21.10.2021 | Svátek má Brigita


VĚDA: Zvířecí mazlíčci v laboratoři

19.3.2015

Měli by mít potkani, myši a další laboratorní zvířata jména? Někteří vědci jsou pro, další to odmítají. Podle nich by výzkumníci při práci neměli podléhat emocím.

Domácí zvířecí mazlíčci se bez jména neobejdou. Klasickým Rekům a Mickám sice odzvonilo, ale nahradili je Filipové, Báry a další. Koně se pyšní nejen jménem, ale v případě čistokrevné „koňské šlechty“ i úctyhodným rodokmenem, za jaký by se nemusel stydět nejeden lidský rod s „modrou krví“. Jména některých zvířat se stala pojmem. Platí to třeba o holubici Cher Ami, která během bitvy u Verdunu přenesla přes frontu dvanáct veledůležitých depeší. Poslední doručila na šlaše ustřelené nožky a zachránila tak životy dvou stovek vojáků. Dostala za to válečný kříž.

Mezi zvířaty vzešlými z vědeckých laboratoří nosí jména obvykle „celebrity“. Kdo by neznal třeba slavnou ovci Dolly? Důvod „křtění“ těchto živočichů bývá ryze pragmatický. Zvíře s dobře zvoleným jménem se lépe „prodává“ ve sdělovacích prostředcích a přispívá tak k propagaci vědců a jejich domovských univerzit či výzkumných ústavů.

O tom, že se nevyplácí výběr jména podcenit, se přesvědčili japonští vědci vedení Jukiem Cunodou, když v roce 1998 získali osm klonů skotu. Telata pokřtili nudným vědeckým kódem OVI-1 až OVI-8. Zhruba ve stejné době naklonovali američtí vědci dva býčky. Sklidili s nimi mnohem více světské slávy než japonská konkurence i proto, že zvířata v reakci na probíhající soupeření Billa Clintona s Georgem Bushem o prezidentský úřad pojmenovali Bill a George.

Jak se bude jmenovat?

Svá jména mají i laboratorní zvířata, která se nijak neproslavila. Vědci i ošetřovatelé obvykle pojmenují psy, opice či lidoopy. Každé zvíře má v laboratorních záznamech svůj oficiální evidenční kód. Personál je ale zná pod neoficiálními jmény či přezdívkami. Jen výjimečně se tato jména objeví ve vědeckých studiích. V tomto ohledu lze považovat za jednu z průkopnic slavnou anglickou primatoložku Jane Goodallovou, která sledovala šimpanze v tanzanské rezervaci Gombe. Ve vědeckých článcích pak označovala jednotlivé lidoopy jmény, která jim dala během sledování v terénu.

Zdroje inspirace jsou pestré. Někdy zvířata nesou jména lidských celebrit. Myší pár se může jmenovat třeba Brad a Angelina. Kur, který měl jednu polovinu těla z kohouta a druhou ze slepice, dostal jméno Sam, protože to je zkratka jak pro mužské jméno Samuel, tak i pro ženské jméno Samantha. Jindy vypovídá jméno o tom, jak zvíře vzniklo. První myší klon se proslavil jako Kumulína, protože jej tým Rjúzóa Janagimačiho z univerzity v Honolulu vytvořil z tzv. kumulárních buněk.

Velké oblibě se těší nejrůznější akronymy. Například první makak s dědičnou informací upravenou genovými inženýry z laboratoře amerického biologa Geralda Schattena dostal jméno ANDi. Nešlo o domáckou podobu jména Andrew, ale o převrácenou zkratku iDNA, za kterou se skrývalo anglické „inserted DNA“ čili „vložená DNA“.

Vědecká pro a proti

Vědci se v otázce pojmenovávání laboratorních zvířat dělí na dva tábory. Jedni jsou všemi deseti pro. Druzí jsou ostře proti. Odpůrci pojmenovávání zvířat argumentují praktickými důvody. V laboratorních zvěřincích žijí stovky a tisíce laboratorních myší a potkanů a všechny pojmenovat nelze. Mnozí vědci se ale staví proti „zvířecím křtům“ z principiálních důvodů. Jsou přesvědčeni, že na pojmenované zvíře máme tendenci nahlížet tak trochu jako na člověka. Antropomorfizujeme ho. Ve jménu se odrážejí sympatie či antipatie. Těmto emocím by však neměl vědec podléhat, protože pod jejich vlivem nemusí k hodnocení zvířete přistupovat objektivně.

Představme si, že vědec zkoumá, jak se rozvíjí koordinace pohybů přední končetiny u rostoucích opičích mláďat. Mezi sledovanými jedinci jsou i opičky Šikulka a Šrek. Obě mláďata často pohybují rukama naprosto náhodně bez toho, že by se chtěly něčeho úmyslně dotknout nebo to uchopit. Je na pozorovateli, aby rozhodl, kdy se jedná o náhodný a kdy o cílený pohyb. U Šikulky však vědec čelí pokušení hodnotit náhodné pohyby spíše jako úmyslné. Ponouká ho k tomu už jméno mláděte. Naopak jméno Šrek navozuje dojem neohrabanosti, a tak může vědec tíhnout k tomu, že hodnotí jeho cílené pohyby jako náhodné. Jména vyvolávají u vědce různá očekávání, a dokonce se promítají do toho, co vědec nakonec vidí a jak to hodnotí.

