Až do letošního léta hovořil generální ředitel největší ruské kosmické firmy Energija Nikolaj Sevasťjanov velmi optimisticky o budoucích plánech. V roce 2010 se měla vydat ke zkušebnímu letu nová loď Kliper pro šest lidí. V následujících letech se počítalo s výpravami turistů v upraveném stroji Sojuz okolo Měsíce – letenka by přišla na sto milionů dolarů. Pro srovnání: osmidenní výpravu v Sojuzu na Mezinárodní stanici ISS účtují Rusové okolo 20 milionů dolarů. Do roku 2025 chtěl vybudovat na Měsíci stálou základnu, jejíž osazenstvo by mimo jiné těžilo hélium-3 jako palivo pro pozemské termonukleární elektrárny, jejichž vývoj je zatím stále nejasný. A později počítal i s ruskou expedicí na Mars.

Těmito velkými projekty chtěl Sevasťjanov naplnit ambici Ruska, aby se vrátilo na kosmickou scénu jako jeden z hlavních protagonistů; tuto roli ztratilo během ekonomického kolapsu Sovětského svazu. Kde na to Rusko vezme peníze? Odpovědi na tuto otázku se však generální ředitel vyhýbal – tyto body totiž ve výhledech do roku 2015 Federální kosmické agentury (Roskosmos) chyběly.

Rada ředitelů podniku doporučila už v červnu Sevasťajnovo odvolání. Jednání akcionářů firmy Energija, mezi nimiž má velkou váhu Roskosmos, se sešlo 31. července a Sevasťjanova sesadilo. Na jeho místo dosadilo Vitalije Lopotu. Teprve postupem času vychází najevo, co zlomilo bývalému generálnímu řediteli vaz – byla to jeho nezřízená ambicióznost, která neladila se skromnými představami Kremlu.

Jak nedávno prohlásil Lopota, Energija nebude v dohledné době stavět Kliper, který by nahradil Sojuz, jenž slouží už čtyři desetiletí, ani nebude Sojuz rekonstruovat k obletům Měsíce pro turisty. Nemá na to peníze.

Energija, která odpovídá za provoz ruských částí ISS, zajistí i nadále její obsluhu osobními loděmi Sojuz a nákladními Progress. Nedávno byla dokonce uzavřena dohoda s NASA o vynášení amerických kosmonautů na stanici do roku 2011.

Podle názoru komentátora agentury RIA Novosti Andreje Kisljakova není jasné, jestli Roskosmos počítá s nějakým zdokonalením osobních lodí Sojuz a nákladních Progress, jak by bylo žádoucí.

Roskosmos nyní připravuje pro vládu návrhy na rozvoj pilotované kosmonautiky až do roku 2040 – řekl před několika dny vedoucí pracovník této kosmické agentury Alexej Krasnov. Jejich součástí bude i plán na další výzkum Měsíce. Existuje však nebezpečí, připustil, že Rusko zaostane v novém závodu o Měsíc nejen za Spojenými státy, ale „i za mnohými zeměmi, které se dřív o výzkum Měsíce nezajímaly“. Pokud se týká využívání Mezinárodní stanice ISS, měla by být v provozu nejméně do roku 2020.

Kreml dnes věnuje nejvíc péče ozbrojeným silám. Kosmonautiku, která bývala vizitkou někdejšího Sovětského svazu, tolik pozornosti a hlavně peněz nedává. Bude tedy záležet na tom, kdy prezident Vladimír Putin uzná strategický význam kosmonautiky a změní velmocenské priority. A potom by se nemusely plány Roskosmosu příliš měnit od představ sesazeného Sevasťjanova, jenom by se možná naplňovaly pomaleji.

Stejně důležitá je i obnova arzenálu vojenských družic, především špionážních, jichž se Rusku nedostává. Není vyloučeno, že nejdřív Kreml vyslyší požadavky vojáků ohledně vesmíru a teprve potom začne podporovat i civilní lety.

Po redakčním zpracování vyšel 23.8.2007 v MFD

PS: Od chvíle, kdy jsem rukopis odevzdal do redakce, se stala důležitá věc, o níž napsal Tonda Vítek do kosmo.cz. S Lopotou se setkal velitel ruských kosmických sil generál Vladimír Popovkin, který projevil o nově zkoncipovanou mnohonásobně použitelnou loď Kliper zájem s tím, že uváží, jak ji využít „pro obranné účely“. Řinčení ruského vojenského arzenálu tedy pokračuje.

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz