Malárie, horečka dengue, žlutá zimnice, chikungunya – a komáři. Příběh starý málem jako lidstvo samo, sahající od dávného Summeru přes antiku po dnešek. Miliardy nemocných, miliardy mrtvých. A sice nikoliv bezmocná, ale stále málo mocná moderní medicína. A nezbytnost účinné prevence, tedy hlavně snížení či "odzbrojení" přirozených komářích populací, jako její základní, spolehlivý nástroj. Moskytiéry nestačí, komáří samičky bodají i ve dne. Na repelenty zapomeňte. Jediné spolehlivé insekticidy typu DDT dostaly celosvětový cejch zákeřných, a tedy nepovolených zbraní. Pomohou techniky molekulární biologie a genového inženýrství?

Tenhle blog měl správně psát kolega prof. Petr. On totiž je/byl autorem vynikající (jak jinak, že) přednášky "Geneticky modifikovaní komáři – využití a možná rizika" na nedávném semináři, pořádaném společně MŽP a "Českým spolkem pro životní prostředí". Kdo přišel, uslyšel spoustu dat nejen o základních chytrých strategiích boje proti komárovému množení, jako jsou produkce neplodných samců. Ale také o vnášení vloh pro vývojové defekty komárů (poruchy létacích svalů samiček) či o rozšíření resistence komárů proti prvoku zimničce (Plasmodium), což je onen skutečný původce malárie. Je-li do pokusného komára vložen gen jedné včelí fosfolipázy, má zimnička smůlu. Komára sice infikuje, ale svůj vývoj do potřebného stadia nedokončí. Přežije komár, ochráněn je člověk. Odolnost přírodních komářích populací proti zimničce lze také výrazně posílit jejich přirozeným endosymbiontem či parazitem, bakterií Wohlbachia. Jiným transgenním trikem, s pomocí tzv. interferenční RNA, je blokována tvorba viru horečky dengue. A vize vědců sahají až k projektům konstrukce létajících injekcí. Transgenních komárů, kteří by do vpichu současně vnášeli vakcínu proti určité infekční chorobě.

Již přímo vidím, jak nejen čtenářům zásadně odmítajícím jakékoliv transgenní hrátky jinde než v laboratoři prudce stoupá hladina adrenalinu v krvi. "Tohle" chcete vypustit do Přírody? Klídek, vědci opravdu (většinou) nejsou jen zaslepení maniaci. A uvědomují si včas a předem nejen různá rizika, způsobená "nekontrolovaným horizontálním šířením cizích genů přírodou", ale i jakýmkoliv náhlým poklesem komářích populací. Prof. Petr uvedl mj. příklad důsledků aplikace ekologických insekticidů (na principu BT postřiků) ve známé oblasti Camargue, v deltě Rhony. Výrazně ubylo komárů – ale také prudce klesly stavy některých ptačích pěvců živících svá mláďata přednostně komářími larvami. Zvláště červenky obecné, Erithacus rubecula. Mravenci jim jako náhradním potrava prostě nestačí …

Ale nejde jen o tento potravinový řetězec. Ale i o ten "lidský". Obecně známá a hrozivá je totiž situace poklesu opylovačů, zvláště včel. Věřte, opravdu za něj nemohou ani GM kukuřice, ani řepka. Čmeláci to nevytrhnou. A jak jiní hmyzové? I na naší fakultě je intensivně studována třebas opylovací funkce pestřenek. Ta komáří byla zatím prokázána jen výjimečně, kupř u jedné americké orchideje. Jinak jsou komáři považováni spíš za mazané zloděje nektaru – ale vyloučit i jejich opylovací kapacitu zatím nelze. A to vše je také nutno vzít v úvahu, než pod vlajkou ušlechtilého cíle bezprostřední záchrany lidských životů vypustíme tyhle transgenní injekční stříkačky do "volné" přírody.

Tedy "než vypustíme". Vlastně už se stalo, dokonce opakovaně .

Bedlivým sledovačům masmedií jistě neušla informace kupř. o aktivitách britské firmy Oxitec, testující modifikované komáří samce i mimo laboratoř - v mexickém státě Chiapas, recentně na Kajmanských ostrovech, v Malajsii. Dosavadní kajmaní antiGM legislativa takovým testům neklade velké překážky, z pohledu biologů tam žádné ekologické nebezpečí nehrozí. Ale ani odborníci z tohoto firemního avanturismu nijak nadšeni nebyli. Dle názorů expertů na styk s veřejností či vědeckých popularizátorů (včetně mne) ona předběžná chybějící příprava veřejnosti byla prostě nehoráznost ba hloupost. A samozřejmě i voda na mlýn GM potíračů. A důvod k naštvanosti dalších konkurenčních, leč rozvážnějších biotechnologických firem.

Leč – kolik let ještě čekat, zkoušet, hledat. Statistiky hovoří jasně. V samotné Africe malarie ročně zabíjí přes milion lidí. Vlastně každou půlminutu na ni umře jeden člověk – zejména těhotné matky a děti do věku pěti let.

Kdeže je dávná euforie ze zázračného účinku insekticidu DDT (první aplikace 1940). V roce 1949 byly už malárie prosty USA. Během další desítky let však přišel šok – průkaz vedlejších účinků oněch tisíců tun DDT rozesetých po světě. A pak kultovní ekologická bible Rachel Carlsonové "Mlčící jaro" (Silent Spring) o světě bez ptáků, včetně emblémového amerického orla. S DDT byl rychlý konec, zelený fundamentalismus slavil jednoznačný, protože realitou podpořený úspěch. Jenže každá mince má dvě strany. Dle zmínky prof. Petra "…počet lidských obětí vyvolaných touto knihou lze v moderní historii lidské civilizace srovnat snad jen s důsledky aplikované ideologie knihy Mein Kampf…".

Realita (nejen) současné Afriky je proto taková, že DDT se začalo opět používat – nikoliv celoplošně, ale aspoň jako "indoor spraying", přímo v osadách. A máme tu standardní problém – co je menší zlo? Co smí člověk použít ve vztahu k Přírodě?

Realita relevantních diskusí nutně zahrnuje i komentáře typu "….má-li obyvatelstvo problém s komáry či mouchou tse-tse, tak ať se nehrne, kam nepatří a ponechá přírodu přírodě….".

Při této logice by však měly být evropským člověkem opuštěny třebas právě Camargue, delta Dunaje, možná "římské bažiny"… A výhledově třebas i severská tundra poté, až se teplomilní komáři v kontextu s globálními klimatickými změnami dostatečně přestěhují a adaptují.

Počkáme, až si Příroda pomůže? Která příroda?

Ještě že zatím ona cesta horizontálního genového přenosu nevede z komára třebas do šumavského kůrovce. Ale věty typu "…Kdo a proč vlastně potřebuje les na horách? Kulturní krajina – to je přece to, co nás vůbec nezajímá… Jestliže to nějaké tisícovce obyvatel vadí, ať jdou jinam…. Předejme dalším generacím znovuzrozený unikát - "divoké srdce Evropy.." od některých renomovaných vědeckých kolegů už slýchám několik let. A pokud v obdobně fundamentalistickém duchu potrvá také moratorium na transgenní technologie coby alternativu ke klasickým pesticidům, tedy nejen člověče, ale i přírodo, pomoz ti pámbů.