O uvolnění nejrůznějších omezujících nařízení a opatření nerozhodují jen politici a zdravotní experti, ale svým chováním i každý z nás.
Přičemž zde také platí, že čím pomalejší průběh epidemie bude, tím větší máme šanci, že se objeví vakcína, které se vyrobí dostatečné množství. Než se však pustíme do vakcín, bude třeba zde upozornit na výzkum vědeckého týmu z univerzity Fu-tan v čínské Šanghaji, vedeného profesorem Chuang Ťing-che. Jejich studie, předběžně zveřejněná v databázi Medrxiv, přinesla poněkud znepokojivou informaci. Univerzitní tým totiž testoval krevní vzorky 175 uzdravených pacientů, propuštěných z nemocnice. A přibližně u třetiny z nich bylo detekováno překvapivě nízké množství protilátek, přičemž u deseti uzdravených pacientů se přítomnost protilátek nepodařilo ani prokázat.
Podle studie nízkou hladinu protilátek měli zejména uzdravení lidé ve věku 15 až 39 let. Ti by se tak zřejmě mohli znovu koronavirem nakazit a nemoc šířit dál. Oproti nim trojnásobnou hladinu protilátek měli v krvi lidé ve věkové skupině 60 až 85 let. „Odborníci, kteří pracují na vakcíně, by měli těmto případům věnovat zvláštní pozornost,“ říká vedoucí výzkumného týmu Chuang Ťing-che. „Pokud koronavirus u některých pacientů nedokáže tvorbu protilátek vyvolat, nedokáže to ani jeho slabší varianta, obsažená ve vakcíně“, vyjádřil své znepokojení.
Tudíž se zde naskýtá otázka, zda na Covid-19 nebudou, na rozdíl od klasické vakcíny, více účinné vakcíny rostlinné. Vývoj těchto vakcín financují tabákové koncerny, jejichž produkty přispívají k oslabení imunity kuřáků, především pak ke znečištění a tím i oslabení funkce jejich plic, dnes vystavených novému koronaviru. Tabákové koncerny nevstupují do hry proto, že by se snad ve vrcholných představitelích firem hnulo svědomí a firmy by se tak vrhly na výrobu vakcíny, aby kuřáky zachránily. Je to dáno především tím, že masivní produkci potřebné vakcíny bude možné zahájit díky těmito koncerny prozkoumané a jimi pěstované rostlině do Evropy importované v šestnáctém století a od roku 1763 zařazené do čeledi lilkovitých. Tedy rostlině známé jako tabák (Nicotiana).
A tak producent tabákových výrobků British American Tobacco (BAT) finišuje s vakcínou na Covid-19, která vzniká díky geneticky modifikovaným rostlinám. Vakcína byla vyvinuta její dceřinou společností Kentucky BioProcessing (KBP) sídlící ve Spojených státech, která se dříve spolu s kalifornskou farmaceutickou firmou Mapp Biopharmaceuticals již podílela na vývoji léku ZMapp proti ebole. Společnost klonovala část genetické sekvence koronaviru SARS-CoV-2, čímž dospěla k vývoji potenciálního antigenu, jenž přiměje lidský organismus k vytváření potřebných protilátek. Antigen byl v laboratoři genového inženýrství vložen do rostlin, aby se v nich rozmnožoval.
David O’Reilly, ředitel divize vědeckého výzkumu firmy BAT uvedl, že KBP již delší dobu zkoumá alternativní využití tabákových rostlin, včetně vývoje bezpečných vakcín, neboť tyto rostliny nehostí žádné patogeny způsobující lidská onemocnění. Navíc je vývoj rychlejší, neboť antigeny se v tabákových rostlinách množí pouhých šest týdnů, oproti několika měsícům při běžných metodách. A jak společnost BAT uvádí, klinické testy vakcíny zahajuje tento měsíc: “Pokud půjde testování dobře a BAT je o tom přesvědčena, jsme se správnými partnery a s podporou vlády schopni produkovat 1 až 3 miliony dávek vakcíny týdně, a to počínaje červnem,” uvádí se v tiskové zprávě. Přičemž společnost Kentucky BioProcessing má v úmyslu provádět očkování neziskovým způsobem.
O vývoji rostlinné vakcíny, produkované pomocí tabáku, veřejnost informovala i kanadská biofarmaceutická společnost Medicago, kterou z třetiny vlastní Philip Morris Int., zatímco zbylé dvě třetiny vlastní Mitshubishi Tanabe Pharma. Medicago je lídrem v rostlinné technologii, která využívá viru podobné částice (virus-like particle, VLP) k vývoji vakcín na bázi bílkovin, místo toho, aby spoléhala na živočišné produkty nebo živé viry. Medicago uvádí, že využila genetickou informaci z koronaviru SARS-CoV-2 k vytvoření částice podobné viru (VLP). Takto získala antigen, který v lidském těle spustí produkci protilátek. Tento antigen (imunogen) se namnoží v rostlině Nicotiana Benthamiana, blízce příbuzné klasickému tabáku, která se používá k produkci velkého množství biofarmaceutických produktů. Po sklizni se z rostlin extrahuje, rafinuje a vytvoří se z něj vakcína, která se dá uchovávat při pokojové teplotě. Bruce Clark, ředitel Medicaga prohlásil, že by firma mohla vyrábět až 10 milionů dávek měsíčně. Pokud bude tato očkovací látka schválena, mohlo by se podle jeho slov s očkováním začít na začátku listopadu.
Pokrok ve vývoji jiného typu vakcíny oznámila 30. března firma Johnson & Johnson, vyrábějící léky, zdravotnické prostředky a toaletní potřeby. Její dceřiná firma Janssen na vývoji pracuje s armádním Úřadem pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj BARDA. Vakcína bude využívat adenovirus Ad26, který normálně způsobuje běžné nachlazení, ale byl deaktivován, takže se nemůže replikovat. V laboratoři byl do tohoto adenoviru vložen protein, s jehož pomocí napadá koronavirus SARS-CoV-2 buňky v lidském těle.
Podle Paula Stoffelse, vědeckého ředitele společnosti Johnson & Johnson, který se podílel na vývoji léků proti HIV, bude vakcína běžně dostupná v dalších letech. K tomu však dodal, že se snaží uspíšit klinické zkoušky i výrobu, aby bylo do zimy dostatečné množství vakcíny pro rozsáhlejší testování, přičemž očkování hodlá společnost Johnson & Johnson provádět na neziskovém základě. Ve III. fázi klinických zkoušek by tak měla být vakcína testována na několika tisících lidech, neboť společnost Johnson & Johnson předpokládá, že epidemie bude cyklická a bude se v zimě vracet.
Řada zahraničních popularizátorů vědy je toho mínění, že u vakcín na Covid-19 bude eminentní zájem na tom, aby se třetí fáze neomezovala na pouhou tisícovku lidí, jako je tomu dnes u Remdesiviru, ale aby se dostalo na mnohem vyšší počet osob. Otázkou ovšem zůstává, zda se nějaké zahraniční vakcíny z této třetí fáze dostanou i k nám. Nicméně řada našich renomovaných vědců nevěří tomu, že by za současné mimořádné situace vývoj rostlinné vakcíny měl trvat ne měsíce, ale roky.
Tradiční vývoj vakcíny, kdy je aplikován virus do vajec, kde se množí, trvá šest až devět měsíců. Kdežto při postupu založeném na rostlinách je genetická sekvence vkládána do agrobakterií, které jsou přijímány rostlinami. Rychle rostoucí rostliny pak začnou produkovat protein, který lze po zhruba šesti týdnech použít jako vakcínu. Přičemž používání bílkovin z rostlin je vhodnější pro průmyslovou výrobu. Je tedy reálné, že vysokého promoření populace, o kterém se i u nás uvažuje, nebude nakonec třeba. Že bude stačit populaci proočkovat. Do té doby však musíme uvolňovat stávající omezení a opatření, a tím nový koronavirus do populace pouštět, velmi opatrně.
Výstižně tuto situaci v on-line deníku Aktuálně.cz rozebral evoluční biolog profesor Jaroslav Flegr. Ten závěrem říká: „Poměrně věřím vakcíně založené na extrakci bílkovin z geneticky modifikovaného tabáku. To je jedna z mála možností, jak dostatečně rychle produkovat dostatečné množství vakcíny a myslím, že je velmi slušná šance, že laboratoře dotáhnou vývoj ke zdárnému konci - tedy do stadia výroby. Na různých typech vakcíny se však nyní pracuje na různých místech a uvidíme, třeba nás vědci zase jednou příjemně zaskočí.“
Převzato z KarelWagner.blog.idnes.cz se souhlasem autora