17.10.2019 | Svátek má Hedvika


VĚDA: Veřejnost by se měla bránit

6.3.2010

Konkrétně tomu, aby byla ponižována ohlupováním, které zneužívá její neinformovanosti. Komise EU schválila k pěstování a jako krmivo odrůdu průmyslového bramboru významnou pro náš venkov. Stala se však cílem agresivní propagandy, která na nás pouští strašidla s pevným vědomím, že o nich nic nevíme a dáme se snadno napálit ve jménu jisté víry.

V minulém roce projednaly orgány EU průmyslový brambor AMFLORA. Ten neprodukuje jako jiné brambory škrob složený z jednoduchých i větvených řetězců glukózy, ale díky zásahu do genů jen složku rozvětvenou. Ta se po chemickém zpracování používá jako aviváž v textilním a papírenském průmyslu. Všechny evropské orgány konstatovaly, že pro přírodu, lidi ani zvířata nepředstavuje tato odrůda žádné riziko.

Pro naše bramboráře je to vhodná příležitost, protože produkce brambor proti tradici klesla na polovinu. Také oživení výroby škrobu je pro venkov vítanou pracovní příležitostí. Proto se s nadějí čekalo na schválení bramboru Amflora, které se považovalo za jisté. Příslušný orgán pro bezpečnost potravin (EFSA) souhlasil a stejně tak většina komisařů.

Jenže řecký komisař Savros Dimas otočil palec dolu. Jeho námitky měly ideologické, nikoli faktické podklady. Doložilo to mj. v době našeho předsednictví 64 českých odborníků v Bílé knize, kterou o geneticky modifikovaných organismech uveřejnili. Proto také není divu, že po odchodu komisaře Dimase je pěstování tohoto průmyslového bramboru schváleno stejně jako použití cenných bílkovinných zbytků po výrobě škrobu ke krmení.

Jako záminku pro zákaz pěstování použil komisař Dimas to, že v buňkách bramboru Amflora je z technických důvodů přítomen gen, který určuje jejich necitlivost k antibiotiku kanamycinu. Učinil tak na radu nátlakových organizací, jak jsme se mohli přesvědčit při jejich vystoupení v Senátu našeho parlamentu. Tyto organizace svou víru ani dnes nevzdávají. Tři „experti“ z organizace Greenpeace, smetli se stolu obsáhlý vědecký rozbor čtyřiceti předních evropských odborníků vědeckého panelu EFSA i čtyřiašedesáti našich vědců a straší veřejnost. Hlásají, že tento gen by z bramboru mohl přejít na choroboplodné bakterie, které by pak nereagovaly na léčení antibiotiky. Podle nich rostlinná buňka může necitlivost na kanamycín předat zlé bakterii. Je to ovšem jen jejich fantazie, kterou ještě nikdo nedokázal, ale to veřejnost neví, takže jako strašidlo je to dobré..

Proč je takové strašení genem nesmysl? Pádné důvody jsou dva. Především je to gen, který najdeme v asi pěti až deseti ze sta bakterií žijících v ornici. Těch je tam dobře počítáno kolem miliardy v jednom gramu. Takže v zemině okolo onoho bramboru, který nás podle agitátorů bude genem ohrožovat, se oněch „nebezpečných“ genů hemží miliardy v bakteriích.

Samozřejmě z půdy se dostávají na plodiny, zrno, listy, zkrátka do všeho, co jíme, a proto hygienici reálně povolují až deset milionů různých půdních bakterií v gramu naší potravy. Není třeba mít z toho hrůzu. Právě naopak. Kdyby bakterie od malička nebyly v našem jídle (dětská výživa jich smí mít „jen“ sto tisíc v gramu), nevyvinula by se nám imunita. Zvířata, která jsou krmena potravou bez bakterií, musí žít zcela isolovaná od okolí. Volně by nepřežila. Denně tedy sníme kolem sta milionů genů určujících necitlivost na kanamycín. Krávy jich spořádají pochopitelně víc. A to v bakteriích, což, jak uvidíme, je druhý důvod podvodnosti onoho strašení.

Že tedy ono strašidlo spokojeně jíme (a také s prachem dýcháme), málokdo z nás ví – a toho agitátoři využívají, aby z nás dělali hlupáky. Ale nezůstává jen na tom. Přechod genů z bakterie do bakterie je poměrně snadný. Přechod genů z rostliny do bakterie, jakékoli, tedy nejen té choroboplodné, ještě nikdo nedokázal, ač se o to mnozí snažili. Proto skutečnost je taková: případnému choroboplodnému zákeřníkovi třeba v těle krávy, nabízejí miliony a miliardy půdních bakterií geny necitlivosti na kanamycín. Nabízejí mu je doslova na dlani. Ale on odmítá a čeká, až přijde v krmivu kus bramboru s uzavřeným genem. Ještě nikdo neviděl gen přejít z rostliny do bakterie, ale my máme věřit „vědecké“ poradkyni paní magistře antropologie Klimovičové, že právě od ní si ho bídák bacil poťouchle vezme. Tato poradkyně obviňuje nového komisaře Dalli z políčku vědě. Raději by ani slovo věda neměla používat. Její strašení je stejně „vědecké“ jako hrozit Španělsku, že ho Grónsko vytlačí z evropského trhu s pomeranči.

Katedra genetiky a mikrobiologie, přírodovědecká fakulta UK








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.