Stephen Hawking, nejznámější teoretický fyzik světa, vydal v roce 1984 knihu s názvem Stručná historie času, která se vzápětí stala bestsellerem. Vyšlo jí snad třicet milionů výtisků v mnoha vydáních a překladech. Kniha pojednává o kosmologii. Kosmologie je věda o studiu vesmíru jako celku, o jeho struktuře, původu a dalším vývoji. Kosmologeie se ptá, zda je vesmír konečný nebo nekonečný, zda je věčný nebo má počátek, zda byl stvořen nebo jak vznikl, podle kterých zákonů a konstant se řídí, Existuje také něco mimo vesmír, někde opodál?

Na počátku vesmíru byl Velký Třesk, říká Hawking. Podle rovnic Einsteinovy všeobecné teorie relativity je možné vysledovat jeho počátek. Podle teoretika Gamowa, ruského emigranta, vzniklo v jednom okamžiku a najednou obrovské množství energie. To byl zdroj veškeré hmoty, která dnes ve vesmíru existuje. Na začátku byla veškerá hmota a energie nahromaděna prakticky v jedinom bodě ve velmi vysoké koncentraci a teplotě. Od tohoto okamžiku se galaxie od sebe obrovskou rychlostí vzdalují. Podle teorie relativity byla doba od počátku vesmíru odhadnita na patnáct miliard let.

Kolem roku 1995 prošly světovým tiskem zprávy, že to vše je důkazem, že v průběhu Velkého třesku stvořil Bůh svět vesmír a vše živé.Velká diskuse která tehdy následova,la, skončila, když osobnosti jako George Smoot z Lawrence Berkeley Laboratory v USA odmítly jakýkoliv vztah k náboženství. Bůh podle těchto diskusí nevznikl s Velkým Třeskem ale musel existovat před ním. V době, kdy Hawking psal Stručnou historii času, k otázce nadpřirozených sil, řídících vznik vesmíru se ještě nevyjadřoval.

V září roku 2010 vydal Hawkins spolu se spoluautorem Leonardem Mlodinovem knihu The Grand Design. V ní všechno říká jasně a naplno. Podle Hawkinse a Mlodinova vznikl vesmír z ničeho, na základě přirozených fyzikálních sil. Boha k jeho vzniku nebylo třeba. Hawkins nicméně existenci Boha nepopřel, jak to mnozí interpretují. Diskuse dosud trvá a nikdo nechce ustoupit.

Dnes existují tři hlavní problémy současné vědy, filosofie a teologie. Je to vznik vesmíru, vznik života na zemi a vznik lidského vědomí. O všem tom byly napsány tisíce stránek. Fantasii se při tom meze nekladou a zrnka pravdy se hledají těžce.

O vzniku života víme dost, ale ne vše. Při syntéze živé hmoty se účastní aminové kyseliny, lipidy, nukleotidy a další. Nikde v dohledu není nic nadpřirozeného, žádná životní síla. Vše se dá ve zkumavce syntetizovat. Je to jen otázka času, kdy k tomu prokazatelně dojde.

Složitější je otázka vědomí. Od dob René Descarta se všechno uvažování myslitelú dělí na idealismus a materialismus, podle toho, zda rozhoduje spíš duch nebo hmota. Argumenty jsou tak složité, že filosof Schopenhauer hovořil o tom že vědomí je uzel světa. Měl jsem možnost se do této diskuse zamotat. Na základě rozboru kvantově fyzikálních a fyziologických proceů v mozku mi vychází, že lidské vědomí je v první řadě přirozeným fyziologickým jevem a jiná vysvětlení asi nejsou správná. Nadpřirozené síly zase tedy nemusí hrát žádnou roli. To si ale musí každý sám rozmyslet