Když jsem se přehraboval nedávno ve svém archívu, narazil jsem i na staré Letectví z roku 1997. Známý český letecký lékař pan MUDr. Josef Chaloupka v něm uveřejnil informace, které získal na konferenci Americké asociace pro leteckou a kosmickou medicínu. Týkaly se účinků marihuany, obecně bagatelizované a podceňované drogy, v souvislostech daných tématem kongresu – leteckou medicínou. Když článek MUDr. Josefa Chaloupky vyšel, dospívaly mi děti a já jsem jej s povděkem tehdy použil jako argument, abych doložil svůj názor na tuto drogu a její nebezpečí v diskusích s nimi. Tehdy to byl kupodivu jediný materiál o marihuaně, který jsem v českých médiích nalezl a který argumentačně naprosto zasvěceně deglorifikoval její užívání a seriózně popisoval její nebezpečí a zákeřnost.

Řekl jsem si, že i dnes může být téma marihuana a letectví zajímavé i pro Aeroweb, a začal jsem propátrávat internet, jestli se na dané téma něco nového dozvím. A zjistil jsem zajímavou věc. Výzkum účinků a důsledků užívání marihuany pokračuje a je zveřejňován i u nás poměrně pravidelně, byť poněkud "zastrčeně". Ale vždy se zároveň se zveřejněním nových či staronových faktů dokládajících nebezpečnost této takzvané lehké drogy objeví v Česku velké hejno - jak já tomu říkám - "mediálních křiklounů", často i renomovaných novinářů, kteří okamžitě začnou zpochybňovat nově uvedený fakt nebo rovnou ho označí za lež, podvrh, nesmysl apod. Argumentací se většinou nezdržují nebo opakují stará známá tvrzení typu "soused kouří 30 let marjánu, a nic mu není", nebo "alkohol je horší", "každý má právo dělat si, co chce" apod.

Neskrývám, že mám k drogám negativní vztah. Nechci tady ale rozvádět medicínské dopady kouření marjánky informacemi typu že jeden marihuanový joint poškodí lidské plíce stejně, jako když člověk vykouří pět cigaret, a riziko srdečního infarktu vzroste krátkodobě čtyřikrát, nebo že kouření marihuany způsobuje vysoké riziko rakoviny ústní dutiny, hltanu, průdušek a zásadně oslabuje imunitu poškozováním bílých krvinek v těle. Nehodlám ani rozvádět mechanismus působení účinné látky THC na lidský organismus vůbec.

Z hlediska létání je pro nás spíše zajímavé, jak působí užívání marihuany na psychomotorické funkce a schopnosti uživatele, jak působí na psychiku a ovládací a poznávací schopnosti člověka. Tady lze nalézt naprosto jasné a odstrašující výsledky studií zveřejňované v USA, kde mají s výzkumem účinků marihuany nejvíce zkušeností. Dál se tedy budu snažit uvádět jen ty údaje, které jsou podle mého prokázané.

Nikdo nezpochybňuje fakt, že obecně kouření konopí oslabuje paměť a soustředění, zvyšuje riziko psychotických příhod. A kombinace alkoholu a konopí je třeba za kniplem, za volantem nebo při práci vysloveně vražedná. Ale i jeden jediný joint má v konkrétních situacích velmi zničující důsledky. Americké vojenské námořnictvo zkoumalo v tomto směru chování osob na leteckých simulátorech. Piloti z povolání nejdříve obdrželi přesné parametry jednoduché úlohy na simulátoru a tento virtuální let provedli. Pak všichni vykouřili jediného jointa a měli stejnou úlohu zopakovat. Při opakování stejného simulovaného letu však všichni piloti bez výjimky hromadili závažné chyby. Žádný z nich nebyl například schopen posadit virtuální letadlo přímo na přistávací dráhu. Jeden z nich přistál pět metrů vedle ní. Všichni piloti však byli přesvědčeni, že jsou v dokonalé formě. Závěr této studie konstatoval, že mozek těchto pilotů po užití cannabisu nedokáže zpracovat informaci z několika zdrojů současně. Piloti udrželi rychlost letu, ale ne výšku, udrželi výšku, ale ne směr, apod. Studie prokázala, že cannabis i v tak omezené dávce omezuje výrazně vnímání reálného světa. Konzumenti i jediného jointa nezvládají složitější komplexní jednání. To, co subjektivně pociťují jako rozšířené vnímání, je ve skutečnosti jeho omezení, a i když si to přejí, nedokáží brát okolí takové, jaké opravdu je. Ztrácejí pocit času, nezvládají činnosti určované časem a smysly. Koneckonců, existuje i nesčetné množství příkladů automobilových nehod se závažnými následky, které lze připsat účinkům cannabisu.

