Od dob, kdy jsem začal rozum brát, jsem měl zájem o vše živé, tedy o přírodu kolem sebe a později i o to neživé, které vznik toho, co je živé, umožnilo. Tak se můj zájem rozšířil i na kosmos. O trošku později, v letech dospívání, se projevil můj druhý zájem, a to o věci technické. Snažil jsem se přijít na to, jak které chytré udělátko pracuje. Od hodinek po kosmická plavidla. To na rozdíl od společensko-hospodářských a politických jevů, které mě nikdy nezajímaly ani v tom nejmenším.

S nedočkavostí jsem čekal na 19. února 2021 5:30 ráno klokaního sydneyského času, kdy začínal na YouTube přímý přenos NASA z přistání sondy Perseverance na Marsu. Nedlouho před tímto datem mně došlo upozornění od kamaráda, že hvězdárna v Brně bude na YouTube v přímém přenosu prezentovat totéž. Takže rána 19. února jsem se nemohl dočkat.

Vzbudil jsem se už ve 4:30, jen tak sám od sebe. Vyhnal jsem Maxe vyvenčit na zahradu, kam se mu na mokrou trávu moc nechtělo. Sebe jsem trochu opláchl, abych lépe viděl, zapnul chytrou TV, zvolil YouTube a NASA oznamovala, že zanedlouho začnou s přenosem:

Potom jsem si zapnul i noťas, na kterém jsem si na YouTube našel přenos toho stejného na hvězdárně v Brně. Tam bylo také zatím ticho:

Úderem 5:25 začal přenos na NASA, kde prezentovali různé zajímavosti o sondě Perseverance. Třeba o vývoji a vlastnostech malé helikoptéry podobné dronu, která by měla létat v marťanské řídké atmosféře. O 10 minut později začali vysílat i z brněnské hvězdárny. Téma měli podobné, jen v jiné barvě a jazyku. A tak jsem sledoval přenos ve stereu. Do levého ucha v češtině, do pravého v angličtině. Až jsem se divil, že mi to můj mozek na penzi bral.

Mimo komplexního výkladu přistávacího manévru mě zaujaly výklady o radaru, co bude zkoumat povrch Marsu až do hloubky 10 metrů, o funkcích četných foto- a videokamer a potom i o robotu na braní a úschovu vzorků půdy, písku a nebo kamení. Tento robot nejdříve určí, kde a jaký vzorek odebrat. To může různými způsoby včetně vyvrtání díry do kamene či skály. Následně vzorek uloží do pouzdra tvarem i velikostí připomínající pouzdra na drahé a velké doutníky a toto pouzdro odloží na povrch planety. V roce 2023 by měla na Marsu přistát další sonda jménem Mars Retriever, která bude mít za úkol všechny tyto odložené vzorky najít, uložit je do zvláštního kontejneru, který po jeho naplnění pošle malou dvoustupňovou raketou na tuhé palivo na oběžnou dráhu, kde bude kroužit orbiter. Po setkání těchto dvou vesmírných plavidel bude na pořadu přeložení kontejneru se vzorky z rakety do orbiteru a tento se pak vydá na cestu zpět k Zemi, kam kontejner se vzorky dopraví v roce 2031. Logistika a komplexnost celé této operace je nesmírná a velice by mě zajímalo, jak celá dopadne. Jenže to už mě asi hlava bolet nebude a Elon Musk se svojí Space X bude na Marsu budovat první osadu.

Ne vše lze však nabrat a uschovat do pouzder k pozdějšímu rozboru na Zemi. A tak i speciální kamera, vybavená silným laserovým dělem, umožní určit složení hornin. Kamera si vybere vzorek vhodný k prozkoumání, následovně laserem odpaří část povrchové vrstvy a opět kamera s vysokým rozlišením zaznamená vzniklé výpary, aby počítač provedl jejich rozbor a výsledky poslal vědeckému týmu na Zemi.

Perseverance

Po bezchybném přistání sondy Perseverance na povrchu Marsu, což byl naprosto absolutní úspěch všech zúčastněných, padlo ještě několik děkovných řečí a v 8:00 přenos NASA skončil. Přenos z hvězdárny Brno skončil tak, jako začal, o 10 minut později. Takže na některé pasáže jsem se mohl podívat znova s českým komentářem, třeba na telemetrické údaje z vlastního přistávacího manévru.

V době přímého přenosu vysílání z hvězdárny v Brně sledovalo tuto událost 21 000 lidiček v češtině a převážně v kotlince (aspoň jeden v Klokánii), a 500 000 po celém světě z NASA v angličtině.