Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Typografické poznámky: Vzorec

g’ = 9.81.(6371/6371+400)2

je lépe psát jako

g’ = 9,81.(6371/(6371+400))^2

Dělení má přednost před sčítáním a bez závorky vychází nesmysl. Znak stříška se používá pro mocnění, jinak vypadá ta dvojka jako násobitel.

V českém textu, navíc se znakem tečka pro násobení, je lepší psát desetinnou čárku, protože jinak je matoucí, která tečka znamená násobení a která odděluje desetiny.

Výsledek (g/g' - 1) není 15% ale necelých 13%.

Je to taková hra na stav bez tíže, jakou nám předvádí v letadlech tomu uzpůsobených. Osazenstvo těchto letadel, pochopitelně padá k zemi, ale v trupu letounu , který padá o něco rychleji to vypadá jako stav bez tíže. Vypadá!

Bohužel, ještě o malinko větší rychlost mnohdy udělují jejich svírající se útroby obsahu jejich žaludků. Proto se ty první nazývaly Vomit Comet.

Tolik slov místo konstatování, že Newtonovy zákony stále fungují.

To je právě ten problém - vysvětlit princip Newtonových zákonů a jaký význam mají při popisu fungování našeho světa. Většina lidí si pod pojmem "Newtonovy zákony" představí chlápka, kterému spadlo jablko na kebuli. A pak se divíme, odkud vylezli Plochozemci.

Nevím, kolikátý zákon kterého fyzika to je, ale řekl bych, že na ISS můžeme skotačit jen proto, že její přitažlivost je tak malá, že prostě "padáme stejně, jen o kousek vedle".

Bylo by to tak i na Měsíci, bez ohledu na jeho rychlost, jenže ten už přitahuje víc, takže nás nechá skotačit jen málo. To mi říká selský rozum, bez přílišné znalosti zákonů.

Samozřejmě se v obou případech pohybujeme skoro přesně stejnou orbitální rychlostí jako onen objekt. Kdybych při výskoku třeba na stanici dosáhl únikové rychlosti (relativně vzhledem k ní), bylo by po skotačení.

Nevím, zda jsem to Vaše sdělení správně pobral, ale domníváte se, že 400 km nad Zemí už její gravitační vliv “nestojí za řeč”, zatímco deformace prostoru způsobená samotnou ISS už ano? Při tom obřím nepoměru hmoty obou těchto těles?