Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Liberálové jdou do všeho "po hlavě". Vůbec je nezajímá, jaké důsledky může v dlouhodobém horizontu mít nějaká novota. Jim stačí pocit, že jsou "moderní". U liberálů, a zejména současných progresivců je odpovědnost téměř neznámy pojem. Zaměňují si ho se strachem.

Konzervativci mají jednoduchou filozofii - neměň něco, co spolehlivě funguje stovky let. A když už něco měnit, tak velice pozvolně a opatrně. Není kam a proč chvátat. Případná chybná rozhodnutí totiž někdy bývají nevratná. Situace s migranty v západní Evropě je a asi navždy zůstane důležitým mementem.

Liberalismu a progresivismus ve své podstatě je a musí být slepou uličkou. O revolucích - tedy rychlých a náhlych změnách - se říká, že požírají své vlastní děti. Co to znamená, jsem pochopil až později a na praktických příkladech. Neznám lepšího příkladu ze současnosti než je britská spisovatelka a autorka knížek o Harrym Potterovi.

Už když byla slavná, byla vášnivou feministkou. Ne zuřivou, ale vášnivou. Pro mnohé feministky byla vzorem. Byly to také, nebo možná právě tyto vášnivé feministky, které vydláždily pěšinku progresivistické genderové ideologii. A najednou byla pani Rowlingová málo revoluční, nová mladá generace jí nemůže přijít na jméno. Dovolí si totiž tvrdit, že rodit mohou jenom ženy. Daniel Radcliffe, který hrál Harryho Pottera, dokonce vyzývá na bojkot nákupu knížek pani Rowlingové.

Jsem velice zvědav, kam "pokrok" posune další generace pokrokářů. Možná, že i Daniel Radcliffe bude jednou považován za zpátečníka. Nebo sa to naopak celé zhroutí tak jak dosud zhroutil každý "pokrokářský" režim.

Rozdíl mezi liberály a konzervativci je jednoduchý - v pocitu odpovědnosti. A to nejen za vlastní činy, ale i s ohledem na budoucí generace. Pro liberály je dlouhodobé uvažování pod jejich úroveň. Zajíma je hlavně současnost a to, aby mohli být označování za nositele pokroku.

Bohužel, pod hlavičkou konzervatismu se často obhajuje hlavně status quo, ať už je jakýkoliv. Například takové křesťanské hodnoty, za kterými se ale ukrývá církev se svou mocenskou politikou, úctu k starším, přestože si jich hodně zaslouží opovržení, metody předků, i když jsou zastaralé, a zrovna to společenské uspořádání, které nahrává mě. Pak se vcelku přirozeně vynoří ti, kteří to chtějí změnit nebo alespoň liberalizovat. A funguje to jako pružina - čím déle udržujete neudržitelné, tím více šílených nápadů na to, jak to nahradit, se vynoří.

Podotýkám, že vzhledem ke svému věku jsem konzervativec - ale naději pro budoucnost vidím v tom, že se nakonec najde něco nového, co bude fungovat lépe.

Nevím, jestli jste katolík nebo člen jiné církve. Zvláštní a současně typické je, že katolický konservativismus vadí především nekatolikům.

Křesťanství je tady dva tisíce let. Kolik let vydržely alternativní filosofie jako komunismus a nacismus? A jak dlouho, myslíte, vydrží filosofie progresivismu, než se totálně vyčerpá?