Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Zničí nanočástice lidstvo?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Tx 19.1.2010 7:26Taky hezký z téže sorty: |
|
|
Člen DS 6.12.2009 23:49Lidstvo zničí onanočástice Protože soudruh Petr mele exkrementy. Otázka zní - dělá to z čisté lásky ke grafomanii, nebo je někým placen? |
|
|
Alex 5.12.2009 13:03Pan profesor Petr je čím dál větším demagogem. Nebudu si nic vymýšlet, ukradnu jeden z předchozích příspěvků: "Manzele Curieovy se ani nenapadlo bat radioaktivity, Pierre nosil hrde ampulkou s radiem v naprsni kapse, vubec nikdo se nebal koureni a azbest nazyvali bilym zlatem. Thalidomid byl bezvadnym medikamentem proti rannimu bliti, phenacetin byl ve volne prodejnych analgetikach. A komu vadilo tetraetylolovo v benzinu?" |
|
|
Zephir 5.12.2009 15:02Re: Pan profesor Petr je čím dál větším demagogem. Já myslím, že byl blbcem od začátku - jen dostal víc funkcí a začalo to být víc vidět. |
|
|
Modrý Klokan 4.12.2009 15:51No nevím "Také použité nanočástice se běžně nikde nevyskytují. Další experimenty prokázaly, že stejný efekt mají i ionty chromu a kobaltu a nejde tedy o specifický účinek nanočástic." Nechtěl bych být moc kritický, s hlavní myšlenkou článku souhlasím. Ale sám autor je důkazem toho, že čím více textu nebo slov někdo vyplodí (především novináři), tím více blbostí zplodí. Pokud mluvíme o nanočásticích v běžném slova smyslu, tak jde většinou o jakousi "řízenou hladkost" technologických povrchů - příslušný povrch nebo materiál tvoří shluky molekul nebo přímo molekuly v nejmenších zatím prakticky dosažitelných projektovaných rozměrech - "nano". V tomto smyslu jsou nanočástice i ty Vaše kovové ionty - jen jsou ještě menší ale není třeba tvořit pro ně zvláštní kategorii. Taky se mi nezdá že by se nikde nevyskytovaly. S kontaminací životního prostředí a potravinových řetězců těžkými kovy - tím by mohly být myšleny i Cr a Co - nás bombardují média desítky let. Že by o tom autor neslyšel? |
|
|
para 3.12.2009 0:36Jen pro dokreslení. Rozdíl energií kosmického záření atakujícího Zemi a energie při srážce v LHC je STOMILION-krát ve prospěch kosmu při navíc několika miliard let dlouhém bombardování. Je také pozoruhodné. že na obou experimentech se podílejí i češi: http://www-hep2.fzu.cz/Auger/cz/kosmzar.html http://jointlab.upol.cz/list/auger http://www.auger.org/news/PRagn/auger_agn_czech.html |
|
|
Antonín I. 2.12.2009 21:26Nanočástice "Vyrábění strachu", které zřejmě existuje hodně dlouho, se dneska posunulo do nových výšin. Totiž tam, kde průměrný občan nemá absolutně žádné znalosti o podstatě věci, je snadné ho postrašit. Začalo to dávno, když autority tvrdily, že země je plochá a když někdo popluje Atlantikem moc daleko, spadne na okraji, asi do pekla. Když se rozhodovalo o lokomotivách a jak rychle pojedou, ozvaly se hlasy, že lidské tělo nemůže existovat pri těch rychlostech bez úhony. Kdo to tvrdil nevím, ale že by to byli majitelé koňských spřežení? Když se jednalo o první pokus pokusně odpálit atomovou bombu, našli se "odborníci", kteří prohlašovali, že atomovou reakci nebude možno kontrolovat a zeměkoule vybouchne. Mám pokračovat? Dnes máme globální oteplování, trochu už se začínají objevovat realistické hlasy, že jde víc o politiku a peníze, než o skutečných problémech. A teď najednou jako reakce na pochyby o GO se objevila prasečí chřipka, a ačkoli je k dispozici spousta informací o tom posledním strašáku, že je přehnaný, všichni platíme v našich daních za očkování, které podle některých pramenů není vůbec třeba, ale může být i škodlivé. Myslím, že by se měl někdo najít - nevím kdo - aby všechny dnešní strašáky objektivně prozkoumal a uvedl na pravou míru. Domnívám se, že nástrojem jeho zkoumání by mohla být informace "Cui bono", aneb kudy tekou peníze. |
|
|
skrebec 2.12.2009 20:35to byla hrubá netaktičnost Autor si, bohužel, zjevně neuvědomuje, že podobnými články dosahuje stejného efektu, jakého v Obecné škole dosáhl pan ředitel výstrahou, ať žáci neolizují železné zábrádlí... Uvědomujete si, že docelá slušná hromádka lidí až dodneska netušila o nanočásticovém ohrožení a že tito lidé mají od zítřka další důvod k depresi?
