P. Blecha 27.10.2021 10:10

Tipoval bych, stejně jako někteří předřečníci, na nějaký ten stroboskopický efekt. Oni "staří" nebyli žádní blbci a na ledacos přišli a nikomu o tom neřekli, aby neztratili tuhletu komparativní výhodu proti konkurenci, nebo to prostě považovali za samozřejmé a nešířili to, aby nebyli za hlupáky. Ostatně i dneska člověk na ledacos přijde, zhusta v dětství, kdy zkouší všechno možné, viz ty kmitající prsty pana Šimka (to jsem jako dítko dělal taky), nebo hloubkové vidění (vezmete takový ten zvukově izolační sololit s mustrem dírek, zaostříte na něj, soustředíte se a pak zparalelizujete oční osy a ejhle, uvidíte ostrý plastický obraz. Nebo známý jev, když máte obraz rozostřený rozkladem na velké pixely, abyste ten ksicht nepoznali, tak začnete mžikat očima a najednou ksicht vidíte. To jsou ty automatické mechanismy zabudované do našeho optického vnímání, o kterých nevíme, ale které lze využívat, když přijdeme na to, jak. Takže je nejspíš velmi násilné hledat vysvětlení ve značně nepravděpodobných velkých fyziologických odchylkách různých Michelangelů a Japonců, když stačí optické triky či pomůcky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Blecha 27.10.2021 9:56

Svého času (tak před 15 lety) byla nějaká technika pro beamery, pak to zase vyhynulo, když jste přejel očima (pohybující se) obraz, viděl jste duhové záblesky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Simek 27.10.2021 9:32

A pokud jde o letící a rotující baseballový míček, pak jeho rotaci lze možná odhadnout nejen "rychlým" okem, ale i díky faktu, že míček je poměrně kontrastní vůči okolí a za letu putuje v zorném poli oka, takže vykresluje "šmouhu"; a jestliže na oné šmouze lze spatřit i "podšmouhy" švů, dá se odhadnout směr rotace míčku i z toho, kterým směrem jsou "navinuté". To, prosím, neberte jako odborný názor, jen "takový nápad". Nejsem totiž odborník na fyziologii, ale vycházím z vlastního pozorování: na jednom ze zařízení mi svítí LED nastavená na "oranžovou" barvu, složenou z červeného a zeleného (a modrého, které ale v tomto případě není potřeba) světla; když přes ně večer sklouznu zrakem, vidím krásně pruhovanou šmouhu, z níž je zřejmé, že výrobce nemění jas jednotlivých barevných komponent, ale na relativně vysoké (leč ne dostatečně vysoké) frekvenci na chvilinku zhasne zelenou - a výsledkem jsou právě ony žluto-červené pruhy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Simek 27.10.2021 9:32

Je tedy, podle mne, možné, že podobný postup použil už Leonardo da Vinci při svých pozorováních. Nebo nemusel - opravdu mohl mít "rychlé oko".

Pokud by Leonardo da Vinci žil dnes, dost možná by se svým rychlým zrakem trpěl v blikající záři zářivek a LED-světel, jimiž jsme nahradili stálice - co se blikání týče - žárovek. A nebo by mu to umožnilo vidět jiné zajímavé věci, které by mu mohly jinak uniknout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Simek 27.10.2021 9:31

Aniž bych chtěl polemizovat s tím, jak rychle viděli Leonardo da Vinci či Hokusaj, právě u Leonarda bych předpokládal, že mohl znát stroboskopický jev - byť je stroboskop o pár století mladším vynálezem.

Lidské oko (či spíše mozek?) se nechá ošálit už čtyřiadvaceti filmovými políčky v jedné sekundě - uvedených 48 (či 72) snímků vzniklo zřejmě z faktu, že při velkém kontrastu během promítání je světlo "vrtulí" zastiňováno třikrát během jednoho snímku. Televize si vystačí s pětadvacíti (v Americe třicíti) obrázky za sekundu.

Stroboskopem se dá "zpomalit čas" u opakovaného jevu. Například lze krásně rozfázovat pohyb muších křídel, když využijeme světlo blikající jen o málo pomaleji, než jak rychle (upoutaná) moucha křídly mává. Podobný efekt lze snadno docílit čistě manuálním způsobem, kterým jsme si často krátili nudné hodiny na základní škole: stačí před oko (druhé je vhodné zavřít, pakliže nepatříte mezi jednooké) nastavit dlaň, ovšem nikoliv jako bychom chtěli oko zakrýt, ale s mírně - velmi mírně, jen na škvírkové mezírky - roztaženými prsty; a pak dlaní mávat zhruba kolmo ke směru prstů. Při správné rychlosti lze vnímat okolí s krásně "zmraženým" pohybem. Ostatně, v paměti mám stále rozježený tvar klíčů letících mým směrem od poněkud nedůtklivého učitele, starého pána, který psal "fysika" zásadně s "es".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 27.10.2021 8:12

Tréning, a ten správný grif.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 27.10.2021 7:36

Obdivuhodné je, kde se v tak útlém tělíčku bere taková energie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek