Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Teorie popisující stavbu hmoty
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
kakuro 30.1.2007 17:24Re: Re: Re: Re: Mimo téma, odpověď na vlastní riziko Tu stvořil "velký třesk", nedá se určit zda byla "nakopírována" nebo "zadefinována" jako software nebo existovala předtím, třeba v jiné formě, bez ohledu na to že se tak nyní neděje v zásadě nic nebrání tomu aby byla stvořena (záměrně v okamžiku který nemůžeme už z principu zkoumat ?). Je jenom jedna věc která nejde stvořit. |
|
|
jarda 31.1.2007 11:10Re: Re: Re: Re: Re: Mimo téma, odpověď na vlastní riziko "nedá se určit zda byla ..... nebo existovala předtím" To ale implikuje absolutnost času. Čas je relativní a je jen složkou časoprostoru. Žádné "předtím" (před velkým třeskem) neexistuje (tak jako neexistuje nic co by bylo jižněji než jižní pól - prostě jdete na jih a pořád na jih a najednou jdete na sever - s časem je to totéž - událost, která by byla před velkým třeskem, je ve skutečnosti v časoprostoru po velkém třesku, ale v jiném místě prostoru). |
|
|
kakuro 30.1.2007 17:28Re: Re: Re: Re: Mimo téma, odpověď na vlastní riziko Je jenom jedna věc která nejde stvořit a existuje. |
|
|
Míša 2.2.2007 16:15Re: Re: Re: Re: Re: Mimo téma, odpověď na vlastní riziko Myslíte tím boha? Těch stvořil člověk tisíce. A nebo duši? Tu ani jednu, protože prokazatelně neexistuje. Čili, nelze stvořit to co neexistuje (bůh nějaký možná ano). |
|
|
tonda 2.2.2007 17:42Re: Re: Re: Re: Re: Mimo téma, odpověď na vlastní riziko Co se stvořit nemuselo, to je lidská blbost, ta je věčná. |
|
|
Hohen Lohe 2.2.2007 23:58Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mimo téma, odpověď na vlastní riziko Ne tak docela, její počátek (lidské blbosti) leží na počátku vzniku člověka a zanikne se smrtí posledního člověka. Avšak Blbost jako taková, objektivní, na člověku nezávislá entita, by snad mohla být věčná, na existenci vesmíru a času nezávislá. |
|
|
Dotaz 30.1.2007 15:52Ta vzniklá černá díra opravdu zanikne, nebo...??? Pokud se dozvíme výsledky, tak vše proběhlo dle 97,5 % teorií, pokud ne, tak má pravdu 2,5% zbývající teorie.Ale to už bude jedno . Držím palce. |
|
|
Navrátil Josef 30.1.2007 15:35doktrína aldebaranců Pan W. řekl : ....všechny naše představy lze ověřit jedině pomocí experimentálních pozorování. Reaguji : To je pravda, ale není zakázáno „vyrábět“ tvořivou mozkovou invencí ty nápady-myšlenky, ještě před jejich ověřením-experomentem jak se o to snaží jistí mladí aldebaranci. Jejich doktrína hlásá : zakázat myslet a říkat/papouškovat to, co nebylo dosud ověřeno, čekat na experiment. To je na hlavu postavené ( a nedemokratické ). |
|
|
Navrátil Josef 30.1.2007 15:46Re: doktrína aldebaranců Oprava vlstních slov : Jejich doktrína hlásá : zákaz vyslovování čehokoliv co „nepotvrdila“ věda a debatovat nad tím co nebylo ověřeno experimentem. Přičemž co potvrdí věda vlastně znamená to, co uzná vědecká většina vědců a …a přesně i takové tvrzení je opět podle nich nevědecké, nevědecké je prý tvrdit, že platí ty zákony, které vědci uznají a neplatí ty které neuznají… JN |
|
|
vitas-at-matfy-cz 30.1.2007 16:34Re: doktrína aldebaranců Myslím, že je to jednodušší: nevědecké jsou ty názory, které jsou ve sporu s experimentem. Pokud máte teorii, která je v souladu s zatím provedenými experimetny a zároveň je odlišna od "stanardní", je třeba hledat místo, kde se rozcházejí a každá teorie dává jiné předpovědi. Pak nový experiment může rozhodnout. Někdy však takový exeriment může být neproveditelný (drahý, časově energeticky náročný). Pak je nutné doufat, že se najde jiný (ověřitelněnší) důsledek této teorie. |
|
|
kakuro 30.1.2007 16:37Re: Re: doktrína aldebaranců newtonova mechanika dává pro určité "experimenty" špatné předpovědi, je tedy zcela vadná ? |
|
|
L8M 30.1.2007 17:02Re: Re: Re: doktrína aldebaranců "Například Einsteinova teorie relativity obsahuje klasickou Newtonovu fyziku jako limitní případ pro malé rychlosti" Fakt, zkuste si ten článek přečíst...než vás taky označím za extrémního dementa |
|
|
kakuro 30.1.2007 17:17Re: Re: Re: Re: doktrína aldebaranců Označ, moje jméno je nikdo můj domov nicota nikdy jsem neexistoval nikde nebyl jenom tyto slova žijí. Takže když vyrobím jakoukoliv blbost a bude stačit když bude popisovat nějaký limitní jevový případ je to OK ? to se bude hodit, dík. |
|
|
L8M 30.1.2007 17:29Re: Re: Re: Re: Re: doktrína aldebaranců Newtonova fyzika je blbost? Ejhle.... |
|
|
kakuro 30.1.2007 17:34Re: Re: Re: Re: Re: Re: doktrína aldebaranců To jsi řekl ty |
|
|
jkotek 31.1.2007 11:34Re: Re: Re: doktrína aldebaranců Newtonova mechanika JE vadna, nikoliv vsak ZCELA. Pri nizke rychlosti (< 0.1c) a pri zachovani dalsich omezeni (tj. pouze v nejake oblasti) poskytuje odpovedi, ktere se od vysledku vseobecne uznavanych teorii lisi neznatelne (nemeritelne). Takze Newtona lze pouzivat "v beznem zivote", protoze jde o teorii jednoduchou a srozumitelnou. Musite si ale byt jisti, ze neprekracujete jeji limity. |
|
|
jarda 31.1.2007 12:57Re: Re: Re: doktrína aldebaranců Ne zcela. Je vadná tam, kde dává špatné předpovědi. Jde o to, jsme-li schopni vymezit oblast, kde dává předpovědi správné. Pak ji můžeme v této oblasti použít. Pokud takovou oblast nejsme schopni vymezit, je taková teorie nanic (nevíme, kdy dá předpověď správnou a kdy špatnou - to ale umí i hrací kostka). Nejlepší je, známe-li nějakou obecnější teorii (Einsteinovu), ve které je uvažovaná (Newtonova) teorie speciáním případem. Pak jsou podmínky její platnosti přesně specifikovány a víme, kdy ji použít lze a kdy ne. |
|
|
Sokrates 31.1.2007 23:35Re: Re: doktrína aldebaranců Patrně jste měl na mysli toto: nevědecké jsou ty názory, které jsou ve sporu se "standardní" interpretací experimentu. Výsledkem standardní interpretace experimentu může být například toto zjištění: Elementární částice se chovají jako korpuskule když se na ně "díváme" a jako vlny, když se nedíváme |
|
|
maja 30.1.2007 21:46Re: doktrína aldebaranců Vidím to tak, že vědci zapomínají na jedno a sice důvod proč je vlastně věda a úmysl s jakým vznikla, a jestli se neshodují laici s vědci bude to asi tím, že úmysly jsou zavádějící. Vnímám, že vědu lze využít i zneužít a je to pouze o lidech. Každý sleduje svůj cíl a je na ostatních jestli ho budou sledovat také. Všichni máme stejné informace, v podstatě je to pouze o schopnosti je spracovávat. |