Zastánci zvířecích jmen kontrují názorem, že „zvířecí křest“ je projevem lepšího vztahu člověka ke zvířeti. Zvířata většinou svá jména nevnímají. Dokonce ani opice si je nezapamatují a nereagují na ně. Zvířecí jméno však účinkuje na lidi a ti pak přistupují ke zvířatům citlivěji a lépe o ně pečují. Zvíře je pak méně stresované a to se promítne do zvýšené hodnověrnosti výsledků experimentů.

Laboratorní zvířata jsou ke stresu vysoce náchylná a reagují citlivě i na překvapivě slabé podněty. Myši například rozeznají, zda o ně pečuje muž, nebo žena, a pod dohledem „silnějšího pohlaví“ bývají o poznání nervóznější. Vědci se mnohokrát přesvědčili, že pokud pokusná zvířata trpí stresem, dokáže to s výsledky pokusů pořádně zamíchat.

Často inspirují vědce k přezdívce zvířete jeho vlastnosti. Potkan, který opakovaně uprchl z uzavřené klece, si tím od ošetřovatelů vyslouží přezdívku Monte Cristo. Ve jménu se pak odráží individualita zvířete a je dobře, že si ji vědci prostřednictvím zvířecích jmen připomínají. Pro výsledky experimentů rozhodně není zanedbatelná. Zvířecí „osobitost“ se projevuje například diametrálně odlišnou reakcí jednotlivých zvířat na stejný podnět. Když se zvířata střetnou s novým, pro ně nezvyklým předmětem, některá se mu raději obloukem vyhnou. Jiní příslušníci téhož druhu jsou však zvědaví a novinku důkladně zkoumají.

Vědci musejí při pokusech s individuálními reakcemi zvířat počítat. Pro hodnocení experimentů to sice znamená komplikace, ale na druhé straně se ani všichni lidé nechovají v obdobných situacích stejně. Pokud máme vyvozovat z pokusů na zvířatech závěry, které budou platné i pro člověka, je dobře, že zvířata projevují v průběhu experimentů cosi jako osobnost a jejich odezva na podmínky pokusu není uniformní.

Co přináší jméno

„Efekt jména“ se dá u zvířat dokonce objektivně změřit. Britští biologové zjistili, že na těch farmách, kde chovatelé dávají kravám jména, nadojí každá dojnice v průměru asi o tři procenta mléka více než na farmách, kde zvířata nepojmenovávají. Jméno samo o sobě samozřejmě zvýšenou produkci mléka nezařídí. Je ale projevem lepšího vztahu chovatele k zvířatům. Dá se předpokládat, že pojmenované krávy se těší lepší péči a čelí nižší stresové zátěži. Proto jejich organismus zvládá vyšší produkci.

Nakolik se promítá pojmenování laboratorních zvířat do výsledků pokusů, není zatím jasné. Zatím nikdo neprovedl jeden a tentýž pokus s pojmenovanými a nepojmenovanými zvířaty a neporovnal jejich výsledky. Mnoho nevíme ani o tom, jak působí zvířecí jména na vědce a nakolik ovlivní hodnocení pokusů. Určité vodítko nám poskytují studie, které hodnotily vliv jména na to, jak vnímáme a hodnotíme jiné jevy. Vliv jména je v těchto případech nepřehlédnutelný.

Když je u básně uvedeno jméno slavného autora, připadají nám její verše poetičtější, než kdy je u téže básně uveden jako autor neznámý básník. Kladné přívlastky v popisu jídla nás ponoukají, abychom pokrm hodnotili jako výživnější než v případě, že dostáváme o tomtéž jídle neutrální reference. Když slyšíme při prohlížení fotografií lidí exoticky znějící jména, máme sklon považovat vyfotografované lidi za etnicky pestřejší společnost, než když při pohledu na tytéž fotky slyšíme běžná domácí jména.

Člověka zbaveného jména vnímáme jako „odlidštěného“ a obtížněji s ním soucítíme. Jako příklad lze uvést vězně, kteří během trestu vystupovali výhradně pod evidenčním číslem. Podobný pocit odcizení však může zažívat i pacient v nemocnici, pokud o něm zdravotnický personál nemluví jako o panu Františku Novákovi, ale třeba jako o „žlučníku z pokoje osm“. Naopak, stroje nebo roboty jméno v našich očích polidšťuje.

Tyto podvědomé reakce máme zakódované hluboko v mozku a v podstatě je nedokážeme ovládat. Za to, že jsou nám pojmenované věci či zvířata bližší než anonymní předměty a živočichové, stojí zvýšená aktivita mozkové kůry v přední části mozku. Stejná mozková centra se nám nabudí i tehdy, když si uvědomujeme, že jiní lidé mají podobnou mysl, jakou vládneme my sami, a že jsme s to se vcítit do jejich myšlenek a emocí.

Diskuse, zda pojmenovávat laboratorní zvířata nebo ne, se asi ještě nějakou dobu potáhnou. Jasný trend k pojmenovávání zvířat je už ale dneska naprosto zřejmý.

Autor, profesor České zemědělské univerzity, působí ve Výzkumném ústavu živočišné výživy

LN, 14.3.2015








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.