Server rozdělující data byl vypnut 15. prosince 2005 a poslední výsledky byly přijaty 22. prosince 2005.

Na projektu se podílelo 5 436 301 uživatelů s nejméně deseti miliony počítačů.

Zpracovalo se celkem 2 086 366 074 úseků dat, což představuje asi milion plných CDček.

Celkový čas, který za šest let trvání projektu počítače strávily prací, činí 2 428 702 let.

Projekt pokračuje na platformě BOINC: boinc.berkeley.edu

Adresa nové verze SETI@home je setiathome.berkeley.edu

Česká republika si nevede špatně: je dvanáctou nejaktivnější zemí co do spočtených dat. Co do počtu dobrovolníků je až 22.

Když jsem tuhle zprávu našel, měl jsem chuť si zafilozofovat. Když jsem dal dohromady všechny údaje o SETI@home, které můžete najít níže, tak jsem se na to vykašlal. Jen vás všechny zvu: Připojte se k SETI@home na platformě BOINC nebo se zkuste podílet na dalších vědeckých projektech. Nenechte svůj počítač zahálet!

Pro ty, kdo o SETI@home ještě neslyšeli

SETI@home (Search for ExtraTerrestrial Inteligence) je vědecký experiment který využívá počítače propojené přes Internet pro hledání mimozemské inteligence. Tohoto projektu se můžete zúčastnit, pokud na svém počítači spustíte program, který stahuje data z radioteleskopu a analyzuje je. Tento program může pracovat pouze jako spořič obrazovky, tedy v okamžicích, kdy vy sami nepracujete, nebo mu můžete dovolit trvale využívat veškerou výpočetní kapacitu procesoru vašeho počítače, kterou právě nepotřebujete.

Základním předpokladem je, že případné inteligentní mimozemské bytosti používají v určité míře technologie využívající rádiové signály. Pokud by se nám podařilo tyto signály odlišit od rádiového šumu, který vzniká při různých fyzikálních procesech v celém vesmíru, a od našich vlastních signálů přicházejících ze Země, z námi vytvořených kosmických zařízení jako jsou družice nebo sondy nebo od signálů odražených od atmosféry, měsíce a dalších nebeských těles, může to znamenat, že jsme našli inteligentní mimozemšťany.

Vyhledání pravidelného signálu na pozadí rádiového šumu je výpočetně nesmírně náročné. Jestliže v tom šumu jsou skryté nějaké zajímavé signály, musíme je najít. Připusťme možnost, že tam jsou. Pak nevíme, jak daleko byl jejich zdroj, jestli se pohyboval směrem k nám nebo od nás, na jaké frekvenci vysílal, jakým způsobem rádiové vlny moduloval atd. Takže musíme vzít všechny možnosti v úvahu a počítat a počítat a počítat. Jedenáctivteřinový úsek dat se zpočátku zpracovával na průměrném osobním počítači déle než den, později, s růstem rychlosti počítačů, jen několik hodin.

Zařízení připojené k velkému radioteleskopu (dalekohled pro rádiové vlny) v Arecibu zaznamenává signály přicházející z vesmíru, předává je po internetu do centra SETI@home, které je umístěno ve sklepě na University of California v Berkeley. Tam jsou data dělena na malinké kousíčky a posílána jednotlivým počítačům zapojeným do tohoto projektu. Tyto počítače jsou umístěny u milionů nadšenců, kteří dávají svůj kapacitu svého počítače k dispozici pro tento účel. Počítač se pokusí zjistit, jestli je v kousíčku signálu něco zajímavého a zpátky pošle kratičkou zprávu, že dopočítal daný kousek dat, co našel a požádá o další kousek ke zpracování.

Vzniká tak vlastně obrovský superpočítač, který je roztroušený po celém světě. Zničte kteroukoliv jeho část (mimo samotného centra) a nic se nestane. Tentýž kousek dat spočítá někdo jiný někde jinde.

SETI@home není prvním projektem, při kterém byly obrovské výpočty rozděleny mezi spoustu počítačů, které projektu poskytli dobrovolníci. Předcházely ho projekty Great Internet Mersenne Prime Search (GIMPS) a Distributed.net. Na nich se však podílely jen stovky a tisíce osobních počítačů.

SETI@home Classic se stalo nevětším výpočetním projektem v historii.

Webová adresa projektu SETI@home je setiathome2.ssl.berkeley.edu.

Nikdy nic nedopadne tak, jak si představujeme. Lidé, kteří stáli u zrodu projektu počítali s tím, že budou mít okolo 3 tisíc dobrovolníků - přidalo se jich přes 5 milionů. Projekt plánovali na dva roky - trval šest let a dnes naplno běží jeho druhá generace.

Stručná historie SETI@home Classic

Nápad dostali David Gedye a Craig Kasnov v roce 1994. Gedye poslal profesor Woody Sullivan za Danem Werthimerem z UC Berkeley Space Sciences Lab (SSL). Dalším zakladatelem byl David Anderson, odborník na dělené výpočty.

Od roku 1995 do roku 1998 se bez úspěchu snažili sehnat peníze na projekt. V této době David Anderson vyvinul základní architekturu server-klient a Gedey první spořiče obrazovky. V roce 1997 věnovala začínající firma Starwave na projekt 10 tisíc USD. To zaplatilo systém na analýzu dat, který navrhl Werthimer naprogramoval Jeff Cobb, který začal také pracovat na záznamovém zařízení, které mělo být umístěno v Arecibu. Díky snaze Lou Friedmanové a Charlene Andersonové věnovala v roce 1998 společnost Paramount Pictures 50 tisíc USD, které ještě navýšila The Planetary Society (TPS). Projekt teď získal pevnou formu. Patřil pod SSL, vedoucím projektu se stal David Anderson, a Werthimer vedl vědeckou část. Dále se na něm podíleli Eric Korpela, astronom z SSL a Matt Lebofsky, programátor a správce systému. Tato skupina (Anderson, Werthimer, Cobb, Korpela a Lebofsky) tvoří od té doby jádro projektu SETI@home.

V červnu 1998 Anderson dokončil víceméně konečnou verzi programů pro server i pro počítače u dobrovolníků (klienty), tentokrát na základě databáze Informix a připravil grafiku pro Windows. Kyle Granger vyčistil verzi pro Windows a Charlie Fenton přenesl klientský program na Macintosh OS 7/8/9 a později na OS X (Charlie se později účastnil prací na celém systému).

V květnu 1999, po několika měsících testování se projekt rozběhl. Ron Hipschman připravil obsah pro první verzi webových stránek. První měsíce se bojovalo s výkonností systému. Sun Microsystems mnohokrát věnovala projektu hardware pro server.

Projekt získal řadu grantů od UC Digital Media Innovation Program. Díky tomu bylo možné získat další pomocníky: Eric Person rozvíjel webové stránky a Bob Bankay se staral (a stále se stará) o databáze.

Stále rostly požadavky na rozšíření SETI@home na další typy počítačů od Atari po Cray. Hiram Clawson se toho ujal a odvedl fantastickou práci: SETI@home běžela na více než 40 platformách.

Koncem roku 1999 bylo jasné, že se věnuje příliš mnoho času infrastruktuře a málo vědě. V roce 2000 Anderson (stále jako vedoucí SETI@home) přešel do začínající firmy United Device s cílem jednou využít její infrastrukturu pro SETI@home. Nefungovalo to a v roce 2002 se Anderson vrátil do SSL aby začal pracovat na projektu BOINC, který byl podporován obrovským grantem od National Science Foundation.

K projektu se připojila řada studentů UC Berkeley Computer Science, mezi jinými Eric Heien, Leonard Chung a Peter Leiser a postgraduální student astronomie Paul Demorest. V letech 2001 a 2002 se na projektu podílel vědecký programátor Steve Fulton, který naprogramoval analýzu koncových dat.

SSL nemělo serverovnu, takže se servery SETI@home umístily do skříně s kabeláží. Ta se přehřívala, což vedlo k selhávání hardwaru a nakonec k poškození databáze. Její oprava a údržba stála v letech 2000-2003 spoustu času. Původní rozsah projektu (2 roky) přišel a zase odešel, protože nebyly zpracovány výsledky a poptávka po dalších datech k počítání byla stále obrovská.

V květnu 2002 se zahltila kapacita internetového připojení UC Berkeley (částečně díky popularitě Kazaa) a SETI@home byl donucen zajistit si samostatné připojení od firmy Cogent.

V březnu 2003 byla dokončena analýza koncových dat a dostali jsme 24 hodin observatoře v Arecibu na opakovaná pozorování hlavních kandidátů na zajímavé zdroje signálu.

V roce 2004 a 2005 se víceméně vyčerpaly finanční prostředky. Kostra týmu (Cobb, Lebofsky, Korpela a Bankay) udržovala projekt v běhu a vedle toho pracovala na nové verzi založené na platformě BOINC. S přechodem pomáhal nový administrátor Court Cannick.

Díky všem lidem uvedeným výše a samozřejmě díky milionům nadšených, odhodlaných a trpělivých dobrovolníků podílejících se na projektu SETI@home se SETI@home Classic stal tím, čím byl. Nenašel žádné mimozemšťany ale byl to největší výpočetní projekt v historii, který přinesl revoluci do vědeckých výpočtů. Vědu zavedl do domovů milionů lidí na celém světě a zvýšil celkové povědomí o cílech a metodách hledání mimozemské inteligence.

A ačkoliv projekt SETI@home Classic skončil, práce pokračuje dál na projektu SETI@home/BOINC a snad bude brzy k dispozici nový silný zdroj dat z observatoře Arecibo a - kdo ví - možná se podaří najít ten prchavý signál, který všichni hledáme a který nám řekne, že ve vesmíru nejsme sami.

BOINC
Berkeley Open Infrastructure for Network Computing
Berkeleyská otevřená infrastruktura pro síťové výpočty

Spuštění SETI@home Classic vyvolalo obrovskou a naprosto nečekanou vlnu zájmu o možnost podílet se na velkých vědeckých projektech jen tím, že jim věnujete čas a prostor na svém osobním počítač, a to v době, kdy je stejně zapnutý a nic užitečného nedělá, i když by mohl. Ne pro každého však bylo hledání signálů od mimozemšťanů, kteří možná ani neexistují, tím nejlepším projektem, na kterém se podílet. Vedle toho se začaly vynořovat projekty, které byly neuskutečnitelné na jakémkoliv stávajícím superpočítači na světě, protože všechny počítače byly moc pomalé, ale které by se daly vyřešit pomocí tisíců a milionů propojených osobních počítačů.

Skupina okolo SETI@home měla všechny znalosti a zkušenosti potřebné k vybudování tohoto nosného systému, který by dal základní nosnou strukturu i dalším náročným výpočetním projektům. A samotný projekt SETI@home se stal ideálním průkopníkem.

Během posledních tří let probíhal vývoj systému BOINC v průběhu roku 2005 se podařilo vychytat hlavní dětské nemoci. SETI@home se postupně přesunulo na platformu BOINC a 22. prosince byla ukončena práce první generace tohoto projektu označovaná jako SETI@home Classic.

Dnes na platformě BOINC běží tyto projekty

Climateprediction.net: studie změn klimatu
Einstein@home: hledání gravitačních signálů emitovaných pulsary
LHC@home: zlepšení nově budovaného částicového urychlovače CERN LHC
Predictor@home: zkoumání nemocí spojených s proteiny
Rosetta@home: pomoc vědcům vyvíjejícím léky na lidské nemoci
SETI@home: hledání důkazu o radiových signálech mimozemšťanů
Cell Computing biomedicíncký výzkum (japonština; vyžaduje nestandardní klientský software)
World Community Grid: rozšiřování znalostí o lidských nemocech (vyžaduje verzi 5.2.1 nebo vyšší)

Tabulka prvních 50 zemí podílejících se na SETI@home Classic