|
|
|
Pete 2.12.2009 20:38Re: to byla hrubá netaktičnost Však blbci ať se bojí nanočástic. Třeba pak nepůjdou volit Paroubka. |
|
|
jh 2.12.2009 21:05Re: to byla hrubá netaktičnost spíše naopak |
|
|
Jelínková 3.12.2009 21:27Re: to byla hrubá netaktičnost To by bylo bezva,protože jich je hodně.Už se těším. |
|
|
Lín 2.12.2009 23:33Re: to byla hrubá netaktičnost Ideální konzument fám si přečte titulek a usne po "vysvětlení", jak by nanočástice mohly škodit. Většině článku neporozumí a na každém šprochu je přece pravdy trochu... Ne, takhle se to dělat nedá. Popis postupu je přesný, ale opravdu bych se bál, že někdo vyzkouší, zda by se to ujalo. P.S. Intenzita blbosti neklesá s druhou mocninou vzdálenosti jako jiná pole, ale naopak narůstá, využívajíc k posílení všudypřítomný šum. (Z reliktního záření?) |
|
|
Fouc 2.12.2009 15:17Skvělý námět pro akademii věd Myslím, že by se měl hned založit ústav akademie věd, který by řešil blížící se nanočásticovou katastrofu. Na grant s názvem "Nanočástice jako etiologický faktor globálního oteplování z genderového hlediska" by mohlo ze státního rozpočtu připutovat tak sto miliónů Kč. |
|
|
ook 2.12.2009 15:09nojo Manzele Curieovy se ani nenapadlo bat radioaktivity, Pierre nosil hrde ampulkou s radiem v naprsni kapse, vubec nikdo se nebal koureni a azbest nazyvali bilym zlatem. Thalidomid byl bezvadnym medikamentem proti rannimu bliti, phenacetin byl ve volne prodejnych analgetikach. A komu vadilo tetraetylolovo v benzinu? |
|
|
hokič 2.12.2009 14:33proč se tomu hned smát? Nemyslím si, že je třeba se tomu vyloženě vysmívat. U hromady uhlí si člověk cigárko klidně zapálí, v prostředí s uhelným prachem možná tak jednou. Znamená to, že je používání uhlí bezpečné, nebo naopak? A u nanočástic se skutečně dostáváme do situace, kdy jsme celý život házeli doma na vesnici do sklepa uhlí, ale ještě nebyli v uhelném skladě. Je samozřejmě třeba zachovat chladnou hlavu, ale také není správné ten problém lehkovážně shazovat. Koneckonců jednu ze stávajících nejvíce se rozmáhajících zdravotních komplikací, alergii, také nezpůsobuje nic většího, než ty nejdrobnější částice v našem okolí. |
|
|
Fouc 2.12.2009 14:38Re: proč se tomu hned smát? To je pravda. Rychle si běžím koupit od Herbalifu něco proti nanočásticím. Greenpícáci by se mohli někde na protest přivázat k umělému kloubu a v kjótu by mohli státníci schválit zaplacení triliónu dolarů firmám vyvíjejícím nanoparticle-free technologie. Na filosofické fakultě by mohla vzniknout katedra nanočásticové etiky, kde by učili absolventi ekologie a genderismu. |
|
|
hokič 2.12.2009 18:33Re: proč se tomu hned smát? To jste mi teda skutečně odpověděl. Co to zkusit nějak věcně? |
|
|
Vlado Z 2.12.2009 20:58Re: proč se tomu hned smát? Věcně: tady nejde speciálně o nanočástice, ale oto, jak funguje lidská psychika a jak se vždy znovu spolehlivě nechávají lidé nachytat na tentýž mechanizmus jenž lze aplikovat na vše nové a neznámé, ale i na důvěrně známě věci. Potenciální nebezpečenstvo nanočástic není bagatelizovánpo - vždyť to byli právě sami vědci, kdo na něj upozornili. Momentálně probíhají další a další výskumy, které nám snad za pár let dají odpověď na otázky. Do té doby -nanočástice nebezpečného charakteru se užívají hlavně ve výskumu a vývoji. Je to taky věc definice -v širším smyslu nanočástice je každá, která má rozměr 10 na -9 metru,(některé užíváme už desetiletí v lécích, krémech, jsou části přírody a nic nebezpečné se o nich nezjistilo) a pak jsou tu nanočástice kovů a nekovů-zejm.uhlíku - kterých pozoruhodné vlastnosti se objevili jen před pár lety a dosud se zkoumá, co dobré a co špatné můžou přinést. Článek byl ale hlavně o slabých místách lidsképsychologie, ne o rozebírání vlivu nanočástic na člověka. |
|
|
Mard 2.12.2009 12:10Sakra, vy se domníváte že tady žádný blb není? Bych se ani moc nedivil, kdyby do týdne Blesk uveřejnil vaší stať ale "jeden nejmenovaný vědec říkal..." |
