Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Entropie směruje náš vesmír k chladu a nudě, akorát, že nudit se už nebude mít kdo, tedy až na Všehomoucího, na kterého entropie pochopitelně neplatí.

Ale houby. Když tak k Chaosu (apokalypse) a následně k Novému Řádu...

pozn.- protože se vesmír bude rozpínat nekonečně, nikdy jeho teplota neklesne na absolutní nulu-- bude se jen nule nekonečně blížit.

Pokud teplota poklesne na absolutní nulu nebude co měřit protože to bude konec všeho.

Pokud chcete vědět, jak se vůbec informace měří a trochu si započítat, tady je můj článek z mého webu. Je to i takové nenápadné opáčko z matematiky o dvojkových logaritmech. Obecně nemám rád populárně vědecké články, kde není žádný výpočet. Pouhé povídání ne vždy přesvědčí.

http://dusanpolansky.cz/stripky/informace.html

Dobrý den pane Polanský a ostatní. Pokusím se povídáním o .....

Dodáváním energie (elektrické, tepelné, zářivé a pod) se zvyšuje nejen teplota a také entropie (stav soustavy, tělesa, stroje, plynu,), jasné, že. A teď to důležité. Rychlost zvyšování teploty je nepřímo úměrná teplotě. Čím vyšší teplota, tím pomaleji roste. Poměr dodané energie k teplotě je menší při vyšších teplotách. Je to srozumitelné? Tak znovu, jak rychle roste teplota (stálým) přidáváním energie je nepřímo úměrné té teplotě. A integrál této nepřímé úměrnosti (rychlosti změny teploty) dQ/T je právě ona entropie. Je to logaritmická funkce, zvýšení teploty plynu z -100°C na -1O1°C jde rychle, ale z +100°C na +1O1°C jde už pomaleji při stálém přísunu energie. Dodávkou energie při teplotě -100°C se zvyšuje teplota rychleji než při +100°C. Stále mluvíme o energii E což je schopnost konat práci, působit silou F po dráze s; Fxs=A. Už toho bylo dosti. ahoj, Jóžín.

Tůma žije jako entropický parazit,!

Niekedy v roku 1977, alebo 1978 som mal z termodynaky prednašky a škusku. Prednašal nam prof. Sedlak a samozrejme došlo aj na entropiu a aj na to čo ste Vy nazval "parazit". V podstate povedal, že všetko sa nakoniec "poserie", čím ale nemyslel v čase neskutočne vzdialenu tepelnu smrť vesmiru, ale niečo čo už čaka za rohom. A je jedno či sa to tyka jednobunečmeho organizmu alebo celej spoločnosti. Na tu dobu, ked sme všetci štastne smerovali k blahobytnej beztriednej a komunisticke spoločnosti, to bol celkom odvažny názor.

Doba sa zmenila dnes existuje skupina vedcov, ktora sa zaobera kolapsom spoločnosti a celkom sa im dari nachadzať na oko spravne ale z pohladu entropie nezmyselne uzavery. Od vyrubania stromov na Vianočnom ostrove, cez nedostatok koristi v Rimskej riši, až po prebujnelu administratívu v Starej egyptskej ríši. Dobre sa to číta a dokonca autorom to môže priniest nečany profit vid. egyptolog Barta.

Mate pravdu, život si dokaže dočasne prisposobovat prostredie a niektore jeho formy dokonca tak, že su schopne v ohraničenom okruhu predvidat buduci vyvoj. Ale nakoniec plati Šalmunovo: Marnosť nad marnosť, všetko je marnosť a trapenie ducha. Ta Vaša kniha je iste lepšou odpovedou na klasicku otazku: Kam ideme?

Vcelku souhlas ale mám přeci jen pochybnost až výhradu k myšlence v následující větě:

..."Ovšem existuje jedna třída systémů, které jsou proti tomu. Obecně je nazýváme živými organismy, životem."...

Mám totiž za to, že i neživé systémy se vykazují tendenci která vykazuje snahu jít proti růstu entropie. Snad nejlépe je to demonstrují hvězdy. Ty totiž ve svém nitru energii před rozplynutím co možná zadržují a tak např. u Slunce trvá fotonu cca stotisíc let než unikne a může u něj začít v čase intenzivněji narůstat entropie.

Takže u živých systémů se nám tento proces nejspíše jen jeví zřejmější - ačkoli v obecnosti primárně jde o projev/schopnost neživé hmoty, ze které jsou živé systémy stvořeny.

Je to tak pane Tůmo?

Kde je nějaká energie, tam je i entropie. Každý systém (vyčleněný jako lidský konstrukt, tedy bez kontaktu s vnějškem), má bilanci buď kladnou nebo zápornou. Živý organismus není žádná výjimka - zajímavý je jen proto, že se nás to týká.