Úterý 15. října 2024, svátek má Tereza
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

VĚDA: Soumrak antibiotik

diskuse (1)
Rezistentní bakterie vyžadují nový přístup. Pomoci mohou bakteriofágy

Příliš časté předepisování antibiotik neustále zvyšuje odolnost původců infekcí. Antibiotika se tak nedají použít v situacích, kdy dříve byla běžně používána a kdy dobře a účinně léčila různorodé infekce. „Jde zejména o pacienty jednotek intenzivní péče, nemocné po komplikovaných chirurgických výkonech a po transplantacích,“ uvedl primář antibiotické stanice pražské Nemocnice Na Homolce Vlastimil Jindrák. Rostoucí antibiotická rezistence je tak vážná, že ji lze označit za globální hrozbu. Možné řešení přitom lidstvo zná už od počátku minulého století.

Bakterie má rýmu

Bakterie dokážou porážet stále nová antibiotika zejména proto, že se nesmírně rychle množí. Generační doba bakterie se počítá v minutách. Během délky jednoho lidského života vznikne tolik generací bakterií, že mají více prostoru pro evoluci než celé lidstvo. Situace dospěla tak daleko, že mnoho bakteriálních kmenů je dnes resistentních vůči většině antibiotik a některé nemocniční kmeny zlatého stafylokoka jsou již resistentní vůči všem známým antibiotikům včetně vankomycinu. Vankomycin je dnes lékem takzvané poslední instance, který se podává, když vše ostatní selže. Přitom musí existovat prostředek, který drží populace bakterií všech druhů na uzdě, jinak by jejich hmota rostla exponenciálně až do vyčerpání zdrojů snad celé planety. Tím omezujícím faktorem jsou viry.

Už na konci devatenáctého století britský chemik Ernest Hanbury Hankin zaznamenal, že něco neznámého v řece Ganze likviduje bakterie cholery. Neznámý faktor se podařilo izolovat až o dvacet let později, v roce 1915. Objevené organismy byly nazvány bakteriofágy. Infekce způsobené bakteriemi měly v té době často neléčitelný charakter, a tak se s novým objevem začalo rychle experimentovat. Objev penicilinu a dalších antibiotik však tuto cestu vývoje léčby infekcí na dlouhý čas přerušil.

Potíž se skrývá v tom, že jeden druh bakteriofágu napadá jen specifický druh bakterie, nebo nanejvýš skupinu příbuzných druhů bakterií. Identifikace fága, který zlikviduje konkrétní bakterii, tedy není jednoduchá, navíc byly zdokumentovány i případy, kdy se bakterie spojená s virovou DNA stane pro lidský organismus ještě nebezpečnější. Fágy mohou totiž nést geny, kódující antigeny a toxiny, které jsou pro lidský organismus vysoce nebezpečné. Přenášeny mohou být například shiga toxin do známé střevní bakterie E. coli, cholera toxin do Vibrio cholerae nebo toxin způsobující syndrom toxického šoku do zlatého stafylokoka. K vyloučení možnosti přenosu genů kódujících toxiny je nutná analýza fágových genomů, což je sice neporovnatelně levnější než vývoj antibiotik, ale úplně levné to také není.

Sovětská cesta

Díky možnostem analýzy genomu virů nyní tato terapie začíná být znovu aktuální jak při léčbě bakteriálních onemocnění, při vyhlazování nemocničních infekcí, tak v potravinářství jako nástroj k odstranění patogenů, jako je salmonela. V Sovětském svazu byly fágy po šedesát let využívány jako alternativa k antibiotikům. V Gruzínském Eliavově ústavu pomocí bakteriofágů úspěšně léčí diabetickou nohu, proleženiny, žaludeční vředy, tyfus a paratyfus, choleru a další.

Podobný ústav relativně nedaleko od nás je v polské Wroclawi, kam se této sice sto let staré, nicméně stále experimentální léčbě jezdí podrobovat pacienti z celého světa. Banka bakteriofágů ve wroclavském institutu totiž patří k nejrozsáhlejším na světě. V chladu o teplotě dva až osm stupňů Celsia se uchovávají fágy z několika kontinentů.

Výhody fágové léčby oproti antibiotikům jsou zřejmé. Daný fág zabíjí jen danou bakterii, zatímco antibiotika ničí i další druhy a narušují mikrobiální rovnováhu. Léčba ověřenými fágy probíhá bez nežádoucích účinků a mnohdy stačí i nízká dávka a jednorázová aplikace. Bakterie se samozřejmě proti fágům brání stejně jako proti antibiotikům. Jakmile bakterie zmutuje, najde se jiný vhodný fág. Je však nutné otestovat jeho genom z hlediska nežádoucích účinků.

Sbohem antibiotika?

Proč tedy pořád používáme antibiotika, se všemi vedlejšími účinky a drahým vývojem, když máme možnost využívat přírodní, přirozené prostředky, které jsou bez vedlejších účinků, působí extrémně rychle a jsou levnější? Pravými důvody, proč se zatím nedaří zavést fágovou terapii v západním světě, jsou zastaralé předpisy pro schvalování nových léčiv. Ty nepočítají s použitím směsí léčiv, které by působily účinněji než při podání samostatně, takže neuznávají v Gruzii široce používané fágové koktejly. Kromě byrokracie je tu také lobby výzkumných ústavů, které si nemohou patentovat de facto i de iure starý a osvědčený způsob léčby.

