Stanovisko Hospodářské komory ČR k problematice vědy a výzkumu v ČR z 21. dubna 2009, které měl její prezident Petr Kužel a viceprezident Pavel Bartoš prosazovat nejen přes Radu pro vývoj a výzkum.
„Hospodářská komora se připojuje ke stanovisku Svazu průmyslu a dopravy a absolutně odmítá, že by vládní návrh snížení rozpočtu pro Akademii věd na rok 2010 byl pro tuto organizaci likvidační. Naopak tento návrh výrazně podporujeme a požadujeme, aby základními nositeli vědy a výzkumu byly vysoké školy v těsné součinnosti s aplikační sférou.“
Stanovisko Hospodářské komory připojující se 3.července 2009 ke shodnému stanovisku Svazu průmyslu dopravy vyjádřenému ústy Jaroslava Míla a Zdeňka Lišky.
Pokud v řeči ptydepe nazveme likvidaci slovem optimalizace, pak můžeme bez uzardění tvrdit, že návrh rozpočtu opravdu není pro Akademii věd likvidační ale optimalizační. Hned v další větě pak můžeme prohlásit, že základním nositelem výzkumu zůstanou jen vysoké školy v součinnosti s aplikační sférou bez Akademie, která je jedním ze základních nositelů vědy a výzkumu v současnosti. Každého uvažujícího člověka to však zarazí.
Koncem června jsem se zúčastnil konference FISA-2009, která tentokrát bylo v Praze. Jde o evropské setkání, věnované základnímu i aplikovanému výzkumu v oblasti jaderné energetiky a vzděláváni v této oblasti. Pochopitelně se tam pohybovala i řada lidí, kteří pracují přímo v jaderném průmyslu. Potkával jsem tam kolegy, kteří se v našem ústavu, který je součástí Akademie věd, zabývají výzkumem pravděpodobností reakcí neutronů pomocí neutronového zdroje na cyklotronu. Jejich znalost je potřebná jak pro vývoj reaktorů generace IV, tak pro využití termojaderné fúze. Setkával jsem se s kolegy s partnerského Ústavu jaderného výzkumu a.s., který je klíčový pro aplikovaný výzkum zejména v jaderné energetice, ale i v řadě dalších jaderných oborů. Spolupracujeme s tamními kolegy, kteří se zabývají metodami využití vyhořelého jaderného paliva a zmenšením množství jaderného odpadu. S nimi se tak znám nejlépe. Popovídal jsem si však i s řadou studentů, které jsem učil a kteří teď jsou v základním výzkumu termojaderné fúze na Ústavu fyziky plazmatu AVČR, řídí výzkumný reaktor už zmíněného Ústavu jaderného výzkumu a.s., dělají výzkumy na školním reaktoru Vrabec na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a učí tam stejně jako já. Řada dalších dnes pracuje jak v Dukovanech, tak na Temelíně a určitě budou na blocích, které se v budoucnu postaví. Studium v těchto oborech je náročné a získat pro technické a přírodovědné obory studenty není jednoduché. Právě proto mě těšilo, že se to právě v oblasti jaderných oborů díky intenzivní spolupráci škol, ústavů Akademie i mimoakademických začalo v posledních letech dařit a přibylo úspěšných studentů a doktorandů. Je to i tím, že vidí dlouhodobou perspektivu a vizi. A do tohoto potěšitelného rozvoje zaťala Hospodářská komora svou sekeru.
Je to tím nepochopitelnější, že Evropská unie velmi intenzivně podporuje právě spolupráci základního i aplikovaného výzkumu, universitního i mimouniverzitního. Nikoho z mých zahraničních kolegů na mimouniverzitních pracovištích základního výzkumu, se kterými jsem se bavil, by ani nenapadlo, že by se představitelé průmyslu u nich pustili do tažení za likvidaci základního výzkumu a mimouniverzitních výzkumných organizací. Kapitáni firem AREVA, Mitsubishi či Westinghouse, kteří se konference účastnili, mají dlouhodobé vize. Jsou si evidentně více vědomi toho, že dnes stavěné elektrárny budou vyrábět elektřinu plných šedesát let. Tedy budujeme něco, co má sloužit nejen našim potomkům, ale i dalším generacím. Pro možnost využití potenciálu jaderného paliva a dramatického zmenšení množství jaderného odpadu se však musí intenzivně pracovat nejen na inovaci současných ale i na vývoji reaktorů generace IV. Právě proto, abychom zanechali našim potomkům Zemi v co nejlepším stavu a s dostatečnými zdroji energie. To nejsou pouhé inovace těch stávajících, ale úplně nové koncepce!! A potřebují intenzivní základní i aplikovaný výzkum. Zmíněné firmy jej intenzivně podporují, i když první prototypy těchto reaktorů nebudou dříve než za patnáct let a jejich intenzivní zavádění se čeká někdy okolo poloviny tohoto století. Podporují i základní vývoj v oblasti termojaderné fúze, i když její uvedení do ekonomického provozu bude ještě mnohem pozdější. Tyto firmy však chtějí trvale zůstat v čele oboru, plánují se tam udržet a podílet se na řešení energetické situace naší civilizace produkcí špičkových výrobků i na konci tohoto století.
Spolupráce vědy a průmyslu není jen otázka jaderné energetiky. Jedině základní výzkum materiálů a o něj se opírající výzkum aplikovaný může přinést dramatickou změnu efektivity solárních článků. A jedině to nám umožní dramaticky zvýšit možnosti využití sluneční energie. Peníze vložené do zmíněného základního výzkumu jsou sice v delším časovém horizontu, ale daleko efektivněji využité, než peníze do úprav současných slunečních elektráren a dotace do jejich výroby a provozu. Zlom v možnostech skladování energie potřebný pro efektivnější využití větrné a sluneční energie může také přinést pouze základní výzkum v řadě oblastí. Stejně tak budoucí energetické problémy v dopravě nevyřeší modifikace současných automobilů, ale pouze úplně nové koncepce – automobil na vodík, elektromobil či něco úplně jiného. Jejich vývoj se však neobejde bez souhry základního a aplikovaného výzkumu a je to běh na mnohem delší trať než jsou schopni vidět současní představitelé Hospodářské komory. A díky své krátkozrakosti se tak rozhodli tolik potřebnou spolupráci mezi vědeckými, vzdělávacími a průmyslovými organizacemi narušit.
Žádám opravdové kapitány českého průmyslu, aby za sebe nenechali mluvit lidi, kteří se inspirují u Koženého, Pitra či Krejčíře a jejichž výhled končí u šrotovného a likvidace Akademie věd. Prosím je, aby za sebe nechali mluvit a hlavně jednat ty, kteří se inspirují u Bati, Kolbena, Daňka či Bila Gatese a mají vizi o budování dlouhodobě fungujících podniků, jejichž výrobky založené na poznatcích základního a aplikovaného výzkumu budou sloužit lidem řadu desetiletí. Firem, které budou vědecké a vzdělávací instituce podporovat a ve spolupráci s nimi pomohou lidstvu řešit problémy, které před ním stojí.
Nakonec ještě pár odkazů. Pokud někoho zaujala otázka kolem současnosti a perspektivy jaderné energetiky, co jsou reaktory generace IV a kdy asi bude možné využívat termojadernou fúzi, napsal jsem o tom řadu populárních povídání pro server Osel, stačí se tam podívat do rubriky fyzika. Třeba právě na rozbor situace v jaderné fúzi. Pro středoškoláky jsem také vypsal populární formou důvody, proč by se měli jaderné fyzice věnovat. A ty platí, i když vědu u nás Hospodářská komora zadusí. V Evropě a jinde ve světě budou mít dveře do široka otevřené. Myslím, že i za své kolegy z fakult a různých ústavů můžu slíbit, že uděláme v rámci možností vše pro to, aby jejich vzdělání bylo na výši a budoucnost ležela jen v jejich rukou.