Příběhy z minulosti
Je třeba si uvědomit, že předvídat nelze všechno. Insekticid DDT zabránil šíření nemocí, přenášených hmyzem, ale téměř vyhubil některé druhy ptáků a savců i v oblastech, kde se nikdy nepoužíval. Je to totiž látka, která se může šířit vzduchem na velké vzdálenosti, velmi pomalu se v organismech i v přírodě rozkládá a rychle postupuje potravním řetězcem až k jeho vrcholům, t. j. k predátorům a lidem. Ve většině zemí bylo používání DDT zakázáno ve druhé polovině 20. století a nejzávažnější negativní důsledky se podařilo utlumit.
Příkladem selhání, spojeného s nedodržením předpisů, jsou kontaminace krmných směsí dioxiny v roce 1999. Na problém upozornil až mimořádně velký výskyt vývojových poruch u kuřat z vajec slepic, krmených závadnou směsí. Bohužel až v době, kdy kontaminované krmné směsi byly používány nejen pro drůbež, ale i pro prasata v mnoha Evropských zemích a kontaminované potraviny již byly na evropském trhu.
Postup kontaminace životního prostředí a potravin je někdy překvapivý. Československo patřilo ve druhé polovině 20. století k několika zemím, které zvládly výrobu polychlorovaných bifenylů ve velkém a rychleji, než byly získány poznatky o riziku, které tyto látky znamenají pro zdraví lidí. Vynikající vlastnosti polychlorovaných bifenylů se rychle uplatnily ve výrobě barev, motorových olejů, kapalin pro přenos tepla, v náplních transformátorů, v kondenzátorech a mnoha dalších zařízeních. Ze všech těchto látek se mohou toxické látky dostat do krmiv, potravin a do vzduchu. Vzduchem se šíří na velké vzdálenosti a téměř se nerozkládají. Začaly se zjišťovat v tělech predátorů, v tuku zvířat i lidí, v mléce, v rybách. K ohrožení lidí přispěl nedostatek znalostí, nedostatečná legislativa i nedodržování technologických postupů. Vysoké koncentrace v rybách v povodí hlavní továrny na výrobu polychlorovaných bifenylů na východním Slovensku byly způsobeny špatným odpadovým hospodářstvím a měly být očekávané. Naopak zamoření malého potoka na opačném konci země únikem teplovodných kapalin v obalovně asfaltových směsí a jejich likvidací vypouštěním do země se zjistilo až podle silné kontaminace ryb ve velké vodní nádrži, kam voda z potoka vtékala. Jinde docházeno ke kontaminaci krav z nátěrových hmot, používaných k ochraně silážních věží a jiných technologických zařízení. K dusání silážní hmoty se často používaly pásové traktory, které pro špatný stav ani nemohly opustit zemědělský podnik. Unikající hydraulické kapaliny se tak dostávaly do krmiva. Krávy však byly považovány za zdroj bifenylů i neoprávněně. Mezi neuvěřitelné příběhy detektivního charakteru patří kontaminace šlehačky, vyrobené ze zcela neškodného mléka v době, kdy ještě do mlékárenské výroby nezasáhly obaly z tetrapaku. Kontaminaci způsobil stolní olej, použitý k potírání hliníkových uzávěrů skleniček. Stejný olej se bohužel používal i ke smažení řízků ve školních jídelnách. Byl lisován zařízením, ze kterého unikala hydraulická kapalina, obsahující polychlorované bifenyly.
Přes zákaz používání polychlorovaných bifenylů a příkazy k likvidaci výrobků s jejich obsahem se tyto látky mohou dostat do potravního řetězce i v současnosti. Pokyny pro likvidaci odpadů nemohou předvídat všechny možnosti a často ani nejsou důsledně dodržovány. Kromě skládek odpadů, jejichž asanace není dodnes vyřešena, mohou být ložiska silně kontaminované půdy i v okolí podniků, které neodpovědně likvidovaly kapaliny s obsahem polychlorovaných bifenylů. Pamětníci vzpomínají na rychle vybagrované jámy, kam se tajně v noci a bez dokumentace vyvážely odpadové kapaliny. Ty dodnes ohrožují zdroje pitné vody, jejichž kontaminace se zjistí jen náhodně.
Mykobaktérie – Nobelova cena pro R. Kocha a úspěchy v léčbě tuberkulózy a malomocenství
Mykobaktérie, jejichž dva druhy jsou příčinou tuberkulózy a malomocenství, jsou na světě již tři miliony let. Tuberkulóza lidí, na kterou i při současných možnostech léčby umírají ročně asi 2 miliony lidí, je nejznámějším onemocněním, způsobovaným druhem Mycobacterium tuberculosis, který objevil Robert Koch v roce 1882. Velké objevy si však často musí na uznání počkat, Nobelovu cenu dostal R. Koch až po 23 letech. Toto uznání podpořilo studium tuberkulózy a pro léčbu tohoto onemocnění byly časem vyvinuty účinné léky. Jejich působení však v současné době omezuje rezistence, kterou M. tuberculosis odpovědělo na výsledky výzkumu. Léčba tuberkulózy se stala znovu problémem, který je zvyšován dočasným uspokojením z úspěchu léčby, nezpochybnitelnými důsledky uplatňování lidských práv, neodpovědností některých vlád při hromadném propuštění nemocných vězňů a migrací.
Tuberkulóza skotu, přenosná na lidi, se stala problémem v souvislosti s velkými přesuny skotu mezi zeměmi, ovládanými během 2. světové války Německem a soustřeďováním krav do větších hospodářství. Československo patřilo v Evropě k prvním zemím, které úspěšně toto infekční onemocnění skotu zlikvidovaly již v šedesátých letech minulého století s využitím spolehlivé diagnostiky, důsledným zavedením evidence zvířat, tvrdě vymáhanými opatřeními i finanční intervencí státu. Řada států se však tuberkulózy skotu dosud nezbavila. Onemocnění zůstává stejné, změnily se však některé podmínky. Vznikly přírodní rezervoáry u jiných vnímaných zvířat, např. jezevců, radikální řešení omezuje nedostatek prostředků a podmínky finanční intervence do soukromého podnikání a aktivity na ochranu volně žijících zvířat často převažují nad zájmem ochrany zdraví lidí. Zemědělská, průmyslová i sociální revoluce spolu souvisí.
Nenápadné v minulosti, globální problém v současnosti
Mykobaktérie jsou velmi odolné organismy, které ve vodě a v půdě přežívají až několik let. Netuberkulózní mykobaktérie, kterých je téměř 150 druhů a jsou považovány za poměrně neškodné, však mají velký vliv na zdraví lidí. Mohou být příčinou zánětlivých onemocnění různých orgánů, nejčastěji plic a kůže. Jejich schopnost ovlivňovat imunitu i po usmrcení varem jsou známy nejméně 50 let. V nových podmínkách zemědělské výroby a urbanizace se mykobaktérie staly prostředníkem mezi chorobami zvířat, kontaminovaným prostředím a závažnými nemocemi lidí. Přitom jen z části působí přímo jako původci infekčních chorob a vyvolávají klinické změny. V tkáních postiženého člověka je obtížné je prokázat Závažnější postižení však může nastat, když se opakovaně a ve větším množství mykobaktérie dostanou do organismu člověka s vodou, s potravou nebo vdechnutím. Složky jejich buněčné stěny i produkty jejich metabolismu mají velmi silné schopnosti ovlivňovat imunitu. V roli infekčního agens se často ani neuplatní a až po smrti mykobaktérií se stanou nebezpečnými. Roli infekčního mikroorganismu zamění za roli zdroje cizorodých látek a působí podobně jako alergeny. Tato funkce je mimořádně nebezpečná. Klinické příznaky onemocnění nenastávají ihned nebo po krátké inkubační době, ale projeví se za dlouhou dobu, často až po letech. Složky buněčné stěny mykobaktérií patří mezi spouštěče imunologicky zprostředkovaných chronických autoimunitních a zánětlivých onemocnění, jako je cukrovka 1. typu, roztroušená skleróza, Crohnova choroba, lupénky, degenerativní artrózy, sarkoidózy, astma a další. Mykobaktérie jsou nepochybně jednou z příčin těchto onemocnění. Na jejich vzniku se podílejí i genetické příčiny a v podezření jsou i vlivy prostředí. Uvádí se např. zbytečně úzkostlivá hygienická péče o děti, používání chladniček, krátká doba kojení, odolnost, související s etnickým původem nebo migrace velkých etnických skupin ze zemí s nízkým výskytem chronických chorob, považovaných za choroby civilizační. Většina úvah o příčinách těchto onemocnění opomíjí znalosti o výskytu mykobaktérií a o ohromných počtech, jejichž působení může být člověk v současné době vystaven účinkem spouštěčů imunologicky ovlivňovaných onemocnění. Tyto poznatky se však kupodivu příliš nešíří a lékařská veřejnost je k nim neodpovědně lhostejná.
Mykobaktérie ohrožují člověka na nejrůznějších místech
Revoluční změny zemědělských technologií a s nimi spojeným přesunem lidí do městských aglomerací mohou mít vliv na zdraví, aniž by lidé přicházeli se zvířaty do jakéhokoliv kontaktu. Mykobaktérie jsou velmi nenápadným prostředníkem, jehož zdrojem však nejsou jen nemocná zvířata, ale i pitná a povrchová voda a půda. Ke kontaminaci člověka může dojít i balenou vodou, minerální vodou, koupáním v přírodních koupalištích i v krytých bazénech nebo sprchováním pitnou vodou z komunálních rozvodů nebo ze špatně udržovaného boileru. Tyto zdroje mohou být „neznámými vlivy prostředí“ nebo „civilizačními faktory“, spojovanými s životem ve městech. Nástup používání chladniček, vody z městských zdrojů pro vaření a mytí, dostupnost teplé vody a denní koupání novorozeňat a batolat probíhaly ve stejné době. S určitým časovým odstupem, ale se stejnou razancí, jsou zaznamenávány zvyšující se počty chronických onemocnění. Pečliví pozorovatelé si všimnou i případů, kdy je jeden člověk postižen dvěma i více chronickými zánětlivými onemocněními, což lze vysvětlit jejich společným spouštěčem. Hypotézu působení spouštěčů podporuje také časový souběh onemocnění několika členů domácnosti, ať je jejich genetická dispozice podobná, nebo se nejedná o blízké příbuzné.
M. paratuberculosis nenápadně obsadilo svět za pouhých 50 let
Z více než 150 druhů mykobaktérií je zdrojem největšího rizika jeden druh, který způsobuje u krav zánět střeva. Onemocnění se nazývá paratuberkulóza a je známé od konce 19. století. Změny ve střevě jsou velmi podobné Crohnově chorobě u lidí. V některých fázích choroby se mykobaktérie paratuberkulózy vylučují výkaly a mlékem v počtech statisíců až miliard buněk v jednom gramu. Paratuberkulóza byla dlouho považována za málo nebezpečnou nákazu zvířat, kterou před konečnou fází klinického onemocnění ani nelze spolehlivě zjistit. Zákeřný charakter onemocnění spočívá v tom, že se nejčastěji nakazí tele ihned po narození a onemocnění propukne až po dvou nebo třech letech. Proto nebyly uplatněny zákazy přesunů zvířat a paratuberkulóza se v posledních desetiletích rozšířila do chovů v celém světě. Dnes se zjišťuje nejen u skotu, hlavně u dojnic, ale i u ovcí a koz, velbloudů a buvolů. Léčba ani vakcinace dosud nejsou běžné. Zvířata, vylučující velké množství mykobaktérií, by měla být okamžitě vyřazována a do ozdravovaného chovu by neměla být zařazována zvířata z jiných chovů. Tyto podmínky chovatelé odmítají nebo nejsou schopni je dobrovolně plnit a nařídit je bez kompenzace ztrát nelze. Situace se komplikuje také tím, že výskyt a množství netuberkulózních mykobaktérií ve vodě, v mléce a v mléčných výrobcích se nesleduje a kontrola těchto možných zdrojů nepodléhá žádnému předpisu. Na spouštění chronických onemocnění se mykobaktérie podílejí zejména za předpokladu, že na člověka působí velký počet živých nebo mrtvých buněk. Zvlášť rizikové je působení spouštěčů v období vysoké citlivosti novorozenců a malých dětí k jejich imunomodulačním účinkům.
Největší riziko: kojenecká výživa
Globalizace trhu s potravinami umožňuje dostupnost náhradní dětské výživy výrobky světových značek kdekoliv na světě. To nepochybně zachraňuje život mnoha dětem. Používání náhradní dětské výživy u dětí, které by mohly být kojeny po doporučovanou dobu šesti měsíců, však tyto děti zbytečně ohrožuje velkou dávkou spouštěčů chronických zánětlivých a autoimunitních onemocnění. Tento problém si nepřipouštíme nebo o něm nejsme dostatečně informováni, případně nám chybí odvaha ho řešit. Snahu vyžádat stanovisko Evropské komise k riziku bakteriálních spouštěčů pro veřejné zdraví přijala s pochopením část oslovených členů České učené společnosti. Desítky lidí v odpovědných funkcích však v uplynulých letech odmítly o stanovisko Evropské komise požádat. Byli mezi nimi ministři vlády České republiky a jim podřízení vedoucí pracovníci, předseda České lékařské společnosti J. Ev. Purkyně a předsedové řady jejích složek, představitelé vědeckého výboru veterinárního, členové České akademie zemědělských věd, poslanci Evropského parlamentu, pracovníci Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise i komisařka Evropské komise a kancelář komisaře pro zdraví a bezpečnost potravin.