|
|
jarda 31.1.2007 11:37Re: Re: doktrína aldebaranců Důvod proč vznikla věda. Je patrně stejný, jako důvod proč vznikl mozek. Jakou vývojovou výhodu má tvor, který má mozek (nebo vůbec nervový systém)? Pokud by totiž nějaká výhoda neexistovala, mozek by byl nevznikl. Osobně se domnívám, že jedinou výhodou je schopnost předvídat. Ta zvyšuje úspěšnost a tedy i schopnost přežití. Kdyby byl někdo schopen předpovědět, jaká čísla dnes vyjdou v sazce, měl by značnou výhodu. To asi zatím nikdo neumí, ale je také možno předvídat vývoj cen akcií, ale také třeba počasí, dostatek či nedostatek surovin v nejbližších letech atd. Jakákoliv správná předpověď je výhodou. Díky tomu, že svět ve kterém žijeme je zákonitý (Einstein řekl, že největším zázrakem je to, že neexistují zázraky), může logicky pracující struktura (mozek) na základě analýzy toho co se stalo, předvídat to co se stane. To je výhodné a proto mozek vývojem vznikl. Věda se v podstatě nesnaží o nic jiného. Na základě zkoumání světa (pozorování, experimentování) nalézt jeho zákonitosti a ty použít k predikci. Samozřejmě její úspěchy jsou střídavé. Ale cílem je schopnost předvídat (což znamená pochopit zákonitost příčin a následků). Všechno ostatní (ve vědě i v mozkové činnosti) jsou jen vedlejší produkty. Mimochodem. Správnost předpovědí je jediným kriteriem pravdivosti poznání. Když někdo přijde s novou teorií, je třeba se vždy ptát. Co nového tato teorie předpovídá (tedy toho, co z dosavadních teorií vůbec neplyne, nebo co předovídají jinak). Pokud nic, tak jde o "prázdnou" bezinformační teorii o jejíž pravdivosti namá smysl se bavit (například, řeknu-li, že chrudošiví jsou borelové, je mi to pro kočku). Dává-li nějaké předpovědi, je třeba je ověřit. Souhlasí-li se skutečností, je teorie dobrá (použitelná), jestli ne, je špatná. |
|
|
maja 1.2.2007 19:01Re: Re: Re: doktrína aldebaranců Je rozdíl vědět a uvědomovat si, takže pokud věda dospěje k nějakému odsouhlasení teorie ještě neznamená, že to umí použít a využít, to je právě o uvědomování si a následně nestačí si jenom uvědomovat, ale je zapotřebí také se rozhodovat toto uvědomění výhodně zužitkovat. Teď záleží na tom, kdo rozhoduje a co ho vede k tomu, že tak činí, a proč se snaží nějaká skupina lidí tvrdit, že má více informací, kterým samozřejmě z nějakého důvodu lépe rozumí, aby mohla ovlivňovat rozhodování jiných. Tvrdit, že něco nevím je sice hezké, ale pak jak můžeme tvrdit, že ten druhý to říká špatně. |
|
|
Navrátil Josef 30.1.2007 15:14kdy nastane zmatek Pan W. řekl : Ovšem velký zmatek nastane v okamžiku, kdy se příslušného pojmu chopí někdo, kdo se neseznámil s jeho definicí a vyvozuje pak neoprávněné dedukce z výskytu slova hmota v něm. Reaguji : Zmatek nastane nikoliv v laické rovině, divácké rovině prostých lidí, nýbrž naopak, kdy si myslí vědec, že laický popis „má za úkol zbortit jejich vědu“. Takže jsou tu dvě roviny : Obecnému lidu sdělují vědci realitu fyzikální vědeckými pojmy a složitě. Souběžně s tím obecnímu lidu sdělují své názory a vize a myšlenky a nápady lidu i laikové tím jak pochopili ty pány vědce, protože laikovi se nezrodí jeho vize-nápady bez čtení a poslechu těch vědců.
|
|
|
jarda 31.1.2007 13:11Re: kdy nastane zmatek Zmatek nastane nikoliv v laické rovině, divácké rovině prostých lidí, nýbrž naopak, kdy si myslí vědec, že laický popis „má za úkol zbortit jejich vědu“. Myslím, že je to trochu jinak. Většina vědců si "laické a divácké roviny prostých lidí" nevšímá. Májí jiné starosti. S těmi co neznají jazyk se nepokouší diskutovat, protože se s nimi nedomluví (pokud někdo nezná třeba matematiku, je možno mu vysvětlit teorii relativity jen na té úrovni, na jaké můžete vysvětlit člověku od narození hluchému co je to třeba "Oda na radost". Je ovšem (malá) skupina vědců, kteří se snaží vědu popularizovat a nějakým způsobem o té "Ódě na radost" veřejnost informovat (bez té matematiky a vědeckého jazyka). No a ti se neustále rozčilují, protože zjišťují, že je "laická veřejnost" nechápe. Prostě, přečtete-li si některé z příspěvků, nezbyde než konstatovat, že autor hovoří o něčem co nepochopil. Některé lidi to rozčiluje a reagují (poučují). Ale možná je to Sisyfofská práce, která nemá smysl. |
|
|
maja 1.2.2007 19:13Re: Re: kdy nastane zmatek Obdivuji práci učitelů první třídy ZŠ, pracují jako odborníci s laiky. Pokud by se měli chovat jako vědci k laikům jak říkáte, asi by těch vědců moc nebylo...... Většina vědců si "laické a divácké roviny prostých lidí" nevšímá. Májí jiné starosti....... Jakou jinou starost má mít vědec, než tu, aby jeho práci mohli pochopit ti, které za vědce nepovažuje. Jestliže nedokáže vědec vysvětlit např. co je hmota a jak ji může laik vnímat, možná by prospělo, kdyby se naučil na věci dívat také jako laik, a třeba by na něco přišel. |
|
|
Navrátil Josef 1.2.2007 20:51Re: Re: Re: kdy nastane zmatek gratuluji k názoru. Perfektní ... |
|
|
Navrátil Josef 30.1.2007 15:13kdo komu se má přizpůsobit a jak na to Pan W. řekl : Označení vznikalo z historického kontextu, který byl v době před poznáním kvantové teorie pole a „zrovnoprávněním polí a částic“. Žádný problém nenastane v případě, že tyto pojmy používá někdo, kdo se s fyzikou a definicí příslušných pojmů seznámil. Reaguji : Problém nenastal mezi laiky samotnými ale mezi laikem a vědcem. Žádný problém by nenastal kdyby profesionální fyzik chápal laika, že někdy mluví ( a dokonce může a smí mluvit ) v pojmech obecného žargonu a že si on vědec musí sám „odseparovat“ laické výrazové pojmy od vědeckých, nikoliv laik, aby se učil přesným názvům, které i historicky páni fyzikové mění v důsledku nových poznatků. |
|
|
kakuro 30.1.2007 15:15Re: kdo komu se má přizpůsobit a jak na to
|
|
|
nezeleny 30.1.2007 22:32Neni kralovske vesty ke Geometrii stejne tak lze bud byt v pozici vedce, ktery laikum "kaze pravdu" v nejakych zjednodusenych popularnich terminech - nebo se lze bavit na vedecke urovni, ovsem pouze s jinym "zasvecenym". "Chapat" blaboleni v mimobeznych terminech je ukol pro psychoterapeuta, pro vedce ztrata casu. |
|
|
nezeleny 30.1.2007 22:39... kralovske cesty ... n/t |
|
|
kakuro 30.1.2007 14:58K zamyšlení Kakuro: Jak zjistíte jak funguje motor ? tím že vezmete dva motory dáte je na urychlovač (raketové sáně na kolejích) a pustíte proti sobě a pak budete pozorovat co kde letí, tu pístní kroužky, tu klikovka ? nebo vezmete papír a začnete kontruovat takový motor aby fungoval a dělal to co ten vzorový ? ano LHC je KRÁSNÝ stroj, a drahý... |
