Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Stojí vůbec lety ke hvězdám za to o nich uvažovat? Co by nám mohly přinést? Všichni si nejspíš z dětství neseme představu kosmoletu plného vědců, jak dlouhé věky a za nesmírné náklady letí k nejbližší, jinak dost nezajímavé hvězdé. Přitom malé a relativně levné výzkumné automaty přináší z vědeckého hlediska mnohonásobně větší prospěch. To je myslím spíše cesta, kterou se bude kosmonautika v budoucnosti ubírat. 50 let starý Voyager přinesl více poznatků o vesmíru, než bambiliontý kosmonaut na ISS.

ISS je politický projekt, který měl zaměstnat ruské vědce a inženýry za Americké prachy - raději než za Iránské prachy. I tak se už na další kosmickou stanici Západ nikdy nezmůže....

Na druhé straně Američani (lidi) přivezli z Měsíce kolem 400 kilo vzorku, zatímco všechny automatické sondy dohromady jen 4 kila.

Na třetí straně - lety ke hvězdám, pokud razantně nešlápneme na kosmickou technologii - budou problematické i pro automatické sondy, hlavně protože do funkce přijde po desítkách let blb, který vám zruší financování takového projektu.

Na čtvrté straně - je známo, že pokud vymyslíme pohon kosmické lodi, která bude schopna trvale zrychlovat zrychlením 1G, aby na palubě byla příjemná pozemská umělá gravitace - dorazíte na hranici pozorovatelného vesmíru za -+ 70 let palubního času (na Zemi však uběhne daleko více)

Spíš to byl projekt jak lacino získat Ruské Know-How. Ale sněte dál.

Americké, ruské, všechny se vyrábí na Tajwanu.

— Armagedon

Kow how?

Vždyť ještě v roce 2014 se náměstek ruského premiéra vysmíval Američanům, že bez Sojuzů mohou ke startům použít leda trampolínu. Takže evidentně znalost, jak postavit sovětskou raketu ze 60. let, nezískali Američané ani levně ani draho.

Američany ruský přístuo naopak vybudil k vývoji levných raket a Rusy prakticky vytlačili z trhu komerčního vypouštění družic.

Nebojte, on už to někdo rozlouskne, kdy je výhodnější automat a kdy lidé. Minimálně ti, kteří to platí ...