Přesto se najdou podnikatelé, kteří tomuto odvětví farmakologie věří. V biotechnologickém inkubátoru INBIT v areálu kampusu Masarykovy univerzity v Brně loni v září zahájila provoz nového specializovaného pracoviště česká společnost Imuna CZ, která vyvíjí novou formu fágového koktejlu, neboli směs bakteriofágů ničících infekci, která se v medicíně používá jako lokální přípravek pro léčbu akutních stafylokokových infekcí. Lék s názvem Stafal dosud existoval pouze v tekuté formě s omezenou dobou použitelnosti. Firma pracuje na stabilnější práškové podobě. „Výsledkem naší práce bude prášek, jehož předností bude dvojnásobná doba použitelnosti, zvýšená stabilita a bezpečnost oproti kapalné formě. Vývojová část na tomto přípravku byla ukončena a potvrzena výrobou vzorků,“ říká Marek Moša, ředitel firmy Imuna CZ. V laboratořích brněnského inkubátoru teď společnost začne lék vyrábět ve větším množství. Odzkoušený a schválený práškový Stafal se k prvním pacientům dostane podle Moši nejdříve za dva roky.

Těžko odhadnout, jak se bude vyvíjet obranyschopnost bakterií v nekonečném cyklu miliard budoucích generací. Vědci v padesátých letech také netušili, že potenciál antibiotik vyprchá prakticky do konce století. I kdyby však bakterie našly nějakou specifickou formu obrany, která by znemožnila použít fágy jako lék, věda už ví o dalším potenciálním řešení tohoto problému – takzvaná enzybiotika (ze slov „enzym“ a „antibiotikum“). Sám název naznačuje způsob jejich fungování. Jde o enzymy schopné rozpouštět vnější buněčné membrány, což vede k zániku bakterie. Podobným způsobem tělo nakládá s vlastními odumřelými buňkami. Použití purifikovaných endolyzinů má podobné výhody jako fágová terapie, tedy rychlost, nízké nebo žádné vedlejší efekty, malou pravděpodobnost vzniku rezistentních kmenů a oproti fágům navíc odpadá jednak nutnost analýzy genomu, jednak je spektrum působení endolyzinů širší. To znamená, že jeden enzym „zabírá“ na více druhů bakterií. Enzybiotikům je v současnosti věnována velká pozornost. Zatím byly v purifikované formě využity v potravinářství, diagnostice bakterií a experimentální léčbě infekcí.

Týdeník EURO 7/2011

Aston Ondřej Neff
15. 10. 2024

Jiří Čunek oznámil, že bude opět usilovat o předsednické křeslo v lidové straně.

Milan Smutný
15. 10. 2024

Německá vláda oficiálně připustila, že německá ekonomika se v roce 2024 bude zmenšovat druhý rok po...

Jan Bartoň
15. 10. 2024

Ještě před několika dekádami by si nikdo netvrdil, že lidstvo může za hurikány a povodně.

Jiří Chýla
15. 10. 2024

Peníze nejsou to nejdůležitější, tím je celková změna řízení a fungování našich vysokých škol.

Tomáš Zdechovský
15. 10. 2024

Kreml dokáže využít opravdu jakýkoli možný způsob, který může oslabit Evropu zevnitř.

Aston Ondřej Neff
14. 10. 2024

Nově zvolený kapitán SOCDEM, už po pás ve vodě, seká širočinou ještě větší díru do dna.

Aston Ondřej Neff
12. 10. 2024

Tři roky odvál čas a blíží se další rok voleb. Nezdá se, že by se Pánbůh tentokrát někam chystal.

Daniel Vávra
12. 10. 2024

Hurikán Milton na Floridě snad zeslábl a to nejhorší mají tamní obyvatelé za sebou.

Daniel Vávra
14. 10. 2024

Hancock je něco jako Daniken, který ovšem není bulvární demagogický grafoman, ale svoje teorie se...

Benjamin Kuras
12. 10. 2024

Studium kritické bělosti či zákaz sexu s cílem. Nejabsurdnější zprávy léta dle Benjamina Kurase.

Miloslav Novák
14. 10. 2024

Z poslední příčky během tří zápasů na první. Čeští fotbalisté jsou v čele své skupiny v Lize...

ČTK, Lidovky.cz
14. 10. 2024

Pražští policisté večer zasáhli proti muži podezřelému z přepadení trafiky, který se ohrožoval...

Ondřej Neff
14. 10. 2024

Tři týdny nás dělí od prezidentských voleb ve Spojených státech. Uvidíme, kterou cestou se vydá...

ert Oldřich Mánert
14. 10. 2024

Přes rok trvající boj izraelské armády s teroristy z Hamásu má až desetitisíce civilních obětí....

ČTK, Lidovky.cz
14. 10. 2024

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že od tajných služeb obdržel informace o...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz