24.10.2021 | Svátek má Nina


VĚDA: Rudá vlajka pro zelený postřik

7.7.2010

Pro masové hubení komárů se používá na celém světě nejčastěji ekologický postřik vyrobený z bakterie Bacillus thuringiensis israelensis. Ve srovnání s „chemickými“ postřiky je mnohem méně toxický. Přesto decimuje hmyzožravé ptactvo.

Hmyzomorný efekt bakterie Bacillus thuringiensis objevili jako první japonští výrobci hedvábí na počátku 20. století. Bakterie zamořila chovy bource morušového a z jejích spor se uvolňovaly pro hmyz toxické proteiny označované jako Bt toxiny. Housenky bourců otrávené Bt toxiny houfně mřely a japonské hedvábnictví mělo na kahánku. Prostě katastrofa!

To, co bylo pro chov bourců pohroma, se ukázalo jako požehnání při ochraně lesů, zahrad, sadů a polí před hmyzími škůdci. Z namnožených bakterií se už více než půlstoletí vyrábějí insekticidní postřiky, které splňují kritéria pro použití v ekologickém zemědělství. I u nás se dříve celkem hojně používaly. Vyrábělo je v předrevolučních časech věhlasné JZD Slušovice.

Tým francouzských ornitologů v čele s Brigitte Poulinovou sledoval důsledky hubení komárů pomocí Bacillus thuringiensis israelensis (Bti) v mokřadech národního parku Camargue. Zjistili, že kromě komárů decimuje postřik i ptáky, konkrétně jiřičky. Výsledky alarmujícího zjištění zveřejnili ve vědeckém časopise Journal of Applied Ecology pod titulkem „Red flag for green spray: adverse trophic effects of Bti on breeding birds.“

(Článek je zatím dostupný jen on line na této adrese - pouze pro registrované čtenáře, pozn.red. - a první půlku jeho emotivního názvu „Rudá vlajka pro zelený postřik…“ jsem si vypůjčil pro titulek tohoto blogu).

Počet odchovaných mláďat jiřiček je v oblastech, kde se stříká ekologickým postřikem, mnohem nižší než v oblastech, kde se tyto postřiky neprovádějí.

„Jasně jsme prokázali, že postřik má na jiřičky negativní vliv,“ konstatuje Poulinová.

S postřiky se v některých částech Camargue začalo v roce 2006. Do té doby měly jiřičky v celé oblasti stejný jídelníček. Živily se hlavně larvami komárů. To se ale v oblastech, kde byl použit Bti, změnilo. Larvy komárů vychcípaly a jiřičky se tam dnes živí hlavně mravenci. O razanci změny svědčí čísla. Během roku se mění složení jídelníčku jiřiček jen nepatrně –asi o 10 %. Rozdíly v jídelníčku ptáků v oblastech stříkaných ekologickým insekticidem se liší ze 60 % od jídelníčku v oblastech, kde se nestříká vůbec. Jde tedy o velice drsný zásah do přírody ryze ekologickým prostředkem. Na jiřičky má „zelený postřik“ katastrofální dopad. Místo kaloricky vydatných komářích larev jsou odkázány na "dietní" mravence a nedostává se jim tak živin a energie. Úspěšnost vyvádění mláďat v oblastech, kde se používá Bti, proto drasticky klesá. Normálně vyvádějí jiřičky v Camargue v průměru z každého hnízda tři mláďata. V oblastech stříkaných Bti vyvedou v průměru jen dvě mláďata.

Brigitte Poulinová doufá, že výsledky jejího výzkumu pomohou zarazit užívání ekologického postřiku v Camargue. Nahrává jí fakt, že hubení komárů je motivováno jen lidským pohodlím – tedy snahou vyhnout se komářím štípancům u lidí, kteří v Camarguie bydlí nebo sem přijíždějí. Tamější komáři nejsou infikováni původci chorob přenosných na člověka, a tak zákaz postřiků nezvyšuje riziko šíření malárie, horečky chikungunya a dalších onemocnění.

Podle ekotoxikologa Pierra Mineaua z Carleton University v kanadské Ottawě vysvětlují výsledky výzkumu francouzských vědců prudký pokles hmyzožravého ptactva v Severní Americe.

„Tito ptáci si celkově vedou velmi špatně, ale nebylo jasné proč,“ řekl Mineau v komentáři pro prestižní vědecký týdeník Nature.

Zároveň však kanadský ekotoxikolog varoval před paušalizací francouzských výsledků. Jde o jednu studii, na jednom ptačím druhu a při použití jednoho ekologického insekticidu. Toho si je vědoma i Brigitte Poulinová, a proto nyní zkoumá dopad postřiku Bti na bezobratlé živočichy v rákosinách Camargue.

Výsledky francouzské studie rozhodně nelze interpretovat tak, že je načase vrátit se ke starému dobrému DDT. Na druhé straně nám připomínají, že dění v přírodě je složitější, než si často dokážeme představit. Tím, že dáme pesticid na seznam ekologických prostředků, rozhodně nezajistíme, že jeho užívání nebude mít negativní dopady na přírodu. A pokud budeme obecný úbytek ptactva v zemědělské krajině házet výhradně na hrb konvenčního nebo biotechnologického zemědělství a ekologické zemědělství budeme slepě vydávat za cestu ke spáse opeřenců, pak se můžeme dočkat podobně nemilých překvapení, jaká odhalila Brigitte Poulinová v Camargue.

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.