Družice Evropské kosmické agentury objevila černou díru, která si možná usrkla z planetární atmosféry.

Zatímco pojištění nemovitosti a domácnosti má asi poměrně hodně lidí, naše planeta žádnou pojistku nemá. Vesmír nás může kdykoliv okamžitě vyhladit. Jako největší riziko se jeví srážka s planetkou či kometou. Jsou zde ovšem také méně pravděpodobné nebo dokonce téměř vyloučené, ale zato více sexy kosmické katastrofy: výbuch blízké supernovy, gama záblesk nebo sežrání černou dírou.

Družice Evropské kosmické agentury Integral objevila v galaxii NGC 4845 ve vzdálenosti 47 milionů světelných let černou díru, která se po dlouhé době probudila ze spánku a začala požírat planetu.

Černá díra usrkává z planety. Credit: ESA

Objekt byl následně pozorován dalšími astronomickými přístroji ve vesmíru – evropským dalekohledem XMM-Newton, americkou observatoří Swift a japonským přístrojem na palubě Mezinárodní kosmické stanici MAXI X-ray.

Původně byla v hledáčku astronomů úplně jiná galaxie, ale záhy si vědci všimli jasných záblesků v oblasti rentgenová záření, přicházející ze zmíněné galaxie NGC 4845 v souhvězdí Panny. Jasnost rentgenového zdroje dosáhla maxima v lednu 2011 a poté docházelo k postupnému poklesu. NGC 4845 je přitom klidným hvězdným ostrovem, ve kterém v posledních desítkách let žádný významný zdroj rentgenová záření zaznamenán nebyl.

Marek Nikolajuk z Univerzity Bialystok v Polsku vedl studii, podle níž je příčinou úkazu probuzení černé díry o hmotnosti asi 300 000 Sluncí. Černá díra v průběhu asi třech měsíců pochutnávala na objektu o hmotnosti 14 až 30 Jupiterů. Objektem by tedy měl být hnědý trpaslík, neboli přechodná fáze mezi planetami a hvězdami. Podle autorů však nelze vyloučit ani to, že hmotnost objektu byla o něco menší a jednalo se o planetu.

Hmotnostní hranice mezi planetami a hnědými trpaslíky je obecně stanovena na 13 Jupiterů, ale podle nových objevů nemusí ležet v této oblasti nebo být tak ostrá.

Pokud by objektem byla planeta, mohlo by se jednat o toulavou planetu bez mateřské hvězdy. Existence podobných objektů je potvrzena nejen teoreticky ale také posledními objevy. Toulavé planety vznikají stejně jako ty normální v discích, které obklopují mladé hvězdy, ale poté jsou gravitačními interakcemi s dalšími planetami vyhozeny ven z rodícího se planetárního systému. Podobně mohla být podle studie českého astronoma Davida Nesvorného kdysi vyhozena plynná planeta i z naší Sluneční soustavy.

Objekt, který byl černou dírou požírán, určitě neměl pevný povrch, ale jednalo se o hnědého trpaslíka nebo obří plynný svět. Planeta nebyla zničena zcela, ale za těsné setkání s černou dírou "zaplatila" dle odhadů asi 10 % ze své hmotnosti.

Zdroje: ESA, Tidal disruption of a super-Jupiter by a massive black hole