Může být vesmírná turistika zlatý důl? Velcí kluci si v mikrogravitaci plní sny

Zdroj: Virgin Galactic

Hádanka, kdo se dostane jako první do vesmíru na palubě vlastní lodi, se zdá být rozlousknuta. Pokud připustíme americký výklad, že vesmír začíná už 50 mil, tedy 80 kilometrů nad hladinou moře, tak to byl Richard Branson, zakladatel a hlavní akcionář firmy Virgin Galactic.

Branson se svým raketovým letadlem (miniraketoplánem) VSS Unity vyletěl v neděli se dvěma piloty a dalšími třemi pasažéry do výšky 86 kilometrů. Vypálil tak rybník Jeffu Bezosovi, který se chystá letět do vesmíru 20. července v lodi New Shepard své společnosti Blue Origin.

Bezos si to nenechal líbit a na twitterovém účtu firmy kontroval. Připomněl, že jeho loď vyletí nad 100 kilometrů, což je mezinárodně uznávaná hranice vesmíru, a kromě toho je šetrnější k přírodě a bezpečnější.

Dopřejete si teambuilding ve vesmíru?

A co ten třetí – Elon Musk? Majitel SpaceX si z poměřování pindíků dvou velkých kluků Bransona s Bezose těžkou hlavu nedělá. Pro SpaceX má cestovní ruch ve vesmíru zanedbatelný význam.

Ke konci roku se nicméně Musk chystá dopravit čtyři turisty ve své dračí lodi (Crew Dragon) na stanici ISS do výše 400 kilometrů na Zemí. Dá se tušit, že při téhle příležitosti připomene, že to byl turistický let do skutečného vesmíru, ne nějaké suborbitální poskakování.

Sám se zatím kroužit po orbitě nechystá. Kdo ví, třeba se bude chtít vydat na Měsíc. Jeho SpaceX získala od NASA kontrakt na lunární modul v program Artemis, jehož cílem je obnovit pilotované lety na přírodní družici Země. Anebo si to zamíří rovnou k Marsu? Už dříve řekl, že chce být pohřben na Marsu – jen ne pří nárazu.

Zatím má ale Musk plnou hlavu lodi Starship, která se připravuje v Texasu. Tenhle kolos má mít kapacitu až 100 lidí – tak akorát na firemní teambuilding. Elon už dal najevo, že by chtěl vozit výletníky na oběžnou dráhu.

Bude to snad začátek „masové“ vesmírné turistiky? Poměřováno náklady takových letů se na to nedá sázet. Fyzika je neúprosná – k tomu, abyste dosáhli oběžné dráhy, potřebujete hromadu energie, potažmo paliva, a start na orbitu i návrat z ní jsou technicky náročné operace.

Kromě toho takový let je pořád spojován s nezanedbatelnou mírou rizika. A to bude podstatnou část klientů odrazovat, byť by si výlet na orbitu mohli dovolit a na Zemi už neví, za co utrácet.

Vesmír na vlastní kůži

Patří se každopádně připomenout, že vesmírná turistika není nic nového. Je jí už dvacet let. Dosud se však na oběžnou dráhu dostalo pouze sedm turistů-samoplátců. Prvním byl Denis Tito, který na ISS letěl v roce 2001 za tehdejších 20 milionů dolarů. Charles Simonyi si pak tuhle cestu zaplatil hned dvakrát.

Jenže v roce 2009, kdy se posádka stanice rozšířila na šest astronautů-kosmonautů, už pro turisty na palubě nezbylo místo. A tak dosud posledním, kdo se na orbitu podíval, byl v roce 2009 Kanaďan Guy Laliberté.

Až zanedlouho začnou létat s pasažéry Virgin Galactic a Blue Origin, přibude jednodušší, levnější, a tedy i dostupnější varianta „vesmíru na vlastní kůži“.

Zážitkové lety u Bransona nebo Bezose budou minimálně o řád levnější než výlety na orbitu. Blue Origin ještě cenu letenky nestanovila, Virgin Galactic je však prodává za 250 tisíc dolarů (asi 5,5 milionu Kč). Zálohu už navíc zaplatilo osm stovek zájemců včetně Lady Gaga, Rihanny, Justina Biebera anebo Toma Hankse.

Po úspěšném Bransonově letu se jejich řady nepochybně rozrostou.

Idealisté s kuráží

V pondělí po strmém letu Unity do nebeských výšin následoval strmý růst akcií Virgin Galactic. Dalo se to očekávat.

Soupeření Bezose a Bransona o to, kdo poletí dřív a kdo doletí výš, je nicméně nejen konkurenčním bojem o zákazníky, je za ním obyčejná touha letět do vesmíru a být tam před druhými.

Branson a Bezos jsou byznysmeni. Také však jedinci plní ideálů. U Bransona na ně ukazuje jak jeho neúspěšný pokus obletět v horkovzdušném balonu svět, tak úspěšný přelet La Manche v kitesurfu.

A Bezos? Také v jeho případě se dá věřit tomu, že si plní dětské sny. Může snad zakladatel Amazonu a jeho největší akcionář s majetkem kolem 177 miliard dolarů mít silnou obchodní motivaci v odvětví suborbitální turistiky? Vždyť podle odhadů se v ní v příštích šesti letech v globálním měřítku protočí „titěrné“ dvě miliardy dolarů.

Vesmír nabízí lukrativnější příležitosti. Třeba zakázky od NASA, anebo kontrakty na dopravu satelitů na oběžnou dráhu. A ještě výnosnější může být dopravovat na orbitu vlastní satelity.

Vesmírná či suborbitální turistika bude pro miliardáře podnikající ve vesmíru spíš prestižní byznys, kterým si splní vlastní sny.