VĚDA: Unikátní zkamenělina Astylospongia z Bílovce
V ledovcových souvcích, které se na naše území dostaly ze Skandinávie v ledových dobách s postupem kontinentálního ledovce, se někdy nacházejí zkameněliny. Některé fosilie jsou časté, jiné se vyskytují méně a jsou i takové, jejichž nálezy jsou velmi vzácné. To je případ ordovické houby Astylospongia. V roce 2026 našla sběratelka zkamenělin a minerálů paní Barbora Píšová u Bílovce fosilii ordovické křemičité houby rodu Astylospongia. S velkou určitostí se jedná o druh Astylospongia praemorsa Goldfuss, 1826. Dosud u nás byly ze souvků známé pouze dva nálezy ordovických křemičitých hub, oba Astylospongia praemorsa. V oderské části Moravské brány jde o druhý takový nález po více než 100 letech.
Místo nálezu ve výšce 345 m n. m. se nachází přibližně 1 200 m severozápadně od středu města Bílovec. Asi 2 km západně od místa nálezu je hranice maximálního rozšíření kontinentálního zalednění v pleistocénu. Jelikož poslední zalednění nazývané viselské Moravskou bránu nezasáhlo, dostal se souvek k nám s kontinentálním ledovcem v průběhu sálského komplexu glaciálů před 126 000 – 300 000 lety. Transportem v ledovci poznamenaná zkřemenělá fosilie je silně zaoblená a bez přilnutého sedimentu. Rozměry: průměr 3,4-3,9 cm, výška 2,3 cm.
Ordovická houba z Bílovce Astylospongia, pravděpodobně Astylospongia praemorsa.
Mikrofotografie povrchu ordovické houby. Šířka zobrazené plochy 6 mm.
První nález ordovické houby Astylospongia praemorsa u nás publikoval Mauric Remeš v roce 1898. Zpráva o nálezu vyšla ve Verhandlungen der Kaiserlich-Königlichen Geologischen Reichsanstalt ve Vídni. Remeš v něm píše, že při revizi otcovy sbírky našel exemplář Astylospongia praemorsa F. Roemer (Siphonia praemorsa Goldf.). Bohužel přesné určení místa nálezu již nebylo možné. Remeš se domníval, že fosilie pochází z nordického silurského souvku. V roce 1899 Remeš o nálezu podal zprávu ve svém příspěvku O zkamenělinách bludných balvanů z okolí Příbora uveřejněném v První výroční zprávě Klubu přírodovědeckého v Prostějově za správní rok 1898. Remeš nález fosilie, která byla na Moravě nová, publikoval s přesvědčením, že uveřejnění nálezu podnítí další výzkumy těchto „silurských“ fosilií severského původu v oderské části Moravy. Remešovy práce spočívají na znalostech doby, v níž vznikly. Křemičité houby severského původu v souvcích jsou starší, než se dříve předpokládalo. Dnes je zařazujeme do ordoviku.
Mauric Remeš (* 21. července 1867 Příbor; † 19. července 1959 Dvorce, okr. Bruntál) okolo roku 1900. Ateliér H. Schleif, Olomouc. Wikimedia Commons.
Po 60 letech od uveřejnění prvního nálezu zmiňuje v roce 1958 druhý nález houby Astylospongia praemorsa u Vidnavy Vladimír Strnad. Je to jen okrajová zmínka v jeho článku Trilobiti z glaciofluviálních štěrkopísků od Vidnavy uveřejněném v Časopise pro mineralogii a geologii, ČSAV, Praha. Symbolické je věnování článku Maurici Remešovi k jeho devadesátinám. Remeš se tak dožil druhého nálezu po 60 letech, ale ne druhého nálezu v Moravské bráně. Na ten se čekalo 128 let.
Původem ordovických křemičitých hub je mořská oblast na samostatném paleokontinentu Baltica, který byl v ordoviku pokryt mělkým, rozlehlým šelfovým mořem. V dostupných uloženinách ze spodního až středního ordoviku se fauna těchto mořských hub nenachází s výjimkou dvou míst v Estonsku (Aluvere a Maardu). Křemičité houby se vyskytují v říčních usazeninách z miocénu až po raný pleistocén v pohraniční oblasti Nizozemska a Německa v deltě říčního systému Eridanos. Jako souvky se ordovické houby vyskytují také v pliocenních kaolinových píscích na ostrově Sylt, v oblasti štěrkoven kolem Wilsum–Wielen-Westerhaar (Nizozemsko) a v Lužici. Přesný původ souvků s touto ordovickou faunou je neznámý. Hlavní oblastí původu souvků s ordovickými křemičitými houbami je mořské dno centrálního Baltského moře a oblasti kolem Gotlandu a Estonska.
Vzácnost fosilie je pojem relativní. Zatímco v pískovnách na haldách kamenů vzniklých prosíváním kaolinových písků v severním Německu lze nasbírat tisíce fosilií těchto ordovických hub, u nás jde o vzácný nález.
Foto: autor
Literatura
FRANK R, BILZ W & PITTERMANN D 2019 Fossilien an deutschen Küsten – Finden und Bestimmen, Quelle & Meyer Verlag Wiebelsheim, s. 82.
REMEŠ M 1898 Astylospongia praemorsa Ferd. Roemer aus Stramberg, Verhandlungen der Kaiserlich-Königlichen Geologischen Reichsanstalt, Jahrgang 1898, Nr. 7, s. 180-182, Wien.
REMEŠ M 1899 O zkamenělinách bludných balvanů z okolí Příbora, První výroční zpráva Klubu přírodovědeckého v Prostějově za správní rok 1898, s. 5-10, Prostějov.
RHEBERGER F 2009 Ordovician sponges (Porifera) and other silicifications from Baltica in Neogene and Pleistocene fluvial deposits of the Netherlands and northern Germany. Estonian Journal of Earth Sciences 58, 1, s. 24-37.
STRNAD V 1958 Trilobiti z glaciofluviálních štěrkopísků od Vidnavy, Časopis pro mineralogii a geologii, s. 320, ČSAV, Praha.



