Veřejnost je od samotného začátku očkování utvrzována politiky, velkou částí odborníků i médií, že všechny (byť dosud jen podmíněně) schválené vakcíny jsou účinné a bezpečné, neboť prý prošly standardním procesem testování.

Podívejme se na příkladu dvoudávkové vakcíny Pfizer/Biontech (BNT162b2, resp. Comirnaty), která je nejpoužívanější vakcínou u nás (82 % všech dosud aplikovaných dávek), jaká jsou holá fakta.Úvodem zmiňme nedávná vyjádření dvou mediálně známých osobností k otázce testování vakcín:

Biochemik Jan Trnka se 11.11. na portálu neovlivni.cz vyjádřil, že všechny vakcíny prošly standardním, byť zrychleným procesem vývoje, kdy se jednotlivé etapy klinických studií vzájemně překrývaly, nicméně „…všechny fáze proběhly tak, jak mají“.

O dva dny později prezident České lékařské komory Milan Kubek pro portál Parlamentní listy reagoval na námitku redakce, že vakcíny jsou ve fázi klinických studií, následovně: „Vakcíny nejsou ve fázi klinických studií. Málokterého léku a očkovací látky se na světě podalo tolik, jako těchto vakcín.“

Pomiňme logický nonsens, že počet dosud podaných vakcín nevypovídá vůbec nic o tom, zda prošly standardním testováním či nikoliv.

31.12.2020 byl s použitím podkladů od výrobců vakcíny BNT162b2 zveřejněn na renomovaném odborném portálu „The New England Journal of Medicine“ (NEJM) článek „Safety and Efficacy of the BNT162b2 mRNA Covid-19 Vaccine“, ve kterém výrobci představili svou vakcínu.

Údaje zveřejněné v článku a jeho přílohách jsou dílčí výstupy z průběžné etapy 2/3 komplexní třífázové studie (reg. č. NCT04368728), která stále pokračuje.

Za klíčové lze považovat, že účinnost a bezpečnost vakcíny byly testovány v horizontu přibližně 2-3,5 měsíců po podání 2. dávky, tedy pouze krátkodobě. Dále se píše, že bude třeba provést další testování vakcíny za účelem zjištění
a) jaká je účinnost a bezpečnost vakcíny v horizontu delším než 2-3,5 měsíců po podání druhé dávky,
b) jaká je její účinnost a bezpečnost pro další skupiny populace (děti, těhotné ženy, osoby s imunitními problémy apod.),
c) zda vakcína brání asymptomatické infekci či přenosu viru na další osoby.

21.10.2020, tedy dva měsíce před představením vakcíny BNT162b2 v NEJM, uvedl mezinárodně uznávaný epidemiolog Peter Doshi v článku v British Medical Journal, že žádná z momentálně probíhajících klinických studií vakcín (tedy ani Pfizer/Biontech) není zaměřena na zjištění, zda vakcíny zabraňují šíření viru.

Jak závěry odborných studií, tak i praktické poznatky a empirická data z mnoha států - očkovacích premiantů (Izrael, Singapur, Dánsko, Nový Zéland a další) prokazují, že udávaná účinnost vakcíny 95 % platí skutečně pouze pro počáteční období po dokončeném očkování, neboť s postupujícím časem od podání druhé dávky výrazně klesá až ke 40 %.

Jakkoliv je i tento fakt některými odborníky popírán (např. nedávné výroky biochemika Jana Trnky v Událostech, komentářích na ČT24), odborné studie docházejí v otázce výrazného poklesu účinnosti vakcín ke shodným závěrům (např. zde, zde).

Skutečnost, že klinické studie vakcíny BNT162b2 stále probíhají, dokládají i fakta na portálu www.clinicaltrials.gov, kde lze pod identifikátorem NCT04368728 snadno zjistit, že kombinovaná a vzájemně se překrývající tříetapová klinická studie BNT162b2 byla zahájena v dubnu 2020 a bude ukončena až v květnu 2023.

Otázka dlouhodobé bezpečnosti (nejen této) vakcíny je tak - na rozdíl od její účinnost - v tuto chvíli věcí zcela neznámou, klinické studie stále probíhají a relevantní ucelené závěry o jejím dlouhodobém bezpečnostním profilu budou známy až ve druhé polovině r. 2023.

Tvrzení biochemika Trnky, prezidenta ČLK Kubka, jakož i všech dalších, kteří přesvědčují veřejnost, že vakcíny proti covidu prošly standardními a úplnými klinickými testy, jsou tedy ve světle shora uvedených faktů prokazatelně nepravdivá.

Kdyby všechny fáze testování vakcín proběhly tak jak mají, přinejmenším by muselo vyjít najevo, že po 6 měsících protektivní účinky (nejen) vakcíny BNT162b2 rapidně klesají, důsledkem čehož je nutnost podání dalších posilujících dávek, ale i nárůsty podílu očkovaných jak na hospitalizacích obecně, tak i na obsazenosti JIP, bohužel i na počtech obětí.

Výše uvedené řádky tak dávají částečně odpověď i na časté stesky propagátorů očkování, proč je česká veřejnost na rozdíl od té západoevropské tak nedůvěřivá vůči výrokům politiků a některých mediálně známých odborníků nejen k vakcínám, ale ke covidu obecně.