Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Voda, náš osud
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Kubáč 24.8.2021 14:07Za letních veder - ač obézní maník co sotva leze - uhoním za pomocí bavlněného trička, čepice, potu a flašky s vodou každého psa - i toho nejtrénovajěnšího - prostě ho pohybem na slunku přehřeju až k lehnutí. A potom ještě 2/3 neboli dvou-třetinové pravidlo : 2/3 hmotnosti člověka tvoří voda z ní 2/3 jsou uvnitř buněk. Zbývající 1/3 je rozdlělena v poměru 1/3 jako krev v cévách a 2/3 jako tkáňový mok mimo cévy - jasné ? |
|
P. Rada 24.8.2021 5:36Pěkně napsáno ale s jednou nejasností. Autor totiž o době před 2 až 3 miliony let píše: ... "V době, do níž jsme nahlédli, se klima v Africe měnilo. Přibývalo savan, otevřených prostorů.".... Klimatické rekonstrukce jak globální tak oceánské tomuto vývoji ale neodpovídají: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5f/All_palaeotemps.svg https://cs.wikipedia.org/wiki/Klimatick%C3%A1_zm%C4%9Bna#/media/Soubor:Five_Myr_Climate_Change.svg Spíše by tomu odpovídala situace kdy se klima v glob průměru ochazovalo - a nejspíše tedy i v Africe - ale ustralopitekům se ztrátou ochlupení a takto větší mobilitou zároven s lovem dařilo daleko více i migrovat přes méně úživné stepní oblasti do vzdálenějších lokalit. Migrační schopnost může výrazně zvýšit adaptabilitu na prostředí a to by lépe vysvětlovalo úspěšnost vývoje tohoto druhu. Tak by mě zajímalo, z jakého zdroje o vývoji klimatu, či jen lesnatosti v Africe, autor vycházel? |
|
R. Gramblička 24.8.2021 7:20No dyť jo. Rozšiřování savan na úkor lesů v tropickém i mírném pásmu je projevem suššího klimatu, což souvisí s poklesem teplot. Čím jsou regionální i globální teploty nižší, tím v průměru klesá atmosférická vlhkost a tedy i množství srážek. Z geologické minulosti je dostatečně dobře zdokumentované, že nejsušší období na planetě byly i těmi nejchladnějšími. |
|
|
R. Langer 24.8.2021 8:02To ovšem Zelenému bolševikovi zcela uniká... |
|
|
P. Rada 24.8.2021 8:44Tak rozložení vláhy zdokumentujme - a nejspíše vyjde - jak kde. Nad planetou, jako celekem i s převažujícími oceány to platí už pro prostý fyzikální fakt závislosti sycení vodní párou na teplotě. O míře vláhy nad pevninami ale vyjma rozpustnosti vody ve vzduchu spolurozhoduje zejména typ vzdušného proudění. Tedy zdali převažuje s oceánu nad kontinent či naopak. Difuzí se nad kontinent přeci voda významě nedostane - zato snadno steče. V rovníkové oblasti východní Afriky - odkud pocházejí nálezy australopiteků - celoročně a celé věky v důsledku rotace planety převládá východní proudění. Zde bylo vláhy pravidelně dost a i v chladných obdobích byly východní části kontinentu poblíž rovníku zalesněné. V lokalitě Čech však změna proudění na převážně kontinentálně východní a nízké teploty vedly k tvorbě spraší. Jich Evropy už byl pro proměnlivé a spíše atlantské proudění pokryt lesy. Zalesnění zvyšuje retenci - a takto mírně spolu-působí na lokální zvyšování vlhkosti. Konkrétněji na konci poslední doby ledové proto byla Afrika zalesněnější jak dnes a v jejím nitru se etablovali počátky osídlení hominidy o čemž svědčí jeskyní nálezy maleb až 50tis let zpět - tedy do vrcholící doby ledové. To související co mě zajímá, je ale otázka zdali vývoj australopiteka směrem k lepšímu chlazení při běhu byl důsledek klimatu nebo naopak rozvoje potravně náročnějšího druhu při dobývání potravy a také schopnosti se před chladem bránit i jinak jak především hustou srstí. Australopitekus se totiž také často uchyloval do jeskyních prostor kde jej v době odpočinku nevyčerpával chlad. Evolučně výhodnější se tak mohla předně pro jiné než klimatické vlivy, stát jeho zvýšená pohyblivost a tím rozšiřování prostoru působnosti. |
|
|
R. Gramblička 24.8.2021 10:00Toť otázka. Asi si budeme muset počkat, na co páni vědátoři přijdou |