Otázka pro všechny informované i dosud nic netušící: Souhlasili byste s přidáním osmi milionů buněk uvařených mykobakterií do jednoho balení sušeného mléka pro vaše dítě nebo vnouče? I bez vašeho souhlasu se tak v minulosti dělo a dosud se nekontroluje, zda se tak neděje i v současnosti.
Vylučování mykobaktérií mlékem je součástí onemocnění krav paratuberkulózou, které se v některých zemích již vyskytuje v 90% chovů dojnic. Množství mykobaktérií v mléce, určeném pro výrobu dětské výživy neomezuje žádný předpis a proto není tato surovina úředně kontrolována. Není vyloučeno, že výrobci dětské výživy provádějí kontrolu na přítomnost mykobaktérií, aniž by svoje dobrovolné rozhodnutí zveřejňovaly. Zajímavé je, že výroba Sunaru z mléka dováženého z Nizozemska, byla přesunuta do Švédska, které je považováno za méně postižené paratuberkulózou. Byly by to kroky správným směrem, nicméně veřejnost by měla mít jistotu, vyplývající ze závazných předpisů. Ty nemůže vypracovat a prosadit žádná země samostatně, proto je stanovisko vědeckých orgánů Evropské komise tak důležité.
Vyloučit působení mykobaktérií na lidské zdraví nelze, jeho omezení je však možné
Důležité je, aby odborná i laická veřejnost byla seznamována s rizikem mykobaktérií jako spouštěčů chronických zánětlivých onemocnění. Mykobaktérie se snadno dostávají do aerosolu a jsou vdechovány při sprchování, při pobytu v silně kontaminovaném prostředí, nebo s pevnými částicemi ve vzduchu. Pobyt v tomto prostředí lze omezit, prašnost je možno alespoň částečně snížit. Chodníky a veřejné prostory lze uklízet stroji s vysáváním, nikoliv rozfoukáváním do otevřených oken přízemních bytů. Lidé by se měli zajímat o mykobaktérie ve vodě, dodávané do domácností a v případě potřeby investovat do filtračního zařízení. Snížit zátěž je možno i omezením pobytu ve vířivkách, technikou sprchování a nepoužíváním teplé vody z rozvodů k vaření. Zdravé matky by bez vážných důvodů neměly přestávat kojit, naopak mateřské mléko matky, trpící Crohnovou chorobou, by mělo být vyšetřováno na přítomnost mykobaktérií. Rodiče by měli přistupovat s rozvahou ke koupání dětí ve veřejných, zejména krytých bazénech s nedostatečným větráním. Toto jsou jen některé možnosti omezení vlivu spouštěčů chronických onemocnění na zdraví lidí. Rozmanitost výskytu, druhů i počtu netuberkulózních mykobaktérií, rozdílné předpoklady lidí k vzniku onemocnění, možnost ovlivnění nesčetných imunologických pochodů a různých metabolických cest jsou příčinami velmi obtížného pochopení příčin a důsledků jednoho ze současných fenoménů zemědělské revoluce.
Užívat nabídky technického pokroku, potlačovat však jeho nežádoucí důsledky
Každá závažná změna technologie musí být posuzována předem i během jejího využívání. Kladné i záporné přínosy zemědělských revolucí se netýkají jen investičních a provozních nákladů, produktivity a zisku. Netýkají se pouze malých oblastí, malých skupin jednoho druhu hospodářských zvířat, několika lidí, kteří získají nebo ztratí zaměstnání. Velké změny mohou mít vliv i na vyhynutí celých druhů živočichů, na vymýcení některých chorob lidí a zvýšení významu jiných. Negativním dopadům nezabrání zákony a příkazy, pokud nebudou přijímány a uskutečňovány vzdělanými lidmi. Každý může přispět k vykročení správným směrem: učitelé, zákonodárci, úředníci, badatelé, projektanti, rodiče, zdravotníci. Traktor může být naprogramován k samostatné práci bez obsluhy dobře nebo špatně. Počítač může sledovat a řídit krmení jednotlivých krav a měřit jejich teplotu a pohybovou aktivitu. Bez vzdělaných lidí, kteří tuto techniku správně využijí, se však současný svět neobejde. Neobejde se ani bez respektu k zákonům a nařízením, které by neměly být po řádném projednání a přijetí okamžitě znevažovány některými zákonodárci a médii, přinášejícími pohotově rady, jak je obejít.
KONEC
KH, Ústav pro výzkum a vzdělávání v Brně, bývalý ředitel Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně a profesor na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně
MK, ekonomka, ředitelka Ústavu pro výzkum a vzdělávání v Brně