Na výše vzpomínané konferenci byla uvedena i studie opakovaného účinku kouření marihuany. V Kalifornii bylo osloveno v roce 1985 několik desítek vysokoškolských studentů matematiky. Dostali obtížnou matematickou úlohu k řešení, kterou dokázalo zvládnout jen několik z nich. Tito nejlepší studenti tím prokázali v tomto směru superiorní úroveň inteligence. Byli požádáni, zda by se nezúčastnili experimentu s kouřením marihuany a ti, kteří souhlasili, pak po tři měsíce třikrát týdně vykouřili jedinou dávku marihuany. Pak dostali za úkol znovu vyřešit obdobně obtížný matematický problém jako na počátku pokusu. Nikdo z nich ten úkol ale již nedokázal vyřešit. Tato skupina studentů byla sledována a testována v matematických dovednostech každoročně po řadu následujících let. V roce 1997 to bylo třináct let a ani jednou ani jediný ze sledovaných studentů a později absolventů obdobný matematický problém nedokázal znovu vyřešit. Údajně testy pokračují stále a dodnes nebyl potvrzen jediný případ, kdy by testovaný zvládl to, co před kouřením marihuany. Studie potvrdila, že intelektuální výkonnost ani jednoho z testovaných lidí se nedokázala vrátit k výchozí úrovni. I poměrně malé množství drogy užité v krátkém časovém období vedlo k trvalé ztrátě vyšší úrovně mozkových funkcí. Testovaní lidé se nestali duševně méněcennými, pouze pozbyli vyšší mozkové schopnosti v úrovni, jakou měli před kouřením marihuany.

Jak potvrzují chroničtí kuřáci konopí, patří k psychickým důsledkům dlouhodobé konzumace v první řadě poruchy koncentrace, snížená vnímavost, výpadky paměti a obecně obtíže při učení a soustředění. Vjemy jsou pro konzumenta zaznamenávány zkresleně nebo chybně v čase. Člověk si nedokáže na mnohé vůbec vzpomenout. Ze sociálního hlediska je velmi problematické, že cannabis vyvolává navíc určitou ztrátu "hnacího životního motoru", která se u chronických konzumentů viditelně upevňuje. Jejími projevy jsou nedostatek zájmu, citová chudoba a otupělost (syndrom nedostatku motivace), často s vážnými důsledky pro povolání, rodinu a ostatní sociální vztahy. Ničí schopnost postavit se problémům tváří v tvář a řešit je. Kouření marjánky vyvolává pocit "high", který však prokazatelně ničí schopnost prožívat radost i bez drog. Cannabis ničí kreativnost, schopnosti, vědomí - a cílevědomost. Lidé kouřící marihuanu postupně ztrácejí zájem o své sociální okolí, o to, čemu říkáme "politické dění", nezajímají je věci veřejné, postupně se stávají lhostejní ke společenským aktivitám, a to i na "klubové" úrovni.

Není jednoduché dopátrat se v Česku výše uvedených doložených informací a jen těžko přijímám fakt, že se stále více lidí u nás nechává "přesvědčit", že marjánka je jen nevinná a podstatě neškodná droga pro malé děti. Upřímně říkám, že pokud bych viděl pilota kouřícího marihuanu, byl by pro mne jako člověk vyřízený. A děsím se možnosti, že by došlo legalizaci této rostliny u nás. Dovedu si pak představit, jak se hned nato rozjede mediální kolotoč obdobně jako dnes v případě alkoholu, vznikla by třeba marihuanová florbalová liga, měli bychom marihuanové hokejisty či konopné sjezdaře. Do propagace by se jistě za příslušný peníz rády zapojily televize a ostatní média a dezinformovaly by veřejnost stejně, jako třeba často lžou i o alkoholu. Naší toleranci k marihuaně se podivují i Američané, kde s masovou konzumací marjánky začali. Tam na veřejnosti musí dnes s jointem skočit do toho nejhustšího křoví, aby je nikdo neviděl, ani necítil. V opačném případě do pěti minut sedí na zadním sedadle policejního auta.

Nezbývá než doufat, že na našich letištích bude marjánka jen velmi řídkým a nezvaným hostem i nadále. A jsem moc zvědavý na názory pilotů a leteckých lékařů na toto téma.