vysoce nakažlivé varianty viru loňského roku v Americe zabila miliony volně žijících ptáků, ale co je horší, od roku 2022 se tento RNA virus objevuje i u savců, kdy způsobil ničivé epidemie například u lachtanů a rypoušů, ale způsobil už i úhyn delfínů. A ekologové hovoří o katastrofě pro živočišné druhy a pro ekosystémy, kterých jsou součástí. Seznam savců, na které virus přeskočil i v USA, se obrovsky zvětšil a zabíjí tam nyní tak širokou škálu savců, že už se ani nedá hovořit o klasické epidemii ptačí chřipky. Přičemž podle zprávy Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) z podzimu loňského roku se v USA tímto virem nakazilo nejméně 53 lidí.
Vysoce nakažlivá ptačí chřipka v loňském roce byla detekována u amerického skotu, kdy se od dobytka tímto virem nakazili lidé. Ukázalo se, že patogen se účinně množí ve strucích zvířat, kdy taková zvířata produkují mléko infikované virem ptačí chřipky a kočky, které se čerstvě nadojeného mléka na farmách napily, tam uhynuly. V loňském roce na podzim Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) uvedl, že známky viru projevuje 20 % amerických zásob mléka, což naznačilo větší rozšíření této choroby u dojnic, než bylo do té doby hlášeno. U nás naštěstí dobře funguje pasterizace mléka a přenosu viru kravským mlékem, v obchodech zakoupeným, na domácí mazlíčky, ani na člověka, se nikterak bát nemusíme.
Nemilá zpráva přišla 24. března 2025 z Velké Británie, kde byla ptačí chřipka zjištěna v severní Anglii u ovcí. Jde o první známý případ svého druhu na světě, jak uvedla britská vláda, která tak přidala na rostoucí seznam savců nakažených touto nemocí i ovce. „Případ byl identifikován po rutinním sledování hospodářských zvířat v areálu v Yorkshire, kde byla potvrzena vysoce patogenní ptačí chřipka (H5N1) u ptáků chovaných v zajetí,“ uvedla britská vláda ve svém prohlášení. Ed Hutchinson, profesor molekulární a buněčné virologie, z Centra pro výzkum virů na MRC-University of Glasgow k tomu uvedl, že pozitivně testované ovčí mléko „naznačuje paralely s probíhající epidemií H5N1 mezi dojnicemi ve Spojených státech“.
Profesor Jan Trnka, přednosta Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, k situaci kolem viru H5N1 říká: „Už to, že ten virus dokáže celkem bez větších problémů přejít z ptáků na savce, což je v podstatě docela velký evoluční krok, jelikož rozdílnost tkání je relativně velká, to ukazuje, že samozřejmě přenosu mezi lidmi jsme blíž než jsme byli dříve.“ A jak říká molekulární bioložka RNDr. Helena Jiřincová z Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Státního zdravotního ústavu „virus chřipky typu A má genom skládající se z 8 segmentů. Je-li hostitel nakažen dvěma viry, může dojít k promíchání těchto segmentů i u dvou zcela odlišných subtypů, a výsledkem je zcela nový virus. Ani tento proces není náhodný a v případě subtypu H5, který se aktuálně globálně šíří, je velmi častý.“
„Ptačí chřipka je pro biochemika velmi zajímavá,“ přiznal v pořadu Leonardo Plus Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „Čili my musíme sledovat ptačí chřipku, protože stačí málo, aby z tohoto viru, který vybíjí velkochovy ptáků – což nám může být líto a poznáme to na tom, že se v obchodech zdražují vajíčka – nevznikla velká pandemie. Vědci dokonce poněkud riskantně hledali mutace, které ve viru ptačí chřipky způsobí, že se začne šířit mezi lidmi. A našli je. Takže i ptačí chřipka sama může zmutovat do formy, která bude přenosná od člověka ke člověku,“ připomíná rizika spojená s tímto „zvířecím“ virem i profesor Jan Konvalinka.
