V pravděpodobně posledním článku profesora Kuchaře můžeme vyčíst autorův odkaz:

"Myslím, že kartograf má čtenářům obrazu krajiny stvořit "pevnou půdu pod nohama". Hlavním, doufám, že přechodným defektem mnoha dnešních map je, že neposkytují tuto pevnou půdu, podklad či podstavu pro speciální nebo tématický obsah. Čtenář mapy se velmi často propadá do neurčita mezi vrstevnicemi, zvlášť když jich je tak málo, že samy nemodelují onen žádaný substrát."

Název výstavy tedy odráží a dokumentuje profesorovu celoživotní snahu vytvářet estetická, srozumitelná a originální kartografická díla.

Karel Kuchař se narodil roku 1906 v rodině středoškolského profesora českého a německého jazyka. Od roku 1924, kdy nastoupil jako student geografie a přírodopisu na univerzitu, prakticky až do své smrti v roce 1975 zůstal spjat s Geografickou sekci Přírodovědecké fakulty UK. V roce 1935 se habilitoval prací Jezera východního Slovenska a Podkarpatské Rusi a stal se nejmladším docentem přírodovědecké fakulty UK.

Podnikal studijní cesty do tehdy málo probádané Albánie a následně publikoval a tvořil mapy z této nám dosud velmi neznámé země. Popisoval např. albánské komunikace postupně nahrazující karavanní stezky.

Za nacistické okupace byl služebně přidělen Státní hvězdárně a poté Státnímu ústavu geofyzikálnímu. Zde vytvořil řadu pozoruhodných map z frontových linií. Tyto originální dokumenty nalezené v depozitářích Mapové sbírky UK budou vůbec poprvé veřejně vystaveny. Za války vytvořená kniha Kapitoly z nauky o mapách se stala základem našich prvních vysokoškolských učebnic geografické kartografie: Přehledu kartografie (1946) a Základů kartografie (1953).

Po návratu na univerzitu v roce 1945 převzal též vedení Státní mapové sbírky, které dal nový obsah a koncepci a zásadně rozšířil její fondy. V letech 1946-1957 redigoval odborníky vysoce ceněný časopis Kartografický přehled s podnázvem časopis pro teoretickou i užitou kartografii.

Mezi naší nejširší veřejností poválečné generace je profesor Kuchař znám jako autor školních zeměpisných atlasů a příručních i nástěnných map. Melantrich vydal pro děti Kuchařův Svět na dvanáctistěnu.

V roce 1950 bylo znárodněno nakladatelství Melantrich a jím připravované projekty, např. Zeměpis mapou, slovem, obrazem, nebyly realizovány. Na veřejnost se pak již nedostal Kuchařův Cestovní atlas Československa. Nevyšla ani připravovaná administrativní sešitová mapa republiky, ani malé anglické vydání Velkého atlasu.

Dal také první podněty k přípravě druhého československého národního atlasu (stál v čele redakční rady do r. 1962), který pak za jeho výrazné spolupráce vyšel r. 1966. Vedl lektorskou radu dvou školních zeměpisných atlasů Československa a byl členem redakčních či lektorských rad Československého vojenského atlasu, Atlasu československých dějin, školního Atlasu světa i staršího Politicko-hospodářského atlasu světa.

Pozornost je věnována i unikátní historické kartografické edici Monumenta cartographica Bohemiae. Při pátrání po nejstarších mapách našich zemí se Kuchařovi podařilo objevit řadu dosud neznámých map, mezi nimi i nejstarší mapu Moravy. Z těchto dílčích prací připravil r. 1960 k vydání edici Monumenta cartographica Bohemiae, Moraviae, Silesiae atque Slovaciae, jejíž nátisk vysoce ocenil v časopise Revista Geografica Italiana (1960) profesor římské univerzity R. Almagia, jeden z největších znalců historie kartografie. Bohužel zůstalo u třiceti zkušebních nátisků. Tehdejší vedení nakladatelství Academia se rozhodlo nevydat toto unikátní dílo, což oficiálně zdůvodnilo nedostatkem papíru!

Profesor Karel Kuchař začínal jako fyzický geograf-limnolog, byl autorem sociálně geografických studií, celý život se pak věnoval kartografii, zvláště historické. V jeho osobě, jako by se vzájemně harmonicky rozvíjely stěžejní geografické obory.

Díky laskavosti a velkorysosti syna profesora Kuchaře, jenž žije a pracuje od roku 1968 ve Spojených státech amerických, získala knihovna přístup k cenným a naprosto ojedinělým fotografiím z rodinného archivu. Představují nám další rozměr, lidskou tvář, této jedinečné osobnosti.

Výstava potrvá v předsálí Geografické knihovny PřF UK od 3.5.2006 do 16.6.2006,
Po-Pá: od 9.00 do 17.00. Vstup volný. Adresa: Albertov 6, Praha 2

autorka výstavy