Mars v posledních měsících vyklízí pozici astrobiologické jedničky. Není to tak dávno, co byla rudá planeta protlačována jako největší naděje na existenci života mimo Zemi. O Marsu se sice uvažuje stále, ale do popředí zájmu se dostávají více některé měsíce Jupiteru a Saturnu…

Možná jste si už všimli, že ani o cestě člověka na Mars se v poslední době nemluví s takovou razancí, jako tomu bylo dříve. Zaryté zastánce přetáhli přes prsty hospodářská krize a Barack Obama, který by nejraději celý pilotovaný kosmický program své země seškrtal nebo přenechal soukromým firmám.

Panorama Marsu ze sondy Phoenix

Na jednosměrné kosmické dálnici mezi Zemí a Marsem se sice v uplynulých letech proháněla jedna sonda za druhou, avšak o hledání života na této planetě ve skutečnosti nikdy přímo nešlo. Není to tak dávno, co jsme na svém webu psali o nutnosti dostatečně sterilizovat kosmické sondy letící do potenciálních astrobiologických lokalit (myšleno tam, kde by mohl být život) i těch, které se z takových oblastí vracejí. Důvod je zřejmý… Celý svět nyní s nádechem hysterie bojuje s prasečí chřipkou, která sice vědcům zamotala hlavu, avšak při své práci se vždy mohli spolehnout na pravidlo všech biologických pravidel – virus měl nálepku „Made in Earth“. Případná kontaminace pozemského života nějakým nepřítelem z vesmíru by byla katastrofální. Něco podobného sice nehrozí, neboť sondy se z míst ve Sluneční soustavě, kde by se mohl nacházet nějaký život, nikdy nevrátily. Výhledově se ovšem předpokládá doprava vzorků z Marsu…výhledově.

Problém je to i opačný. Člověk si zakládá na pověsti tvora, který zaneřádí vše, kam vkročí, ale na Marsu a dalších tělesech Sluneční soustavy bychom toto pravidlo nutně uplatňovat opravdu nemuseli. Případná kontaminace Marsu, Europy, Enceladu či Titanu pozemským životem, by byl problém nebývalých rozměrů. Jedinci, kteří urputně poukazují na etickou stránku výzkumu kmenových buněk, by zřejmě páchali hromadné sebevraždy, kdyby se dozvěděli, že se pozemský život uchytil někde v kosmických dálavách a spokojeně si tam vegetuje.

NASA zatím marně hledá peníze na drahá opatření a důkladnou sterilizaci svých kosmických vyslanců. Při dosavadních výzkumech planetární soustavy jsme nenašli odvahu, byť se jen přiblížit k místům, kde by se mohl nacházet život. NASA má velmi přesně ohraničená místa, kde „může“ zkoumat a kde je to už příliš riskantní, s ohledem na případný střet s jinou formou života. V učebnicích je za jedinou věrohodnější snahu o nalezení života považována mise dvojice kosmických sond Viking. Není to ale tak dávno, co astrobiologové upozornili, že Vikingové hledali život na Marsu špatně a že ho dokonce mohli zahubit.

Pozornost příznivců života ve vesmíru se nyní obrací především na kosmický dalekohled Kepler, který se snaží najít planety zemského typu u vzdálených hvězd. Hledáme život u cizích hvězd a přitom ho máme dost možná přímo za rohem.

Hledání života ve Sluneční soustavě se musí v nejbližších letech spokojit s demonstrativním nalezením vody na Marsu, průlety sondy Cassini okolo měsíců Enceladus a Titan a nostalgickými povzdechy nad starými snímky měsíce Europa z legendární sondy Galileo.

Europa

Kromě toho, probíhá „bezpečný“ výzkum v pozemských laboratořích. Giuseppe Galletta z Padovské univerzity nyní zveřejnil výsledky svého výzkumu. V simulátoru LISA (Laboratorio Italiano Simulazione Ambienti) se pokusil navodit podmínky, které panují na Marsu: teploty okolo 23 až -80 °C, atmosféra z 95% oxid uhličitý, nízký tlak a pořádná porce ultrafialového záření. Do těchto „příjemných“ podmínek umístil kmeny bakterií a k jeho překvapení, některé z nich dokázaly přežit až 28 hodin.

Paradoxem je fakt, že dobrou zprávou by v tomto případě mělo být především to, že většina bakterií „zahynula“ během několika minut a ty nejodolnější za několik hodin. Tím by se mohla zmenšit šance na kontaminaci Marsu některou z příštích kosmických sond.

O možnostech nebo nemožnostech života na Marsu tento experiment příliš nevypovídá. Astrobiologové už delší čas volají pro přehodnocení dosavadního přístupu, který hledá život založený na pozemských principech. Jak ale víme, že tyto principy jsou ve vesmíru univerzální? Není tajemstvím, že někteří z astrobiologů nevyloučili možnost existence života na Marsu, jenž by byl založen například na peroxidu vodíku! Hlasy vzpírajících se astrobiologů ale zatím příliš slyšet nejsou…jak je známo, ve vakuu kosmického prostoru se zvuk nešíří.

Související články:
1. Vraždění neviňátek v atmosféře Marsu?
2. Jmenuje se obyvatel Marsu Methanosarcina barkeri?
3. Exkluzivně: Současnost a budoucnost hledání života ve vesmíru
4. Život na Marsu: negativní odpověď se bortí
5. Jsou na Marsu bahenní sopky?
6. Rusko pošle život k měsíci Marsu

www.exoplanety.cz