Avšak úhyny savců na H5N1 ve Spojených státech a přenos mutujícího viru z nich na člověka, jak se zdá, naše sdělovací prostředky dosud nezajímají, neboť se jim Amerika zdá být od nás daleko. Přitom však Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) v případě současného šíření viru H5N1 nabádá ke „zvyšování informovanosti“ nejen mezi vysoce rizikovými skupinami, ale i „širokou veřejností“. Je pravda, že mezi Novým světem a Starým kontinentem je „krásný oceán“, jak říká americký prezident Donald Trump. Jenže oceán v roce 2009 Evropu nikterak neuchránil před chřipkou, která sem dorazila z amerického kontinentu, konkrétně z Mexika, drtivou většinou svého území se nacházejícího v Severní Americe. Aby pak v dubnu 2009 u nás novinové titulky hlásaly, že „nový typ chřipky, co zabil v Mexiku už 150 lidí, dorazil i do Evropy“. Přičemž experti před šestnácti lety upozorňovali, že nejde o klasickou chřipku, nýbrž o zcela nový druh: kombinaci prasečí, lidské a ptačí chřipky, kterým se sice při konzumaci vepřového masa nenakazíme, ale přenáší se mezi lidmi.
V době, kdy první případy nákazy tímto nebezpečným virem potvrdily Španělsko i Velké Británie a Mexiko hlásilo v souvislosti s nákazou řadu úmrtí a stovky lidí v nemocnicích, se nákaza objevovala i ve Spojených státech a v Kanadě. Jako první v Evropě případ nákazy novým typem chřipky u člověka oznámilo Španělsko, kam si třiadvacetiletý student přivezl tuto chřipku z Mexika, jak tehdy uváděla španělská ministryně zdravotnictví Trinidad Jimenézová. A britští lékaři nákazu u prvních dvou osob, které se vrátili z Mexika, zjistili ve Skotsku.
To už se nemoc objevovala v amerických státech New York, Ohiu, Kansasu, Texasu a Kalifornii. Na konci dubna mexická vláda pak oznámila, že na nový typ smrtícího viru zemřelo už 149 lidí a dalších 1300 s nemocí bojuje, k čemuž se tamní ministerstvo zdravotnictví vyjádřilo, že většině obětí této chřipky bylo od dvaceti do padesáti let. Světová zdravotnická organizace varovala, že by se situace mohla vymknout kontrole a chřipka nabývat pandemických rozměrů. K tomu však naštěstí nedošlo a v srpnu 2010 epidemii mexické chřipky, která i u nás vyvolala rozruch, prohlásila WHO za oficiálně ukončenou.
Na skutečnou pandemii prasečí chřipky tak ani nedošlo, ale za 10 let nás neminula pandemie covidu-19, způsobená koronavirem SARS-CoV-2, jenž byl prvně identifikován v prosinci 2019 v čínském Wu-chanu. Světová zdravotnická organizace (WHO) propuknutí globálního stavu zdravotní nouze vyhlásila 30. ledna 2020 a pandemie v březnu 2020. Tedy od propuknutí pandemie covidu-19 uplynulo 5 let. Podle Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, šéfa Světové zdravotnické organizace, ale vbrzku může udeřit jiná pandemie. I když se svět ještě zcela z dopadů koronaviru nevzpamatoval, měl by se podle Ghebreyesuse začít připravovat na novou hrozbu. Kdy podle agentury MEHR prohlásil: „Viděli jste, co udělala pandemie covidu-19. Oficiálně bylo zabito sedm milionů lidí, ale skutečný počet odhadujeme na 20 milionů. Další pandemie nebude čekat, dokud se situace neuklidní.“ Přičemž podle jeho vyjádření tu nejde jenom o domněnky. „Není to teoretické riziko, je to epidemiologická jistota,“ prohlásil Ghebreyesus.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) již identifikovaly genetické markery, které by mohly zvýšit schopnost viru H5N1 přizpůsobit se lidem. „V roce 2024 rozšířily viry ptačí chřipky svůj dosah a infikovaly dříve nepostižené druhy. Naše práce identifikuje klíčové mutace spojené s potenciálním rozšířením na člověka, které vyžadují rychlou detekci a reakci,“ uvedl v tiskové zprávě Bernhard Url, výkonný ředitel Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). A jak uvádí server Politico, představitelé FAO, Organizace pro výživu a zemědělství při OSN, naléhají na všechny vlády, aby zintenzivnily dohled, posílily biologickou bezpečnost a podpořily reakci na ohniska ptačí chřipky. „Řetězec je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek,“ dodala k tomu zástupkyně generálního ředitele FAO Beth Bechdolová a zdůraznila potřebu koordinované globální akce k omezení šíření viru. Neboť i když zatím zůstává riziko nízké, vědci varují, že šíření viru H5N1 u savců mu dává více šancí k vývoji a zvyšuje jeho potenciál infikovat lidi. A tak na začátku dubna Světová zdravotnická organizace WHO už oslovila více než 15 zemí a na 20 zdravotnických agentur, s jejichž pomocí testuje nový globální koordinační mechanismus pro mimořádné události v oblasti zdraví.
