Medii hýbe otázka dostupnosti testování na koronavirus. Ale jaký má smysl testovat zdravé lidí? Ze zdravotního hlediska téměř žádný!
Lidé si mnohdy myslí, a zní to i na webu, že testy na koronavirus jim řeknou, co mají dělat, aby neonemocněli, případně nenakazili druhé.
Reálně jim o tom ale testy nic nového neřeknou, vždyť oni už to vědí... Je absurdní a zbytečné nechat lidi psychicky strádat nedostupností testu, který v realitě je nepotřebný.
Vyšetření (všeobecně v medicíně) dělá lékař proto, aby podle jeho výsledku zvolil ten či onen další postup. Co změníme u zdravých lidí podle testu na koronavirus (pozitivní/negativní), kde už je všeobecná karanténa nastavena? Nic. Pokračujte v opatřeních. A u nemocných s lehkými příznaky virózy? Také nic. Léčba neexistuje a chránit se před kontaktem se všemi lidmi okolo se máme i bez testu.
Testy navíc mají vnitřní slabiny, viz níže. Ale hlavně: stav každého člověka se den ode dne mění. Včera negativní, dnes pozitivní. Proč se nechat jako zdravý testovat? Vyjma důvodu na konci článku žádný.
Typická situace: Litovel 17.3.2020 15:41 hod: „Lidé jsou poplašení, mohou mít třeba angínu či chřipku, ale mají pocit, že mají koronavir. Odběry žádá také spousta lidí, kteří mají ve svém okolí potvrzený případ a chtějí vědět, jak na tom jsou sami. Odběry ale neprobíhají, na hygienu je problém se dovolat. Snažíme se to řešit, aby se zdravotní péče posílila,“ konstatoval starosta.“ (novinky.cz)
A výsledek? Bulovka: „Už nemůžeme, nekřičte na nás, děláme maximum, pokud máte lehké příznaky, buďte doma, pijte a berte paralen, prosí všechny vyčerpaná lékařka...“ (novinky.cz)
První druh testu stanovuje přítomnost RNA, tedy přímo částic viru. Provádí se na složitých přístrojích a trvá hodiny. Je vysoce specifický (když RNA prokážu, je to jistě on). Test může být falešně negativní, tedy ač virus je v těle přítomen, nemusí ho prokázat. Buď nebyl vzorek správně odebrán, nebo je viru zatím v těle málo, nebo reakce při analýze neproběhly správně – mohla jim bránit nějaká jiná látka ve vzorku přítomná.
Druhý druh testu prokazuje až protilátky, které si tělo vytvořilo v reakci na přítomný virus. Přitom není rozhodující, zda člověk nemoc vůbec pozoroval, ba dokonce většinou si protilátky vytváří proti virům tak, že o infekci ani neví. Test vypadá podobně jako těhotenský test (oblá plastová krabička s proužkem a kapátkem pro nanesení vzorku) a výsledek poskytne za čtvrt hodiny. Specificita protilátkového testu není 100%, ale v praxi je dostatečná. Falešná negativita má ještě větší problém než výše uvedený test na RNA: je-li hledaných protilátek jen malá koncentrace, vyjde výsledek jako negativní. A tak, jak si člověk protilátky postupně vytváří, dnes negativní se možná stane pozitivním za pár dnů (znají to ženy s těhotenskými testy – včera ještě nebyl pozitivní, a dnes už je...). A pak už bude pozitivní dlouho, i když už virus v těle žádný nemá a není infekční. Dny, měsíce, roky.
Jaký je tedy smysl testů na koronavirus?
1 . Jestliže nemoc stejně nemohu léčit, je pro daného člověka jen málo užitečné vědět, že ji má. Ano, když to ví, nepojede do zahraničí s nejistou zdravotní péčí (ale reálně stejně nyní nikam jet nemůže), bude se šetřit a jíst vitaminy (to může i bez testu).
2. Dobrý smysl má předejít přenosu z nakaženého na ostatní. Proto se testy na začátku dělaly u všech podezřelých, aby se vystopoval celý řetězec nákazy. Problémem je kapacita laboratoří, trvání testu a jeho cena u RNA testování – při větším rozšíření, jak už je, nemůžete otestovat všechny.
U testů na protilátky, které brzy budou široce k dispozici, platí, že když test protilátek vyjde negativní, neznamená to, že infekci nemáte. Protilátky se stanou pozitivní až s prodlevou, kdy už člověk předtím několik dnů vylučuje virus do okolí. Pokud karanténní opatření dodržoval, testem se nic nezmění. Pokud nedodržoval, opět se nic nezmění. Okolí již téměř jistě infikoval.
Při velkém počtu infikovaných lidí prevence přenosu nákazy (karanténa) musí být široká, univerzální, co možná přísná, a bez čekání na výsledky testů jednotlivců.
Nyní, kdy je v ČR řádově 400 prokázaných nakažených (údaj z 17.3.2020 večer) a orientačně odhadem 4000 zatím neprokázaných, a každý den jich je řádově 1,5x více, je smysl širokého preventivního testování pochybný. Čekání zdravých nebo lehce nemocných lidí na testy ve frontách je zbytečné.
3. Snad lze (pro uklidnění) dát lidem možnost se přibližně – s limity výše uvedenými – otestovat rychlotestem sami na vlastní náklady. Může to někoho uklidnit, jen by měl vědět, že negativní protilátky v testu nevylučují přítomnost viru v právě vykašlávaném hlenu.
4. Test indikovaný lékaři u vážně nemocného pacienta má naopak zásadní smysl: neodvézt pacienta s jakousi těžkou virózou do nemocnice na společný pokoj s těmi, kdo koronavirus mají – když on ho nemá! Protože v tom případě mu pobyt v nemocnici spíše uškodí.
5. Pro nemocniční JIP péči o lidi je samozřejmě dobré mít diagnózu potvrzenou testem a testy tam jsou na místě.
Oba testy paradoxně mohou u zdravých velmi dobře pomoci za pár týdnů. Ti, kdo budou mít v testu na protilátky jejich vysokou hladinu a v v RNA testu už žádný virus, jsou „ za vodou“. Většinou prodělají infekci jako velmi lehkou, mnohdy o ní ani nemusejí vědět.
Jen zcela výjimečně, spíše vůbec, se totiž virové infekce novou reinfekcí vrací u těch, kdo už mají protilátky. To spíše se člověk z dané infekce ani nevyléčí – například žloutenka tylu B, kdy člověk může v chronické fázi mít jak protilátky, tak virus. Ale většina ostatních virových infekcí jako spalničky, plané neštovice, obrna (poliomyelitis) - jednou vyléčené poskytují dobrou imunitu na dlouho, mnohdy celoživotně. Samozřejmě, pokud virus nezmutuje (zřídkavé, výjimky jako virus chřipky potvrzují pravidlo).
Uvedené vychází z všeobecné biologie virů a infekcí. Pro koronavirus se musí ověřit, že platí také. Ale to se jistě už ve světě ví, když nemoc postihla tolik lidí. Předpokládám, že to vědí i naši epidemiologové a infekcionisté. Nebo snadno zjistí.
Za pár týdnů – doufejme - začne narůstat skupina lidí, která už se nemusí koronaviru bát. Ta může pak stát v první linii na rizikových místech v nemocnicích, důležitých provozních procesech, ve školkách nebo za pokladnami supermarketů. A poznáme je podle pozitivního levného rychlotestu protilátek (výsledek za 15 minut) a negativního testu na virovou RNA.
Pak bude mít smysl testovat zdravé lidi.