29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

VĚDA: Třicet let do hladomoru

Musíme začít neprodleně zvyšovat zemědělskou produkci. A to rychleji než kdykoli předtím. Žádnou z dnešních inovací nebudou zemědělci pěstovat na polích dřív než za třicet let, protože potřebujeme spoustu času na testování, vývoj nových postupů pro zpracování a v neposlední řadě na schválení státními úřady.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Vaclavik 2.6.2016 11:03

Co k tomu rict

Panove J. Vinter a M. Stuchlik na zacatku diskuze to jiz rekli za me.

'Musime'... kdo musi, to zustava nevyrceno. Nemyslim, ze autor clanku, nebo autor te citovane publikace maji na mysli svetovou populaci, ale jen tu nasi, tu relativne vyspelou, aby se starala o zbytek sveta jako o male deti.

Jak bylo jiz receno, lide zaostaleho sveta se premnozili, protoze my jsme jim k tomu dali prostredky, podminky. Je to to same, jako se premnozi krysy, kdyz jim k tomu priroda, nebo blbi lide daji podminky.

F. Houžňák 2.6.2016 10:39

Oni Číňani budou na citlivost kulturních

a pokrokových Evropanů kašlat a plodiny upravovat budou, a vzkážou nám, ať si žerem co chcem. Bohužel to není tak jednoduché, ale Číňani zvládli už horší a složitější věci. Taky si hlídají, aby jim tam nelezli muslimáci.

M. Stuchlik 2.6.2016 11:07

Re: Oni Číňani budou na citlivost kulturních

zas ten naivní názor popsaný už Dr Parkinsonem, že lepší politik/vědec/manažér je vždy z cizího města nebo státu ...

F. Houžňák 2.6.2016 12:06

To jste toho Parkinsona ale hodně špatně pochopil,

a ostatně, Číňani si to budou dělat doma, ne u nás. Nejsou blbí. Můžete být vědec a manažér až na půdu, ale když vám politik zakáže vaše umění zrealizovat, jste v trýbu. Nebo se domníváte, že evropská cesta, zničit distribuci elektřiny, zakázat pesticidy, genové inženýrství a vyjadřování vlastních názorů se zajištěním svobody i po vyjádření, je ta správná vedoucí k blahobytu a spokojenosti?

J. Chaloupka 2.6.2016 10:17

Myslím, že za 30 let budou na zemi skupinky,

které přežily celosvětový konflikt a protože někteří s lidstva jsou zvyklí pracovat, tak se uživí.

Mimochodem podle tzv. Římského klubu ze 60. let min. století, jsme už touhle dobou neměli mít uhlí ani ropu. Tak jak se s tím vyrovnat?

Š. Hašek 2.6.2016 10:07

Nějak jinak.

Je nějaký důvod, aby byla zvýšena výměra orné půdy v jižních Čechách (příklad), tedy vykáceny lesy, zvýšeno chemické hnojení, nasazeni rychlošlechtěnci, vše dotováno miliardami, poháněno babišnaftou, zavlažováno z Vltavy, .........

a potom vše distribuováno do Zimbabwe, kde se místní o to u náklaďáků servou, budou křičet ještě!! Víc! Potom si zpět sednou do stínu??!! A část prodá nějaký šéfík za samopaly.

A "pomocníci bez hranic" se budou pyšnit a "zkulturňovat" Afriku!! Každý žák v Olomouci svoje kapesné do Afriky. Ať tam jede okopávat/zavlažovat maniok KatkaBiomasa s Bursíkem.

Já se držím při zemi. Ale napadají mě i jiné věty, takové košatější!!

F. Houžňák 2.6.2016 9:27

Nesekl se trošku pan profesor?

"V roce 2050 bude na Zemi tepleji a ovzduší bude obsahovat vyšší

koncentrace oxidu uhličitého. A právě tyto faktory mají na výnosy

zemědělských plodin zásadní negativní dopad" - já jsem vždycky četl, že v sub- a tropech jsou větší výnosy plodin (když teda mám vodu) než třeba ve Švédsku, a že když přifoukávám do skleníku CO2, tak mi rostlinky taky víc nesou (Holandsko atd.), ale třeba je teď, za moderna, všecko jinak.

J. Kavalír 2.6.2016 10:11

Re: Nesekl se trošku pan profesor?

V tropech se především pěstují jiné druhy plodin než na severu. Kdyby ste si článek přečetl pořádně, bylo by vám jasné, proč rostou tostliny lépe za vyšší koncentrace CO2 ve skleníku a proč tomu tak zřejmě nebude v reálu. Ve skleníku byly ty koncentrace CO2 podstatně zvýšené, zatímco teplota byla stabilní.

F. Houžňák 2.6.2016 10:34

Myslíte tohle?

"Pro současné plodiny představují stávající teplotní poměry a koncentrace

oxidu uhličitého v ovzduší optimum, za jakého podávají při tvorbě úrody

maximální výkon" - no, možná ano, možná taky ne, asi jak u které kytky či plodiny. Vy jste rostlinný biolog či biotechnolog, že to dokážete posoudit, nebo jste to jenom tak plácl? Úvahy dále o Rubiscu jsou správně, tak nějak by se mělo postupovat. Jiné plodiny na jihu a severu nehrají v těchhle úvahách samozřejmě roli, jako rostlinnému odborníkovi specializovanému na fotosyntézu a její mechanismy je vám jasné, proč. Mně to jasné je, proč víc CO2 - až do určitých mezí - urychluje růst, otázka je jenom, zda je to jasné vám. Co myslíte, patří budoucnost patří rostlinám C3 nebo C4 a proč?

P. Rada 2.6.2016 10:19

Re: Nesekl se trošku pan Houžnák?

typuji že přehlédl ledacos podstatné. Např fakt, že kyslík a další plyny se ve ve vodě rozpouštějí hůře při vyšší teplotě a ta se pak pro ryby stává nedýchatelnou. To samé platí i v půdě. I nejdůležitější světová plodina - rýže přestává nad 30C růst a moc by mě zajímalo jakou fintou toto lze obejít?

Tropické oceány mají sice krásné korálové útesy ale s hledisky průmyslového rybolovu jsou to mrtvé vody. Naopak oblasti blíže k polům jsou tradičně podstatně úživnější.

Větší výnosy mají v tropech pro dostatek oslunění sice některé rostliny ale to právě vede i k rychlému využívání živin s půd. Hlad po živinách tam vede k zakládání plantáží vypalováním lesů avšak půda se už po pár sezonách stává neúrodnou a pokles rozloh lesů navíc vede k vysoušení krajiny a přes spětné vazby zas jen k rychlejší devastaci.

Naopak u nás při malých výnosech může být půda úrodná prakticky průběžně a to i proto, že v důsledku zvětrávání hornin opakovaným přemrzáním na podzim a v předjaří se do ní uvolnují s hornin minerály.

Půda pod tropickými pralesy je i proto naopak prakticky jalová a oproti mírnému pásmu obsahuje daleko méně uhlíku v podobě humusu s rostlinných a živočišných transformací. To vše se rychleji mertabolizuje oproti našim šířkám ještě v nadzemí vrstvě. Jsou ale plodiny jako cukrová třtina, které v rtopech dávají daleko vyšší výnosy. Jedna věc je ale výnos a docela jiná je obsah živin, minerálních látek, poměr draslíku k sodíku atd. Zdaleka není proto pravdou, že pro nás jsou zdravé plodiny pěstované v tropech a zejména v situaci kdy by měli být podstatou našeho jídelníčku.

P. Rada 2.6.2016 8:26

Na co autor pozapoměl?

Zřejmě na roli fosforu v přírodě. Bez něj se totiž neobejdeme ve své DNA a proto ani v potravinách. Pokud bylo zemědělství málo intenzivní a dokázalo uživit populaci bez intenzifikace hnojením (N+P+K) tak to nebyl problém. Naopak právě v případě využívání produktivnějších plodin je ale umělé hnojení nutné. Konkrétně fosfor se do půd stačil uvolnovat s pomalého rozpadu hornin v podloží. Intenzifikace této stabilitě ale odzvonila. Prvé riziko - nedostatek dusíku (v důslerdku tenčících se zásob čilského ledku) - se podařilo před půlstoletím eliminovat syntetickou výrobou čpavku ze vzdušného dusíku. Dnes už má proto planeta v koloběhu násobně více aktivního dusíku za celou geologickou historii ale v důsledku jeho přebytků naopak klesá úživnost oceánů. Přibývá totiž medůzovitých na úkor korýšovitých, kteří jsou základem jídelníčku ryb.

Vážnější problém oproti dusíku je pak ale s fosforem, kterého každý dospělí člověk obsahuje asi kilogram. Ten už dnes musí intenzivní zemědělství dovážet a zvláště přívalové deště jej splavují také do oceánů odkud jej ale už nedokážeme dnešní technologií efektivně těžit. Pohled na naše po deštích pravidelně hnědě skalené řeky věstí vážnější nebezpečí než se to jeví. Ten kal si alespon někde trochu sedne a je možné doufat v jeho návrat na pole - fosfor ale zůstane rozpuštěn a nevratně odteče.

