Osmitunový čínský kosmický modul Tchien-kung-1, vypuštěný na nízkou oběžnou dráhu okolo Země na konci září, je považován za první pokus o orbitální stanici. My jej budeme občas moci zahlédnout na vlastní oči.

Obíhá totiž po dráze se sklonem necelých 43° k rovníku, což znamená, že se nikdy neocitne přímo nad našimi hlavami, přesto se docela často pohybuje po naší obloze ve výšce blížící se 20°. To znamená, že se dostává asi tak vysoko nad jižní obzor jako Slunce na podzim a v zimě v poledne. Jasnost této družice je ale podstatně nižší, než v případě známé Mezinárodní kosmické stanice. Tchien-kung dosahuje v nejlepším případě hvězdné velikosti 2,5 (o něco slabší než hvězdy Velkého vozu). Až se k modulu připojí Šen-čou 8, který má odstartovat v listopadu (ale tento termín je v případě Číňanů brát s rezervou), jeho jasnost se poněkud zvýší. Podle pozorovatelů je ale dobře vidět očima už teď.

Oběžná doba Nebeského paláce (doufám, že už notoricky známý překlad Tchien-kung) činí přibližně hodinu a půl, ale to neznamená, že jej uvidíme 16x za den. Je samozřejmé, že ve dne se ztrácí na světlé obloze, ale ani v noci to není tak jednoduché. Kosmické lodi nevydávají samy aktivně světlo. Podobně jako planety, měsíce či jiné přirozené kosmické smetí svítí jen světlem odraženým od Slunce. Abychom Tchien-kung mohli vidět, musí na místě, z něhož pozorujeme být dostatečná tma nebo aspoň šero, ale ve výšce 340 km, kde se stanice pohybuje, musí ještě svítit Slunce. Pozorovatelnost je tedy omezená na období několika desítek minut po západu Slunce a několika desítek minut ráno před rozedněním. Uprostřed noci sice kosmický koráb na naší obloze pluje, ale je zcela ponořen do stínu Země, a tudíž jej neuvidíme. Jsou období, kdy se ani jeden z přeletů nad naším obzorem do toho správného časového úseku netrefí. Třeba právě teď. Pak jsou období, kdy můžeme kosmickou loď pozorovat jen ráno, a období, kdy je od nás viditelná jen večer.

Předpovědi přeletů Tchien-kung jsou na serveru Heavens Above, který jsem už několikrát doporučoval v souvislosti s pozorováním Mezinárodní kosmické stanice a raketoplánů programu Space Shuttle. Po zadání souřadnic pozorovacího stanoviště si tam můžeme vygenerovat tabulku s přelety některých jasných družic. Tchien-kung je tam v mezinárodní transkripci Tiangong (odkaz je pro stanoviště Hradec Králové, pro ostatní místa v ČR jsou v časech a výškách jen nepodstatné posuny). Lze zobrazit i tabulku všech přeletů, včetně těch nepozorovatelných.

Na serveru Heavens Above také můžeme zjistit, že kromě nás sleduje čínskou stanici i někdo jiný. Hned vedle odkazu Tiangong 1 tam najdeme X-37B. To je označení pro tajný raketoplán americké armády. Tajný netajný, "lovci družic" jeho dráhu stejně vždycky dříve či později odpozorují, takže tabulky přeletů na Heavens Above jsou docela spolehlivé. X-37B je na obloze podstatně slabší, takže jej snadno přehlédneme. Pozoruhodnou skutečnost však odhalíme, když si dobře prohlédneme hlavičky tabulek přeletů Nebeského paláce a X-37B:

Není vám něco nápadné? Obě lodi mají naprosto stejný sklon dráhy, což znamená minimálně to, že X-37B má "v merku" čínský kosmodrom. Dráha X-37B je ale také v nejnižším i nejvyšším bodě přesně o 7 km nižší než dráha čínské stanice. To znamená, že X-37B se k Tchien-kung postupně přibližuje. Proč asi?

Určitě to znáte: to, že jsem paranoidní, ještě neznamená, že po mě nejdou. Neboli, kdyby něco: nehodlám skočit pod auto, koupat se v kyselině, zastřelit se ani utopit. Kdyby se někdo ptal, tenhle blog jste nečetli;-)

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové