23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


Diskuse k článku

VĚDA: Za jadernou fúzí k Baltskému moři

Už desítky let se ozývají zprávy o termojaderné fúzi jako zdroji energie pro budoucnost. Jak pokračují výzkumy a čím se liší tokamak a stelarátor?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Plzák 1.9.2020 19:17

Konečně jednou technický popis hodný svého jména. Většinou vycházejí spisky, které naši sousedé nazývají trefně "Hausfrauentechnik". Technika pro ženy v domácnosti.

Doufám, že to nebylo poslední povídání.

K tomu Iteru: V krásném prostředí, v jižní Francii, kousek od pobřeží. Pozor! Nenavštívit v pátek. To totiž Francouzi dělají zrovna tak málo jako Češi a prohlídky se nekonají.

J. Pankovic 1.9.2020 14:53

Autorka nám zapomněla ve Svatém zápalu sdělit jednu drobnost : ten fúzní reaktor sice vyrobí spoustu energie, ale méně, než spotřebuje na vlastní provoz. :-)

Pokud budu elektomotorem pohánět alternàtor, který bude vyrábět proud pro pohon onoho motoru, bude to sice fungovat, ale mám něco jako perpetuum mobile naruby: budu věčně dodávat energii zbytečně.... :-):-):-)

M. Pivoda 1.9.2020 15:28

V roce 2020 je projekt jaderné fúze již inženýrským projektem. A u tohoto druhu projektů platí, že není pochyb, že jednou v budoucnosti tyto projekty budou úspěšně zrealizovány. Dnes není pouze jisté KDY a KOLIK to ještě bude stát (peněz i námahy).

V roce 2020 se nenacházíme v situaci principiálních možností, tzn. nejde nám o ověřování například principiálních možnosti teleportace nebo cestování časem.

J. Jurax 1.9.2020 15:49

I sdělila, je třeba pozorněji číst.

M. Rohovský 1.9.2020 18:58

Pane Pankovici, budˇ nejste příliš bystrý, nebo jste při čtení ve Svatém zápalu přeskakoval odstavce.

D. Polanský 1.9.2020 10:23

A na jaké to teplotě jsme? Prostě fyzici si za veliké love pěstuji svůj koníček. Chtít a moci je obrovský rozdíl. Podobné tlachy možná zaberou na životní optimisty, ale kdo hlavou myslí, je mu jasné, že nikdy.

J. Jurax 1.9.2020 15:51

Jojo, totéž se říkalo o letadlech těžších vzduchu. Hračka bez reálného využití.

R. Langer 1.9.2020 9:59

Inu, do 50 let ten fúzní reaktor jistě vyrobíme. Psalo to i Rudé právo před 40 lety... ;-)

M. Pivoda 1.9.2020 10:05

Toto bylo seriózní sdělení od hlupoučké (stárnoucí) lidské inteligence.

R. Langer 1.9.2020 10:13

A chceš snad tvrdit, že nemám pravdu, ty naše malá hloupoučká UI? ;-)

M. Dvořák 1.9.2020 10:22

R^

D. Polanský 1.9.2020 10:24

Kdepak ještě dříve, ale nejen RP, i v kapitalistické cizině.

M. Pivoda 1.9.2020 11:42

Pro D. Polanského:

V USA stále běží financování jednoho projektu umělé inteligence (AI), které začalo v roce 1964. Obor AI byl koncipován Marvinem Minsky začátkem 50. let.

Stavba evropských katedrál trvala běžně 80 i sto let. Jeďte se, prosím, podívat například do Barcelony.

M. Pivoda 1.9.2020 11:50

Oprava překlepu v letopočtu:

AI projekt Cyc (Doug Lenata) začal v roce 1984 (nikoliv 1964 !) a dosud poslední kapku financování (něco přes sto milionů dolarů) do něj přihrál někdejší zakladatel firmy Microsoft Paul Allen, který zemřel v roce 2018.

R. Langer 1.9.2020 12:13

No a? Co to s tím má jako společného, ty naše malá hloupoučká UI? 8-o

J. Jurax 1.9.2020 15:55

No jo, ale Rudé právo psalo o sovětských vědcích bojujících za mír!

Buďte trochu optimista ... :-)

M. Pivoda 1.9.2020 9:59

Přehledný článek, čtivý i pro netechnicky orientované čtenáře.

Nicméně, jako učitel předmětu Inovace, jsem v článku postrádal zmínku o vyhlídkách na budoucí úspěch konkurujících si technologií v jaderné fúzi (tokamak nebo stelarátor), velká či malá zařízení. Tzn., odhad toho, která z konkurujících si technologií má dnes asi větší šanci doběhnout jako první do "cílové rovinky", a proč. Odvážíte se tipnout si?

Pokusím se obecně naznačit v čem je problém, ostatní ale nechám na autorech článku.

Nová cesta (u radikálních inovací) se vždy musí prošlapat cestou pokusů a omylů, ze kterých se tvůrci poučí, a dle nich postaví další, vylepšený prototyp. Větší šanci na dosažení "cílové rovinky" jako první má ta technologie, která má možnost experimentovat rychleji a levněji. Obecně, to rychlé a levné experimentování je možné na menších zařízeních.

U velkého mezinárodního projektu ITER má komora tokamaku v průměru asi 4 metry, takže v takových podmínkách je experimentování poměrně drahé a zdlouhavé. Připomenu, že trvalo celé tři roky, než se státy světa na tom velkém mezinárodním projektu dohodli a také, kam ho fyzicky umístí (jih Francie, EU).

R. Langer 1.9.2020 10:04

Hm, tak nám uveď svůj názor na vyhlídky konkurenčních technologií, když je to tak jednoduché téma, ty naše malá hloupoučká UI, a nechtěj furt něco po ostatních. Projev taky trochu vlastní iniciativy, místo těch tvých příběhů o tom, jak jsi byl v minulosti neschopný, a odevšad tě proto vyhodili. ;-D

D. Polanský 1.9.2020 10:27

Vy fakt věříte na fúzi? Vždyť tomu nevěří ani jeden fyzik. Tedy pokud jste fyzik, tak se omlouvám, jste jeden jediný.

M. Pivoda 1.9.2020 11:36

Replika D. Polanskému:

Vy fakt věříte, že jediným expertem na jadernou fúzi jsou fyzici?

Ostatní:

Já jsem strojní a systémový inženýr dle formálního vzdělání. Ty minulé tituly mají ale vypovídací hodnotu jen cca 10 let, pokud člověk už své znalosti průběžně neaktualizuje.

R. Langer 1.9.2020 12:14

No, ty jsi hlavně expertem na prázdné mlácení slámy, ty naše malá hloupoučká UI. ;-D

P. Princ 1.9.2020 10:45

Poloměr prstence plasmatu je 6,2 m.

https://inis.iaea.org/collection/NCLCollectionStore/_Public/22/078/22078471.pdf

J. Nevrkla 1.9.2020 9:41

Tak jestli je ten termojaderny zdroj pro Německo naléhavě potřebný, tak si Němci zažijí dlouhý blackout.

R. Langer 1.9.2020 9:59

Asi tak... ;-D

Z. Lapil 1.9.2020 8:07

Diky za povídání.