|
|
Glosátor 2.12.2009 13:41Re: Sakra, vy se domníváte že tady žádný blb není? Nikoli "vašÍ", ale "vašI" - jako "tu" stať, ne "tou statí". Debat na téma správného používání zájmen už.na NP proběhlo mnoho, leč nevzdělaní jsou nepoučitelní - takže například - " příliš bych se nedivil.... místo " Bych se ani moc nedivil.." Přispěl jste do NP především sdělením, že toho v hlavě moc nemáte. Raději se věnujte polední pauze, asi jste ten, u nějž nedostatek cukru v krevní hladině vzbuzuje podivné reakce. Jinak "nomen-omen", jedno písmeno Vám přebývá |
|
|
V.Mlich 2.12.2009 14:50A hele! Krome blbcu jsou tu i kok oti Jeste, ze alespon maji dostatecnou hladinu cukru |
|
|
Glosátor 2.12.2009 18:54Re: A hele! Krome blbcu jsou tu i kok oti No snad by stačilo, kdybyste jsi přečetl, nač jsem reagoval, pak se podíval do zrcadla a o cukru už se nemusíme bavit. Gaussova křivka Vám napoví, pokud tušíte, oč se jedná. Možná, kdybyste nebyl hloupý a hlavně anonym, tak byste reagoval mimo pracovní dobu jinak a ne ze služebního počítače. Představte si, že každý průměrný hacker sdělí Vašemu zaměstnavateli, co jste zač. Neudělám to, protože mi za to nestojíte. |
|
|
Glosátor 2.12.2009 20:44Re: A hele! Krome blbcu jsou tu i kok oti Anebo že by ano? Nějak jste bosou nohou podáždil chřestýše a průserů už máte dosti, že?. Já si platím web z vlastního... Najděte si hodně rychle jiný nick, Vaši nadřízení už budou vědět, jak snížit stavy... |
|
|
vzorek 2.12.2009 12:06Pokrok nezastavíme, ale ... Pravda je taková, že se například díky vědeckým poznatkům stávají potraviny nechutnými, nevýživnými ba škodlivými. Ostatně mám podezření, že ty pitomé hoaxy vymýšlí problematické firmy, aby odvedli pozornost od skutečných problémů, případně zdiskreditovali kritiky podobnou ptákovinou jako předvedl autor článku. |
|
|
Honza42 2.12.2009 12:16Díky vědeckým poznatkům??? To jakože blbcům poznáním nedotčeným chutná více? |
|
|
Ivan Brezina 2.12.2009 11:52Bubaci a hastrmani Pane profesore, bohuzel zapominate, ze lidi se uz z podstaty sve psychicky potrebuji bat. Driv to byli certi, klekanice a hastrmani, no a dneska je to GMO, globalni oteplovani, LHC nebo nanocastice. Skatulka zustala stejna, jen se naplnila jinym obsahem. Racionalni argumentace nema cenu, protoze na ni slysi racionalne myslici lide, kterych je podle Gaussovy krivky ve spolecnosti mensina. Vas clanek je jiste prinosny, ale je to asi stejne, jako kdybyste ve stredoveku tvrdil, ze rusalky neexistuji... |
|
|
Karlos 2.12.2009 12:00Re: Bubaci a hastrmani A to jste ještě nevyjmenoval strach z komet, DDT, přelidnění, globálního hladomoru, vyčerpání všech zdrojů, ochlazování, 40 000 mizejících druhů ročně, záření z mobilů, chlorované vodu, atd. Ekonom Julian Lincoln Simon tomu příznačně říkal "syndrom věčného sýčkování". |
|
|
Stredocech 2.12.2009 12:03Jenže připomínám, co říkají i učebnice medicíny, totiž, to, že je někdo hypochondr ještě neznamená, že nemůže onemocnět. Např. obavy z přelidnění jsou docela reálné. |
|
|
Mard 2.12.2009 12:11Re: Jenže připomínám, co říkají i učebnice medicíny, totiž, to, že je někdo hypochondr Jistě, a taky globálního oteplení a vyčerpání fosilních paliv. A proto k tomu nikdy nedojde :-) |
|
|
Karlos 2.12.2009 12:19Re: Jenže připomínám, co říkají i učebnice medicíny, totiž, to, že je někdo hypochondr Obavy z přelidnění a vyčerpání zdrojů jsou liché. Začal s tím již v roce 1798 Malthus a pak to šlo jak na běžícím pásu - Stanley Jevons (dojde uhlí), dojde kaučuk, dojde velrybí tuk, od roku 1867 nám prý dojde ropa (a my ji prý ničím nenahradíme), Římský klub predikoval přelidnění a konec zásob hliníku, zinku, atd. od roku 1972 v jednom kuse. Technologie však v minulosti vždy byla rychlejší. S tím jak navíc rozvojové státy bohatnou, bude klesat postupně i jejich přirozený přirůstek. Ale s Vaším přirovnáním s hypochondrem souhlasím - jenom jste uvedl špatný příklad |