Světově nejvýznamější zásoby v Maroku ale už zkoupila Čína a vystavěla si tam na jeho těžbu infrastruktůru. Kdo věří, že takovéto problémy za nás vyřeší trh když i autor na to pozapoměl?

http://www.cts.cuni.cz/soubory/Media/Storch_Hlad_po_fosforu.pdf

M. Prokop 2.6.2016 9:15

Re: Na co autor pozapoměl?

Jo já věřím více trhu než "seleným".

P. Rada 2.6.2016 9:53

Re: Na co autor pozapoměl?

Nejste ve víře v trh sám pane Prokope. Na tuto víru se příznačně zaměřuje i reklama co obepíná i tyto stránky a jukněte se alespon namátkou odkud to všechno zboží pochází? Pení za i za něj pak putují konkrétně a za to možné dál strategicky podnikat.

Ti dotyční, co stojí za touto osnovou konzumu a zdánlivých volností v rozhodnutí co si lze vše koupit - ale už nevěří jak Vy ideálům o volném trhu. Dobře totiž chápou, že systém planety je uzavřený - tedy vyčerpatelný a proto preferují strategii důsledných kroků.

Proto právě třeba zkoupili zásoby fosforu jak jsem psal výše nebo kupují tu nejvíce úrodnou půdu kde je jim v dosahu a našli si i dokonce druhého oddaného presidenta v srdci evropy atd. O tom ale ator mlčí jako by psal s jiné planety, kde tecnický progres nikdy nekončí a suroviny jsou nevyčerpatelné.

ekonomika.idnes.cz/cina-koupi-na-ukrajine-az-tri-miliony-hektaru-zemedelske-pudy-put-/eko-zahranicni.aspx?c=A130923_104522_eko-zahranicni_spi

http://www.investicniweb.cz/trhy/regiony/2011/4/15/cina-ekonomicky-kolonizuje-afriku/

J. Prečuch 2.6.2016 7:51

Jiné řešení

Anebo přestaneme pěstovat tabák pro kouření, mák pro opium, řepku pro bionaftu, nebudeme pálit benzín v sekačkách a křovinořezech, ale távu podél cest bude spásat stádo býložravců ovce, kozy. Postupně obnovíme hydrologickou rovnováhu v atmosféře tím, že se zmnší plocha betonových rozpálených měst. Voda bude opět sloužit jako přirozený chladič Země. Opět místo skladů a montoven vzniknou plochy pro změdělství. Rozmanitá krajina bude moudře vědomě navrácena k své původní funkci. Prostě ráj na zemi. Taky kde jinde?

M. Prokop 2.6.2016 9:17

Re: Jiné řešení

To jsem zvědavej, koho na to ukecáte, hlavně na to zmenšení měst. Už to zkoušel nějaký PolPot a nevzbudilo to nadšení, ten ráj na zemi.

J. Prečuch 2.6.2016 12:38

Re: Jiné řešení

Nepotřebuji nikoho ukecávat... , má to Majitele, kterého mnozí ignorují , tvrdí, že není ( asi jako zloděj tvrdil že to kolo tam jen tak stálo a nikdo jej nechtěl) .

A ten si svůj majetek propůjčený lidem ohlídá. V tom tkví má naděje. A vaše?

J. Jurax 2.6.2016 22:36

Re: Jiné řešení

No, majetek lidem propůjčený si ohlídá, ať už je to kdo chce. Jenom aby to ti lidi přežili.

B. Volarik 2.6.2016 7:37

Podle předpovědí z různých dob se mělo dít leccos...

Lidstvo mělo začít vymírat na hladomor už někdy před sto lety, podle předpovědí klimadebilů ze sedmdesátých let minulého století jsme už měli začít dávno mrznout a hladovět zároveň...nakonec je CO2, zdroj všeho života na téhle planetě prohlášen za polutanta...

P. Rada 2.6.2016 7:57

Re: Podle předpovědí z různých dob se mělo dít leccos...

Pan Volarik nečetl článek, kde se píše o "zelené revoluci". Ta právě umožnila už tehdy avizovaný problém oddálit. Také asi nic neví o velkoplošných devastacích deštných pralesů a dalšího a s tím spojený pojem "palmový olej" mu asi nic neříká, nikdy ho nekonzumoval v žádné potravině.... Polutantem proto typuji hlavně egoistocké ignoranství které mistrně předvádí.

