23.9.2021 | Svátek má Berta


VĚDA: Voda, náš osud

24.8.2021

Je to zajímavá sloučenina. Chemicky jednoduchá, přitom jedinečná – za normálních podmínek se vyskytuje na Zemi ve všech skupenstvích současně – jako led, voda a pára. Ostatně, voda má víc anomálií fyzikálních vlastností; vědci jich odhadují na více než padesát.

Ani si neuvědomujeme, že jsme „samá voda“. Ta tvoří asi tři čtvrtiny hmotnosti novorozence, zato k stáru vysycháme: muži mají přibližně 56, ženy 47 procent vody v těle. Ne nadarmo se říká, že starý člověk je sušinka.

Jedna vlastnost vody možná podle vědců sehrála určitou roli v minulosti lidského rodu. Jde o mimořádně vysoké výparné teplo této látky. Buďme konkrétnější – jestliže se jeden kilogram vody ohřeje o jeden stupeň Celsia, pak stačí, aby se jí vypařily pouhé dva gramy a teplota klesne na původní hodnotu. Proto je pocení účinnou formou ochlazování našeho těla.

Teď k odborným úvahám. Zhruba někdy před třemi až dvěma miliony let se od původních homininů, australopitéků, začal vyčleňovat rod Homo, tedy „člověčí“. Lišil se mimo jiné tím, že jeho tělo neobrůstalo srstí, vlasová pokrývka zůstala jen na některých místech. Také se vzpřímil, pohyboval se po dolních končetinách, které umožňovaly snazší pohyb a také běh. Právě při něm se zahříval, ale velký počet potních žláz umožňoval účinné ochlazování, což u předchozích ochlupených homininů tak snadné nebylo.

V době, do níž jsme nahlédli, se klima v Africe měnilo. Přibývalo savan, otevřených prostorů. Někteří odborníci dnes soudí, že naši dávní předchůdci začali používat jako jeden ze způsobů lovu uštvání zvěře: zvíře po nějaké době pronásledování prostě padlo přehřátím a ztrátou vody. Ovšem i lovci museli být opatrní, aby nedopadli stejně jako kořist. I my se můžeme přehřát, navíc pocením ztrácíme soli, přičemž jejich rovnováha v těle je klíčová. Vědci odhadují, že v horké savaně mohl lovec vydržet takový lov nejvýš pět hodin, protože ztráta více než deseti procent tělesné hmotnosti v důsledku dehydratace může mít závažné, až smrtelné komplikace.

Je třeba se napít, ale s mírou. Moc vody může také porušit rovnováhu solí s vážnými důsledky. Nemůžeme se jako velbloud „zásobit“ vodou na týdny. Takže kolik máme vlastně pít? Americká National Academy of Medicine doporučuje 3,7 litru denně pro muže a o jeden litr méně pro ženy. Evropské instituce jsou skromnější a mužům doporučují 2,5 a ženám 2 litry vody. Nesmíme zapomínat, že vodu přijímáme také v potravě.

Na závěr dodejme, že až mnohem později lidé poznávali, že ne každá voda je nezávadná. O bakteriích a dalších mikroorganismech nic netušili, ale věděli, že slabý alkoholický nápoj je bezpečnější. Třeba slabé pivo. Běžné pivo je naopak močopudné, což zná většina z nás. Proto mořeplavci vozívali hodně slabé pivo jako zdroj pitné vody. Traduje se, že první angličtí osadníci, kteří dopluli k americkému kontinentu roku 1620 na lodi Mayflower, nepřistáli na daném místě proto, že by nalezli zvláštní zalíbení v krajině, ale došlo jim pivo.

Autor je fyzikální chemik

LN, 21.8.2021








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.