Chcete „být při tom“? Máte jedinečnou příležitost. Investujte minutu času a staňte se přímým účastníkem objevu světového významu. Až se o něm bude psát v novinách, mluvit v rozhlase a televizi, až o něm napíše Michal Vieweg román a Ridley Scott podle něj natočí oskarový trhák, bude to o vás (a taky trochu o profesoru Flegrovi).

Mnoho lidí touží s nastupující sezónou dovolených být „tam a tam“. Například u egyptských pyramid, na pařížské Eiffelovce nebo na vrcholku Everestu. Je příznačné, že naplnění těchto přání s sebou zhusta nese silné rozčarování. Zaprvé – na onom místě to vypadá přesně jako na profláknutých fotkách z magazínů nebo v dokumentárních filmech, jakých každý z nás viděl tucty. Zadruhé – obvykle se stáváte součástí děsivého davu. Počet lidí, kteří otiskli podrážku pohory do sněhu na vršku Čomolungmy, se už přehoupl přes pět tisíc. Pokud chcete aspoň trochu vybočit ze zástupů, které každoročně stoupají na Everest, musíte jít v trenkách, po rukách, nést na zádech klavír i s pianistou nebo být pražským primátorem.

Mnohem větší zážitek se nabízí, když se vám povede „být přitom“. Teď nemyslím organizované akce, jako je koncert Boba Dylana v O2 Areně nebo fotbalové mistrovství světa v Jižní Africe. Největší „pecka“ je, když se náhodou nachomýtnete k události, která vejde do dějin. To třeba takhle 22. listopadu 1963 stojíte na chodníku v Dallasu, máváte prezidentovi, který projíždí kolem v limuzíně a najednou – prásk! Je po prezidentovi, vás celý následující rok vyslýchají agenti FBI a po zbytek života se můžete v hospodě u piva vytahovat, že jste „byli u toho“, a trousit poznámky typu: „To se toho nakecá o šedý kůře mozkový. Vždyť on ho měl růžovej!“

Jistě by bylo úžasné vidět, jak se tvářil Jiří Paroubek, když se dozvěděl, že se drtivé vítězství v letošních volbách nekoná. Ale ruku na srdce, kdo bude za dvě století vědět, zda byl předsedou české vlády v roce 2010 Jiří Paroubek, Petr Nečas nebo Jaromír Jágr. Mnohem úžasnější by bylo, kdybychom se stali svědky nějakého nehynoucího vědeckého objevu. Jistě by bylo zábavné vidět, jak spadlo Isaacovi Newtonovi na hlavu jablko a on následně objevil gravitační zákon. Bohužel, tohle už také nestihneme a navíc z dobových dokumentů vyplývá, že Newton viděl padnout jablko do trávy. Úder plodu do lebky skrývající geniální mozek je názornou ukázkou toho, jak historie nakládá s fakty, aby byly zajímavější. Nestihnete ani další klíčové objevy lidstva, například když jeden úředníček patentového úřadu v Bernu vymyslel během jízdy tramvají, že E = m.c2. V nenávratnu je i okamžik, kdy dva nezvedení doktorandi došli k závěru, že molekula DNA musí mít tvar dvojité šroubovice. Není však všem dnům a ani všem klíčovým objevům konec.

Nedávno vyzval profesor Jaroslav Flegr ve svém příspěvku na tomto blogu k účasti na pokusu. Nemusíte si při něm otloukat leb jablky ani jezdit tramvají. Stačí otevřít internetový odkaz http://bio.natur.cuni.cz/~flegr/kralici/?obsah=dotaznik a vyplnit krátký dotazník. Dosavadní výsledky tohoto výzkumu jsou prý příslibem zcela zásadního objevu, který změní svět stejně razantně jako Einsteinova rovnice nebo model DNA Watsona a Cricka. K dosažení této mety chybí už jen maličkost. Dotazník musí vyplnit opravdu velká skupina lidí. Aspoň taková, jaká se pyšní certifikátem nepálského ministerstva turistiky o dosažení vrcholku Everestu nebo – ještě lépe – taková, jakou každoročně jímá závrať na Eiffelovce nebo se potí pod Cheopsovou pyramidou. Máte jedinečnou příležitost stát se přímými aktéry objevu století a možná i tisíciletí (kdo si to troufne vyvrátit, když z třetího milénia křesťanského letopočtu máme za sebou jen první dekádu). Jak dlouho už čeká česká věda na to, až bude mít po Jaroslavu Heyrovském dalšího laureáta Nobelovy ceny? Teď máme šanci to změnit. Naši fotbalisté na šampionát v Jižní Africe nepostoupili, a tak si můžeme od jejich fandů půjčit slogan a mírně jej poupravit: Kdo nevyplňuje, není Čech!

A tak honem všichni na http://bio.natur.cuni.cz/~flegr/kralici/?obsah=dotaznik a vyplňovat. Zaškrtávání možností v dotazníku je na rozdíl od tlačenice na vrcholku Everestu záležitost ryze intimní a výsledek Flegrova výzkumu bude exotičtější než Eiffelovka zbudovaná na vrcholku Cheopsovy pyramidy. Inu, s dotazníkem za hranice všedních dnů!

P.S.  Tento blog píšu na přímou objednávku profesora Flegra. Jde o neskrývanou reklamu. Možná jsem tím porušil pravidla blogu (jsou tak složitá a nudná, že jsem je nikdy nedočetl do konce) a budu vyloučen. Protože však mám slíbenou od profesora Flegra provizi z jeho Nobelovy ceny, ani v nejmenším toho nelituji. Dotazník jsem samozřejmě vyplnil - a hned dvacetkrát! Jak jinak by se pan profesor dostal ke své nobelovce a já ke své provizi.

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora