29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

VESMÍR: Explozemi ku hvězdám

Zatímco nás vymetá třetí vlna Covidu a úřady nad námi vyslovily pohybový interdikt – běda ti, občane, překročíš-li bez dobrého důvodu hranici mezi okresy Praha-východ a Praha-západ! – o několik časových pásem dál pracují na tom, aby ani zemská gravitace nebyla příliš velkým protivníkem, rozhodnete-li se někam cestovat.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Panchartek 17.3.2021 20:26

KISS (Keep It Simple Stupid) platilo, platí a platit bude

M. Veleba 17.3.2021 15:23

Víte někdo, na jakém webu se ty pokusy streamují? Ano, můžu to googlit, ale kdyby mě někdo mohl navést rovnou...

R. Langer 17.3.2021 18:28

Najdete to třeba na Živě(cz).

M. Slaba 17.3.2021 19:36

česky Mall tv, Kosmonautix s komentářem Dušana Majera

Anglicky na YT třeba EverydayAstronaut, LabParade, NASASpacefligh a spousta dalších

M. Veleba 17.3.2021 20:00

Děkuji za tipy :-)

J. Pavel 17.3.2021 13:44

Bouchat rakety jako Baťa cvičky a posílat lidi do vesmíru jako turisty? Cítím tady jeden veliký problém, raketa má spalovací motor a ten produkuje to hnusné CO2. A to v množství řádově větším než letadla. Zelená lobby to celé zatrhne dřív, než to bude mít šanci na komerční rentabilitu.

M. Pivoda 17.3.2021 14:13

Klid, prosím.

Karel Šebesta (zde agent Milan Prokop) poklekne před Českou národní bankou v Praze, vroucně tam bude vzývat Neviditelnou ruku trhu, a ta ho pak dovede až ke hvězdám.

P. Milan 17.3.2021 16:24

A agenta Akáta pošlou Gates a Kurzweil k Chocholuškovi. :-P

Už jen za ten pitomý nápad, že ČNB a neviditelná ruka nějak souvisí.

M. Pivoda 17.3.2021 16:48

Magor Ladislav Novák, který zde na NP tvrdí, že Elon Musk je jen velký podvod, už zmlkl.

Brzy na řadě bude i Karel Šebesta.

R. Langer 17.3.2021 18:30

Já tvrdím taky, že je to klasický dotační podvodník. No, čas ukáže, kdo měl pravdu... ;-D

P. Milan 17.3.2021 21:04

Dotace vyžírat umí, až potud jo. Ale taky dovede zorganizovat docela zajímavé věci (Teslu ani tak ne, ale tu kosmonautiku jo). To není kecálek typu Pepík montovna Pivoda.

M. Pivoda 17.3.2021 17:15

Pro J. Pavla

Něco za něco (trade-offs). Raketa sice velké svinstvo produkuje, ale technologie ho dokáže redukovat. Výhled do BUDOUCÍCH možností současného materiálového inženýrství:

On the environmental front, scientists can take carbon dioxide from the atmosphere and convert it into super-strong carbon nanofibers for use in manufacturing. If we can do this at scale—powered by solar—a system 10% the size of the Sahara Desert could reduce CO2 in the atmosphere to pre-industrial levels in about a decade.

Google Translate: V oblasti životního prostředí mohou vědci odebrat oxid uhličitý z atmosféry a převést jej na super silná uhlíková nanovlákna pro použití ve výrobě. Pokud to dokážeme v měřítku - poháněném solární energií - systém o 10% větší než poušť Sahary by mohl zhruba za deset let snížit CO2 v atmosféře na předindustriální úroveň.

R. Langer 17.3.2021 18:31

Už tu sci-fi tak nežer, ty naše malá hloupoučká UI! ;-D

P. Vébr 17.3.2021 19:24

Tak přijde na řadu elektrická raketa...

M. Pivoda 17.3.2021 20:43

K cestě na Mars spíše atomová.

M. Pivoda 17.3.2021 13:25

Úvod: Vlastním stále diplom nejlepšího mladého zlepšovatele (designéra) ve velkém strojírenském podniku. Jsem původem strojní a pak systémový inženýr. Takže dnes se zájmem sleduji, jak i publicisté začínají chápat jak funguje technologický pokrok: možnosti jeho realizace (učení pomocí experimentů) a také urychlení technologického pokroku a poznání světa.

Ocituji text z článku: "... Právě extrémní koncová cena Saturnu V a jen o něco málo snesitelnější náklady na provoz raketoplánů stály za tím, že celá branže začala stagnovat a zbyrokratizovala se. ... ".

Komentář

Ekonomická nákladnost je jen jeden důležitý aspekt rozhodování. V minulém století ještě raketová technologie patřičně nedozrála. Technologický pokrok tehdy byl ale podstatně urychlen tím, že probíhal v prostředí soutěživosti dvou konkurenčních sociálně ekonomických systémů, kapitalismu a socialismu. Jinak by lidé (tehdejší astronauti a kosmonauti) nebyli ochotni postoupit tak vysoké riziko.

Připomenu, že skupina Němců, raketových specialistů kolem von Brauna v USA, byla tehdy skeptická ohledně možnosti přistání na Měsíci. Američané to vysoké riziko ale podstoupili - a se štěstím misi Apollo 11 zrealizovali. (Málem z Měsíce zpět neodstartovali, kvůli prkotině: ulomenému vypínači z umělé hmoty!)

Takže ještě musíte vzít ochotu aktérů podstoupit riziko. Během válečného stavu se běžně podstupuje vyšší riziko (lidský život v takové situaci tolik neznamená), než v běžném civilním, mírovém stavu.

P. Hatina 17.3.2021 15:00

Víte - jestli bych mohl vstoupit do diskuze, ona jedna věc je nákladnost a druhá - návratnost. To Vám snad i jako konstruktérovi ve továrně vysvětlovali..

Nemusí být přímo vyjadřena v penězích, při prodeji ale v něčem být musí. Abych tak takový jednoduchý příklad - jak vývoj tak i údržba monopostů F1 je jistě mnohem dražší než běžného vozu. Ale i tak se v nějakém omezeném počtu vyrábí a používají., jen je nutné ty důvody pojmenovat. .Medializovaná sportovní sláva, reklama touha vítězit, jak sám píšete soutěživosti konkurenčních týmů,

? Ovšem, v tom případě se to "jinak " a z něčeho zaplatit musí...

Schopnost přijmout riziko k tomu patří taky, ovšem i ta se musí (pokud nejde o vnucenou válečnou službu) dobře zaplatit.

A vlastně ještě jedna smutná poznámka, v dřívějších dobách se -alespoň zkušenosti z těch experimentálních produktů přenášely do běžné produkce. Ale nyní se tyhle cesty politicky omezují směrem k ekologicky čistší elektromobilitě už i to padá..

P. Milan 17.3.2021 16:30

To máte marné, nákladnost a návratnost jsou ekonomické pojmy a v ekonomice se " nejlepší mladý zlepšovatel (designér) ve velkém strojírenském podniku a strojní a pak systémový inženýr" vyzná co příslovečné prase v parketách. O to víc o ní blábolí.

R. Langer 17.3.2021 18:32

Přesně! ;-D

M. Pivoda 17.3.2021 17:06

Pro P. Hatinu

Pokud se vám snad poštěstilo zjistit osobní motivy Elona Muska, bylo by vám jeho (pozemsky podivné) jednání zcela jasné.

Napovím stručně P. Hatinovi:

Elon Musk je osobně přesvědčen, že naše pozemská civilizace spěje do záhuby (a asi mu to čeští Pepíci nevymluví - určitě ne zde diskutující Karel Šebesta (agent Milan Prokop) a prokazatelný magor Ladislav Novák). A proto se Elon snaží, v době Elonova života pozemského, se alespoň pokusit založit pokračování lidské civilizace někde ve vesmíru - a z nabízených možností si (i přes obrovské technické problémy) vybral právě Mars.

Poznámka: I prostředek lidské mobility, automobily, se musí nejprve někde odzkoušet. Tedy zde na planetě Zemi. A proč ty elektromobily? Ve vzduchu na Marsu prakticky není kyslík, naše oblíbené spalovací motory by tam tedy nefungovaly. A kromě toho zavedení elektromobilů prospěje i zakouřené a zasviněné planetě Zemi.

P. Hatina 17.3.2021 20:39

Tedy, osobní důvody pana Muska se hledají těžko, v poslední době ve svých prezentacích představuje spíše své moderní hračky a stále měnící se cíle.. Nicméně, jeho snad původní přání " založit pokračování lidské civilizace někde ve vesmíru" je bohužel na Marsu (ale i kdykoliv jinde na dalších planetách sluneční soustavy, krom Země) naprosto nereálné.

Protože, nedá se tam -přímo žít, ani jako na opuštěném ostrově. Všechno, všecičko potřebné pro přežívání by se muselo dlouhodobě technologicky produkovat, od vzduchu k dýchání, přes vodu, potraviny, oblečení, ochranu, bydlení, léky i léčení, dopravu, součástky, tisíce věcí, až k surovinám, včetně zase jejich sekundární ch produkcí, surovin, energie- a k tomu všemu zase potřebný počet kvalifikovaných lidí všeho druhu - asi tak jako na Zemi, kde funguje globální trh a globální, na sebe navazující produkce.

V tom je možná to, k čemu dospěli i Američané když dosáhli Měsíce, ano dostali se tam, vztyčili tam vlajku, poslali pár výprav se zásobami na pár desítek hodin a pak zase zpátky. Ovšem, ani o tu první etapu, aby jen na Měsíci vybudovali trvalou základnu - kterou by ale museli se vším zásobovat ze Země, se nepokusili provést.

M. Pivoda 17.3.2021 20:48

V době studené války (střetu socialismu s kapitalismem) by trvalé osídlení Měsíce již nemělo tak silný propagandistický význam, jako první přistání na Měsíci.

Politicky by se to nevyplatilo.

P. Milan 17.3.2021 21:07

U Pepíka montovny Pivody je vše osobní.

Jinak jo, dokud nedojde k nějakému zásadnímu objevu, tak je lidstvo odkázáno na Zemi.

J. Vágner 17.3.2021 10:45

Je tohle doopravdy cesta, která nás dostane na Mars? Program Apollo, který nás dostal na Měsíc byl postaven na průlomových technologiích nacistického statniho raketového programu, na který americký stát se svými obrovskými lidskými a technologickými zdroji navázal. Ten program změnil svět, od informatiky (malé autonomní počítače), přes rozvoj materiálů a technologií až po věci typu suchý zip a teflon, které zasáhly život každého na planetě. Kde jsou průlomové technologie, principiálně nové motory, materiály apod, které řádově náročnější cestu na Mars umožní? Nikde. Žádné se nekonaly. Proč? Protože ten stát, který se vzepjal k tomu, aby dokázal porazit nácky, jehož zbylých kapacit dokázal program Apollo využít a který by to dokázal, už neexistuje. Kde je? Rozebrali jej lobisté co současnému zoufalému americkému státu prodávají desetkrát předřazené zbraně. Mimochodem, Muskovi motory jsou po 60 letech, ve srovnání s motory Saturnu V principiálně a materiálově zaostalé.

Z. Lapil 17.3.2021 12:09

No... Na Mars se běžně lítá, pilotovaný let s mezipřistáním na Měsíc proběhl. Takže vidím, že technologie k letu na Mars je principálně k dispozici, včetně myšlenky přistávacího modulu a včetně myšlenky sestavení rakety na oběžné dráze (vyzkoušeno, počínaje společným letem Sojuz - Apollo tuším v r. 1975 a relativně nedávnou ISIS). Pravda - vzdálenost je poněkud jiná a Mars má 2x větší přitažlivost, než Měsíc (ale 3x menší, než Země), ale stejně si myslím, že úzkým místem projektu je udržet člověka (lidi) po dobu cesty naživu a asi i při zdravém rozumu.

Neboli jsem nakloněn věřit, že nějaké vysloveně průlomové technologie potřeba nebudou. Naopak - od dob letu na Měsíc jsou k dispozici zásadně lepší počítače. Pravda - z toho spíš plyne, že technicky člověk na Marsu být nemusí a ze všeho se stává sportovní výkon typu lezení na Mount Everest: "Protože tady je".

Což je výzva pro soukromníka, nikoliv úkol pro stát.

P. Milan 17.3.2021 12:55

Je to jednoduché: Buďto lidi NASA a Musk dostanou (a něco se při tom i vymyslí, nebo taky ne. Oboje nebude životně důležité.

Současné rasové, multikulti a politicko korektní blbnutí je mnohem významnější.

"prodávají desetkrát předřazené zbraně" - co to je? Předřazený odpor znám ...

"MuskovY motory jsou po 60 letech, ve srovnání s motory Saturnu V principiálně a materiálově zaostalé." - možná jo, ale jde o provozní vytrvalost a cenu. Motory Saturnu nebyly stavěné na opakované používání.

V. Kolman 17.3.2021 18:14

Já bych pane Vágnere Američany tak nepodceňoval. Měli svůj raketový výzkum (Godard) také a po letech na Měsíc asi neusnuli na vavřínech. Ž Verner von Braun Američany "popohnal" kupředu, o tom není pochyb.

J. Jurax 17.3.2021 20:15

"Muskovy motory jsou po 60 letech, ve srovnání s motory Saturnu V principiálně a materiálově zaostalé."

Ehm ... z čeho tak soudíte? V čem tkví ona zaostalost? Mohl byste své tvrzení trochu rozvést?

D. Polanský 17.3.2021 10:05

To máte jako s jadernou fúzí. Všichni fyzici ví, že je nereálná, ale je to dobrý kšeft a pěstovat si koníčka za slušnou mzdu, není vůbec zlé. Že nás občany to stojí miliardy a miliardy, co na tom.

F. Kusák 17.3.2021 10:38

V mládí vizionář, ve stáří skeptik. No, občas to mám podobné, ale pokud si to ještě uvědomují, pak to se mnou není zas až tak špatné.