22.10.2021 | Svátek má Sabina


VĚDA: Změřte Zemi teplotu!

29.7.2009

Otepluje se a čekají nás bezprecedentní katastrofy? Odkud se vlastně berou katastrofické předpovědi? Jsme vůbec schopni čelit změnám, které nás čekají?

Neznalost minulosti znamená nevědět nic o tom, co nás může potkat v budoucnosti. Po celou dobu existence naší planety se klima měnilo. Někdy to byly změny postupné, jindy naopak velmi rychlé. Odezvy změn se nacházejí v usazených horninách. Nejen charakter horniny, ale i zkameněliny v nich vypovídají o těchto změnách. Dokonce i lidské dějiny souvisí s klimatickými změnami víc, než si uvědomujeme.

Poměr izotopů kyslíku 18O a 16O z bublinek uzavřených v ledovci nebo z karbonátů se dá použít jako přímý indikátor teploty. Při použití nepřímých metod k tomu někdy nebudeme potřebovat ani složité přístroje nebo odborné znalosti.

Zajděte si do muzea, nebo se podívejte do knihy o vývoji života na Zemi – a nemusí to být ani nic odborného (často stačí i jen se pozorně dívat kolem sebe).

Když srovnáme společenstva organismů z chladného a teplého klimatu, zjistíme, že mnohem víc druhů žije v teplém klimatu. Některé druhy klima přímo indikují, např. koráli jsou vázáni na teplá moře. Pro pevninu poslouží třeba rostliny, které dnes známe z tropů, nebo ulity mlžů.

koráli

Obr: Koráli indikují teplo (Prvohory, devon, Moravský kras)

U tropických rostlin je běžná kauliflorie. Znamená to, že plodné orgány vyrůstají přímo z kmene. Když najdeme něco takového na zkamenělinách, můžeme předpokládat, že zde bylo teplé klima.

Tropické rostliny mají častěji listy s hladkými okraji, protažené do špičky. Zubaté okraje naopak ukazují na chladnější klima. calamostachys

I tam, kde zkameněliny nevidíme, bývají často v ohromném množství. Pomocí pylů z rašeliny se podařilo rekonstruovat vegetaci od konce poslední doby ledové.

Často ani nepotřebujeme zkameněliny. Mohutné vrstvy vápence znamenají teplo, bludné kameny naopak chlad a ledovec.

Má to ale jeden háček. Kontinenty měnily svoji polohu . Pokud bychom neuvažovali takové změny, mohli bychom dojít k nesprávným závěrům. Podobně musíme uvažovat nadmořskou výšku a další faktory. Jinými slovy – pokud existovalo tropické klima třeba u nás, neznamená to, že v téže době bylo teplo na celé planetě.

Archeologie a historie mají také co přidat ke znalostem o klimatu. K rozvoji zemědělství mohlo dojít teprve potom, kdy bylo dostatečně teplo. Obilí k nám bylo totiž dovezeno z teplejších oblastí. Dlouhodobě výrazně teplé klima vede k tání ledovců a ke zvýšení mořské hladiny. Přístavy v antickém Řecku jsou dnes často na pevnině (bylo teplo a vyšší mořská hladina), naopak římské bývají pod dnešní mořskou hladinou. U nás byli současníky Řeků Keltové. Když se ochladilo, přišli Germáni. Keltové ustoupili k jihovýchodu - do míst, kde byla teplota taková, na kterou byli zvyklí.

Obr.: Kauliflorie - plodná šištice vyrůstá z kmene (Prvohory, karbon, Kladno)

Známé je osídlení Grónska a jeho konec způsobený ochlazením. Ale i přímo v Evropě byly v teplém, příznivějším klimatu stavěny románské a gotické katedrály. Z kronik se dovídáme o době sklizně vína nebo o místech výskytu tresek.

Samostatnou kapitolou jsou letokruhy. Vlastně se jedná o střídání období růstu a klidu stromu. V tropech se vyskytují pouze tam, kde se střídá suché a vlhké období.

Na zkoumání minulosti, ať už jakkoli vzdálené, máme řadu vědeckých institucí. Jejich bádání je často nákladné, ale rozhodně není samoúčelné. Díky jejich výsledkům víme o změnách klimatu v minulosti i o tom, jak se projevily v biosféře. Víme i o hladomorech včetně politických následků, které způsobilo i jen krátkodobé ochlazení. Nestačí jen vědět, znalosti je také nutno používat. Ale jako vše, dají se i zneužít:

románská katedrála

Obr.: Románské katedrály byly postaveny v teplejším období raného středověku (Teplé klima umožnilo uvolnění dostatečného množství pracovníků.)

Od 13. století se klima ochlazovalo. Nastala „malá doba ledová“. Kolem roku 1500 se přestala pěstovat v Anglii vinná réva. Nejchladnější období bylo od konce 17. století do roku 1890. A teď pozor - podle Evropské enviromentální agentury (EEA) se pro výpočet tzv. preindustriální teploty počítá průměrná teplota v letech 1850 až 1899.

Vynikající nápad – najít dlouhodobě chladné období, s kterým se pak srovnávají další změny klimatu. Pokud si totiž zvolíme jiné období, třeba klimatické optimum před 6 000 lety, budou dnešní teploty hluboko pod ním. Totéž se týká teplých meziledových dob. Ještě výraznější by bylo srovnání s klimatem třeba v třetihorách. Otázkou zůstává – otepluje se nebo je jen pro někoho výhodné tvrdit, že se otepluje?

Převzato se souhlasem autora z jeho blogu na kareldrabek.blog.idnes.cz



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.