23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


Diskuse k článku

VĚDA: Třetí bod

Přímka je určena dvěma body – zní věta, kterou školní dítko slýchá opakovaně. O křivkách se toho ale moc nedozví. Snad v domnění, že se bez nich v životě víceméně obejde. Ne tak docela.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Hrbek 3.8.2016 15:38

Vážený autore

žádný problém třetího bodu neexistuje. Jsou tyto možnosti:

Jeden bod nepatří do souboru, což se dá testovat (důvody mohou být různé - od nepřesnosti měření až po překročení oblasti lineárnosti souboru). Přímka se statisticky proloží třemi body a uvede se rozptyl (což je nejsolidnější). Závislost není lineární.

P. Kersch 3.8.2016 19:38

Re: Vážený autore

V životě jsem dělal, musel dělat a chtěl dělat hodně laboratorních, poloprovozních i provozních experimentů, napsal o nich protokoly, zprávy, publikoval články - nikdy by mne nenapadlo pouhé tři experimentální výsledky považovat za podklad k nějakému grafu nebo dokonce závěru. Na VŠCHT by mne z praktických a laboratorních cvičení vyhodili, asistent Ing. Beránek CSc. by si ťukal na čelo a řekl by, ať odevzdám index.

B. Rybák 3.8.2016 23:59

Re: Vážený autore

Přesně tak!

F. Kusák 3.8.2016 8:43

Když právě ona ta přímka je sexy,

je to lineární závislost a kéž by to tak v životě fungovalo. Ve skutečnosti jsou jevy stochastické, nespojité a silně nelineární matematické závislosti. No, říkejte to laikům, kteří touží po jednoduchosti.

P. Rada 3.8.2016 9:01

Re: Když právě ona ta přímka je sexy,

"Sexy" bývají naopak křivky a rozmanitosti. - Přímka nejčastěji vyhovuje pohodlným.

F. Kusák 3.8.2016 9:32

Re: Když právě ona ta přímka je sexy,

Máte pravdu, i pro mne je rozmanitost chaosu více sexy než "kolikrát - tolikrát".

P. Rada 3.8.2016 10:48

Re: Když právě ona ta přímka je sexy,

Úplný chaos pokládám za cíl tendu k neživému a naopak uspořádanost za projev života. Takto se také někdy živé struktury definují - lokálně totiž zvyčují uspořádanost.

Deteministický chaos je ale už něco jiného. Ten je o směsi živého a neživého která prostupuje prakticky celý svět jak ho známe.

Někdy se ale také fraktály, kterým odpovídá větvení stromů či naopak našich dýchacích trubic, tvorba ulit .... připodobnují k živému - kdežto Euklidovská geometrie se pro svou neměnnost nazývá mrtvou.

Pro člověka bývají ladné křivky "sexy". Naopak spíše odpudivé ty nespojité až jaksi kvantující. Právě traktální obrazce ale bývají líbivé a počítačová grafika si s nimi umí vyhrát:

http://www.root.cz/clanky/fraktaly-v-pocitacove-grafice-i/#k06

V. Vaclavik 3.8.2016 4:42

Pri cteni jsem si rikal

kdyz ten treti bod nesedi, pak proste nebudu publikovat, protoze ucelem publikace by nemela byt publikace jako takova, ale nejaky vedecky prinos. Pak jsem na konci cetl to o 'tlaku na publikovani, protoze granty...' a byl jsem doma.

Svec neni kazdy, kdo sije boty, stejne jako vedec neni kazdy, kdo ma nejaky titul ve vede a k tomu odpovidajici zamestnani. Svec ktery sije 'boty', ktere nikdo nemuze nosit, neni svec, dal snad ani psat nemusim.

A proc malo 'latky', jen na tri mereni... znovu, kdyz mam malo latky, pak nemuzu delat vedu, tecka, vymalovano.

P. Rada 3.8.2016 8:58

Re: Pri cteni jsem si rikal

A nemůže to být právě naopak?

Když mám málo látky, měl bych začít dělat opravdovou vědu - tedy rozvíjet úvahy a experimenty ... aby oné "látky" bylo více a ve vědě se spíš dospělo k lepšímu "vědění".

Problém je ale už tradčně v tom, že dotyčný "vědec" musí být "nakrmen" alespon tak jak ostatní metabolizující a proto pracující populace - aby vůbec mohl začít s pokusem posunout poznání.

Ostatní populace má na výběr zdali o poznání vědy má zájem a posléze jestli ho přijme. Má proto také na výběr zdali "granty" v jakékoli podobě udělí - naopak nemívá na výběr rozvíjet poznání sama bez podpory těch neobvykle hloubavých.

Problém také nastane, když se do role neobvykle hloubavých chce zařadit kde kdo - jen aby se vyhnul běžné pracovní rutině - nebo když se uměle stanoví jaké procento společnosti budou "vědci" a to v zásadním rozporu s Gausovou křivkou rozložení inteligence.

J. Sinnreich 3.8.2016 2:13

Zadane krivky

Existuje jeste jedna metoda. Nejprve nakreslime krivku, ktera odpovida nasim predstavam. (treba podobajici se hokejce). Kolem teto krivky nasazime spousty bodu, tak aby program vytvoril zadanou krivku. Odeecteme hodnoty (x, y) jednotlivych bodu a tyto hodnoty zapiseme jako vysledky mereni do tabulky. A ejhle! Mame hokejkovy graf , ktery dokazuje globalni oteplovani.

P. Rada 3.8.2016 9:26

Re: Zadane krivky

Problém pane J.S. je v tom, že to GW se stále zřetelněji oné hokejce podobá. Hraní si s křivkami pole vyumělkovaných metod navíc dlouhodobě nezvládá vysvětlit realitu.

http://www.ipcc.ch/report/graphics/images/Assessment%20Reports/AR5%20-%20WG1/Chapter%2005/Fig5-07.jpg

L. Písařík 3.8.2016 1:33

TŘI BODY

jsou jako tři výsledky, když sčítáte sloupec čísel ručně. Když nechcete sčítat počtvrté, budete muset vybrat hodnotu, kterou považujete za pravděpodobný výsledek. Tak moc se nestane, když nejde o peníze. Např. při dimenzování betonových konstrukcí a při měření výšky auta, zda vjede do garáže logicky zvolíte hodnotu vyšší. A u těch bodů - hodnotu nejpravděpodobnější. I střelec někdy cíl netrefí.