Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Nechci nikomu brát iluze, ale představa života na povrchu Marsu je ještě méně idylická, než uprostřed pouště Gobi: tam je na rozdíl od Marsu vzduch, vlhkost ve vzduchu a není tam záření.

Podle mne je mnohem zajímavější a bezpečnější život ve vesmíru, tj. na stanici. Např. u pásu asteroidů. Samozřejmě podmínka je dostatečná ochrana proti radiaci, umělá gravitace, alespoň v dostatečně prostorné obytné části, např. rotací části stanice a zajištění 100% recyklace, s výjimkou energetických zdrojů.

Další podmínkou je lékařská péče na úrovni, která dosud není dostupná: kompenzace stárnutí a likvidace všech degenerativních chorob s pomocí virové terapie.

Také by bylo fajn meziprostorové připojení k internetu (např. s pomocí kvantového provázání, až někdo přijde na to, jak to udělat).

Jinak ale na titulek článku je snadná odpověď: ze stejného důvodu, proč si nemůžeme pohladit dinosaura. Jejich zkáza měla trvat jeden jediný den. Je dobré na to myslet. Proti tomu je biblická potopa jen zábavná epizodka.

Výhodou technologického urychlení cesty rakety na Mars je ale nevýhoda v nutnosti brzdění. Jinak by v raketě dopravovaný člověk nepřežil přetížení.

Cituji z článku

"... VASIMR je z tohoto pohledu něco, co mění pravidla hry. Nelétá na chemii, ale na elektřinu. Obsahuje v sobě složité ústrojí, kde se z normální látky stává vysokoenergetická plazma. ... ..."

Asi tak dlouho, jak se urychluje, bude třeba brzdit.

Cituji z článku: " .... Ale to nasazení, ten focus, to je na Muskovi očividné. Ukazuje, co všeho člověk může dosáhnout, pokud se tomu opravdu věnuje, vezmi si z něj příklad, Time. ..."

Komentář (lékařská nevýhoda)

Na planetě Zemi v ČR, se z této zprávy, o americkém inovátorovi Elonovi Muskovi, nadměrně urychlí zažívání diskutujícího brněnského důchodce L. Nováka.

Koukám, že ony zprávy nadměrně urychlují i zažívání diskutujícího důchodce Pivody.

Probuďte se ze Startreku, na to aby lidi mohli létat do vesmíru musí zůstat tím nejinteligentnějším co tam můžeme poslat. Při rychlosti evoluce AI 10 milionkrát rychlejší než biologická evoluce to nevypadá reálné na dlouho. Žádná AI hodná toho jména nebude vyhazovat většinu nákladů na to aby zajistila přežití a vrátila na zem nějaké opice kterým stejně musí pořád říkat co mají dělat.

Zajímalo by mne, jak jste došel k té rychlosti evoluce AI. A kdy podle vás začne?

autor trpí utkvělou představou, že lze kolonizovat Měsíc, Mars, Galaxii, potažmo celý Vesmír. ---nelze, autore. člověk je odsouzený prožít svůj úděl na planetě Zemi--všude jinde zemře. pravda, múže vysílat roboty, kterým trvá cesta k nejbližší hvězdě deset tisíc let ( takže už následující generace spolehlivě zapomene, že něco někam letí)- ale ti se rozmnožovat nebudou. --ale jako pohádka se to čte hezky, přesně takto už se básnilo v šedesátých letech minulého století, a bylo to krásné.

Otázkou je, co považujete za kolonizaci?

Např. "stálá" základna na Měsíci není tak nemožná. Je celkem blízko.

Nějaká základna na Marsu taky nemusí být nereálná. Vše je o energiích. Zbývající technologie již existují.

Dál už je to problém. Je to daleko. Ale sluneční soustava je dost veliká, abychom si s ní ještě nějakou dobu vystačili.

Moc se mi líbí proces poznávání vesmíru. Ale pro člověka tam není misto. Dokážeme zkonstruovat titěrné automaty/roboty prozkoumávající nase nejbližší okolí. Dalekohledy vidí až na počátek času. To je ale něco úplně jiného než megalomanské Muskovy plány. Nevidím v tom žádný přínos.

Máme úkoly tady na Zemi. A pokusy o kolonizaci vesmíru nejsou ničím jiným než pokračováním v extenzivním rozvoji, který nás dovedl , nebo brzy dovede do slepé uličky i doma. Před našimi současnými problémy nelze utéct.

Sice jsou megalomanské, ale nejsou nepraktické nebo neúčelné. Při "pokusu" o kolonizaci cizího tělesa je nutné vyvinout technologie, které tamní prostředí nějak uzpůsobí, aby se tam dalo přežít. Minimálně alespoň takové technologie, které zajistí podporu života a jeho ochranu na nějakém omezeném místě.

A to jsou právě ty technologie, které nás můžou zachránit i na Zemi. Nebo umožní zmírnit dopady katastrof či klimatických změn.

Na Zemi jsou místa, která nejsou zrovna přívětivá pro život člověka. Tyto technologie mu to můžou umožnit. Případně mohou zajistit lepší obyvatelnost i v místech, která již nejsou tak vhodná, jako byla před pár lety.

Já bych jeho plány tak nezatracoval. I Apollo bylo "zbytečné". Ale na patentech se vyplatilo a na některých technologiích pro let na Měsíc žijeme stále.

Cypovina. Podmínky pro život člověka a zvířat, života založeném na uhlíku jsou jen na Zemi a nelze je simulovat v malém. To jako že někde je čistá a neposkvrněná druhá Země oplývající mlékem a srdím, surovinami, stejnou atmosférou a gravitací bez jakýchkoliv obyvatel (neboť ti by se bránili invazi stejně jako se před ní klepeme my) a jen se tam přistane a začne se devastovat? Už Měsíc jsme zas rali odpady a to jsme tam byli jen na skok. Ech takové ,,lidi" jako je autor zavřít a izolovat, no možná lépe vystřelit na Mars. Ten vyléčí každého.

Autor si v jinak korektním povídání vzal na mušku i lidskou iracionalitu / stupiditu?. To by bylo na místě pokud by se jí sám nejspíše nevědomky ale fakticky "iracionálně" nedopouštěl. Předpokládám totiž, že slyšel o projektu Biosféra 2 nebo alespon o osudech jiných civilizací. Přesto má za to, že by lidem na Marsu mohly dlouhodobě nejvíce chybět "zásoby". Tedy materiálnost kterou lze relativně snadno rozkouskovat, zabalit... a takto přenést kamsi do pustiny.

Zkušenosti s projektu "Biosféra 2" ale ukázaly, že krátkodobě se sice dokážeme ze systému vydělit - ale dlouhodobě se stáváme jeho nejproblematičtější součástí. Tím jak jsme v rozsáhlém životadárném biosférickém prostředí Země nenápadně od dětství vyrůstali, jsme se postupně ve své míře představivosti i vlivnosti utvrdili ve schopnosti samo-existence. Naše ojediněle rozvinuté ego si takto doposud u mnohých mylně připadá naprosto svébytně.

Selhání projektu Biosféra 2 ale věcně ukázalo na systémové nedomyšlenosti - tedy na lidskou iracionalitu/stupiditu - která dodnes i u jinak rozumě uvažujícího Tůmy dokázala vytěsnit poznatek o klíčovém úskalí pro úspěšné osidlování pustin lidmi:

... "Nejnestabilnějším prvkem biosférického ekosystému jsou totiž lidé sami"!!!

https://www.idnes.cz/xman/styl/biosfera-2-projekt-...

Obdobnou ale širší zkušeností na toto téma by mohl být osud osídlení Velikonočního ostrova nebo znalost příčin nestabilit i u rozsáhlejších civilizací:

https://citarny.com/temata/souvislosti-z-knih/chov...

Tak nějank