R. Langer 2.6.2016 10:55

Re: Podle předpovědí z různých dob se mělo dít leccos...

Hm, a proč teda všichni z těch slavných "odborníků" předpovídali konec světa, a ne "zelenou revoluci", když to byli takoví odborníci? Na copak asi ve svých předpovědích zapomněli? Tak, já vám to řeknu, protože tehdy, stejně jako dnes věděli leda tak velké ho*no! A důsledek čeho že je asi současná devastace deštných pralesů a zvyšování produkce palmového oleje, to taky nevíte? Ale poradím vám, u nás se místo něho pěstuje řepka, zelený sedmilháři! :-P

P. Rada 2.6.2016 15:43

Re: Podle předpovědí z různých dob se mělo dít leccos...

S tou řepkou máte pravdu, s tou nevědomostí předků polopravdu s s tím zeleným sedmilhářem lžete.

P. Maleček 2.6.2016 7:20

Však ona to matička vyřeší

A to nějakým tím novým ajcem či ebolou. Jen nesmí být severozápad tak pitomý a vakcíny posílat na jih. No a zašpérovat hranice.

P. Rada 2.6.2016 7:51

Re: Však ona to matička vyřeší?

Jak chcete "zašpérovat" hranice, když jsme na přísunu surovin i pracovních sil s okolí závislí?!

Jukněte na náš schodek důchodového systému. Němci takto na kratí produktivních ročníků potřebují půlmilionu duší ročně. Česko podobné procento ale kryjeme jej víc s váchodu. Žádnou hranici nelze navíc "zašpérovat" právě u národů kteřé jsou korupcí prolezlí podobně ba více jak jejich okolí. Kde se berou převaděči? Copak jste si doposud nevšiml moci peněz a kde je největší?

Příklad. Celé západní evropě IS vyhrožuje zničením... Ale je to také ona která skrze překupničení žije i s ropy na jeho teritoriu a aby kšeft fungoval zabezpečuje celou oblast logisticky satelitním telekomunikačním napojením.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/388859-islamsky-stat-potrebuje-internet-a-evropa-mu-ho-ochotne-poskytuje.html

Ročně takto např. ČR platí do převážně totalitně ovládaného světa - kde jsou možnosti "zašpérování" u pro jeho strukturu paradoxně větší - na 200miliard korun jen za energetické suroviny nemluvě o kovech a dalším. Toto za nás a naši zvrhlou chtivost a pohodlnost v náš prospěch žádná "matička" nevyřeší!

M. Prokop 2.6.2016 9:19

Re: Však ona to matička vyřeší?

Ale vyřeší, když jí to toho nebudou kecat "selení" teroristé.

P. Rada 2.6.2016 10:22

Re: Však ona to matička vyřeší?

Vy jste právě ale dokladem toho, jak obhroublosti, hloupost a demagogie často brání v řešení.

R. Langer 2.6.2016 10:56

Re: Však ona to matička vyřeší?

Ne, právě toho jste dokonalým příkladem vy, zelený sedmilháři. :-P

T. Kočí 2.6.2016 10:37

Re: Však ona to matička vyřeší

Bílá rasa se bude mít co otáčet ,aby uživila 5-6 dětí každé Afričanky . Nebude mít ani čas se množit. Pěkná perspektiva.

M. Stuchlik 2.6.2016 11:13

Re: Však ona to matička vyřeší

A proto Šabatka chce prosadit volební právo pro imigranty, aby to šlo z kopce ještě rychleji. Typuji barevného prezidenta v ČR do 20ti let.

K. Novák 2.6.2016 6:04

Je třeba vyšlechtit nového člověka.

Předpoklady k tomu jsou již vytvářeny. Nový člověk může vzniknout náhodným zkřížením tří lidí na ulici někde v Německu, Švédsku nebo Rakousku (to jsou ty nejpokrokovější země světa). Pomoci by mohlo rovněž genové inženýrství. Do člověka by mohl být vložen gen z krajty nebo anakondy, ty se jednou nažerou a pak mohou být rok hlady. Tento nový člověk by se nepodobal tomu současnému podobně jako se indiánská kukuřice nepodobá té původní.

A. Reček 2.6.2016 6:52

Re: Je třeba vyšlechtit nového člověka.

Ano. Jde o velmi složitý proces i u nás. Příkladem může být snaha o vyšlechtění cikánů k zájmu o vzdělání a k práci.