Pokud jde o možnost očkování osob, přicházejících do kontaktu se zvířaty nakaženými ptačí chřipkou, Světová zdravotnická organizace (WHO) sice vede seznam všech kandidátských vakcín proti H5N1 a dalším virům zoonotické chřipky, který aktualizuje v rámci svých konzultací o složení vakcíny proti chřipce dvakrát ročně. Jenže stávající licencované vakcíny se zaměřují na viry H5N1, které se od dnes i mezi savci kolujícími liší. Jedinou výjimkou je vakcína od CSL Sequiris podávaná ve Finsku, potýkajícím se s ohnisky subtypu H5N1 nejen mezi ptáky, ale i na kožešinových farmách. V loňském roce výrobce vakcín CSL Sequiris, který provozuje nejmodernější výrobní zařízení na třech různých kontinentech, podepsal s Evropskou unií dohodu o poskytnutí 665 000 dávek vakcíny k aktivní imunizaci proti chřipkovému viru A, subtypu H5N1, která bude dobře odpovídat H5 aktuálně cirkulujícího kmene H5N1. Čtyřletá smlouva navíc zahrnuje opci na nákup dalších až 40 milionů dávek prepandemické vakcíny po dobu trvání smlouvy.
Ale tak jako se zbrojní průmysl začíná připravovat na možnost ozbrojeného konfliktu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskou federací, začal se na uvažovanou pandemii připravovat farmaceutický průmysl. A s vidinou obrovských zisků se vyspělé farmaceutické společnosti po celém světě vrhají na vývoj moderních mRNA (messenger RNA) vakcín, ale i nových antivirotik, aby každý z nás v případě potírání chřipkových virů, na které nepůsobí žádná antibiotika, měl na výběr. Neboť ne každý se při nové pandemii rozhodne pro očkování, i když včasný vývoj vakcín proti novým kmenům chřipky je výzvou a možným řešením zde můžou být univerzální vakcíny proti chřipce.
Ale tak jako u klasické otázky, co bylo dřív, zda slepice, nebo vejce, můžeme jen spekulovat o tom, co přijde dřív: nové, spolehlivé léky a vakcíny, nebo drtivý úder nové pandemie? Ohledně války s Ruskou federací, kdy mají padat na naše domy bomby a létat tu ruské drony, je sice i tuto variantu třeba zvažovat, ale s tím vypuknutím bojů u nás to až tak horké nebude. Naproti tomu u nové pandemie se její vypuknutí, díky všem novým objevům a dosavadním zkušenostem, jeví nevyhnutelné.
Jedinou útěchou nám zde může být předpoklad hraničící s jistotou, že nebude mít podobu španělské chřipky šířící se Evropou před sto lety, kterou ještě neuměli zdravotníci léčit, tudíž jí padlo za oběť více jak 20 milionů lidí.
Zde tři tyčinkovité částice viru ptačí chřipky A (H5N1) na transmisní elektronové mikrofotografii, která na rozdíl od světelného mikroskopu nevyužívá k pozorování viditelného světla, ale urychlených elektronů.
Zdroj: Wikimedia Commons, https://www.flickr.com/photos/54591706@N02/53771758193/, volné sdílení.
ODKAZY NA PŮVODNÍ ZDROJE
Jak Česko v roce 1995 sevřela největší chřipková epidemie:
Nový typ chřipky, co zabil v Mexiku 150 lidí, dorazil i do Evropy:
Ptačí chřipka se prudce šíří mezi savci:
Katastrofa pro živočišné druhy a pro ekosystémy, kterých jsou součástí:
Studie naznačuje, že případy ptačí chřipky jsou podhodnoceny:
Agentura OSN varuje před bezprecedentní hrozbou ptačí chřipky:
Univerzální vakcína proti chřipce, která má chránit proti všem kmenům viru:
Multivalentní vakcína na všech 20 známých podtypů viru chřipky A:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36423275/
Vypuknutí nové pandemie je nevyhnutelné:
Pandemický plán České republiky:
https://vlada.gov.cz/assets/ppov/brs/dokumenty/Pandemicky_plan_CR.pdf
