Není třeba bujné fantazie k tomu, aby člověk podlehl podezíravosti a vykonstruoval si teorii o spiknutí, které v krátké sérii po sobě poslalo k zemi dvě soukromá kosmická plavidla, raketu Antares a raketoplán ze systému AirShip Two. K podezření nevede žádný důkaz, žádné vodítko, jen to, že ta časová shoda je divná. Bráním se tomu podezření, seč mohu, a je mi při tom smutno, už proto, že při havárii AirShip Two jeden člověk zahynul a jeden je těžce raněný, ve vážném stavu.

Robert Heinlein napsal před půlstoletím román Měsíc je drsná milenka. On je celý vesmír drsná milenka, nebo drsný milenec. Takzvaný blízký vesmír kolem naší zeměkoule je už dostatečně oživen stopami lidské aktivity a my si dole po povrchu neuvědomujeme, jak bychom si pohoršili, kdyby aktivity v blízkém vesmíru ustaly. I tam dochází k nehodám a poruchám, jenže celý ten provoz je svěřen strojům. Bez lidské posádky byla i raketa Antares, měla dovézt lidem na kosmické stanici ISS náklad. Jiný případ je ale tragédie SpaceShip Two. Tam už letěli lidé a jeden z nich, jak řečeno, už nežije.

Projekt SpaceShip Two je dítě miliardáře Richarda Bransona. To je postava z verneovky, dodám hned, že kladná postava. Snaží se dostat lidi do vesmíru, to je smysl jeho podnikání. Tahle loď Two je raketoplán, určený ke krátkým letům, k vesmírnému hopsání. Cestující by si užili beztížného stavu na osm minut a při ceně letenky čtyř milionů korun je to půl mega za minutu, nekup to. Ale tahle ironie není zlá. Lidé, kteří si dnes koupí plenoptický fotoaparát za čtyřicet tisíc, platí vývoj fotoaparátu, který bude za deset let stát čtyři tisíce. V kuchyni nám jezdí zametací robot. V ceně je započten vývoj robotů, které nám za deset let snad vyčistí i okna. Branson už chystá SpaceShip Three. Tahle trojka by měla podnikat komerční lety kolem Země.

Slůvko „by“ mě bolí. Zrovna tak mě bolí, že je ve Wikipedii projekt SpaceShip Two uveden jako projekt, který „byl“, nikoli jako projekt, který aktuálně „je“.

Pro Richarda Bransona to bude velká zkouška. První fáze je vyšetřování příčin. To bude krajně obtížná operace a odhadovaný rok pečlivé práce je odhad možná až příliš mírný. Jak se tragédie promítne do SpaceShip Three? Původně to měl být orbiter, teď jsou plány střízlivější. Měl by to být letoun schopný dopravovat posádku – dejme tomu – dvouhodinovým letem z Londýna do Sydney. Mělo by k tomu dojít už příští rok. Věřme, že tenhle sen neskončí v troskách v Mohavské poušti.

Spolu se spikleneckou teorií se může z přítmí vynořit i skepse. Stojí osmiminutový stav beztíže a dvouhodinový let Londýn - Sydney za to riziko a za tu námahu a za ty náklady?

Na to může kvalifikvaně odpovědět jen ten, kdo celý projekt prosadí a realizuje, v daném případě Richard Branson. Ze srdce mu držím pěsti, aby se mu to podařilo.

LN, 3.11.2014