Heller 13.8.2009 13:14

Re: Sdělení autora článků

Připojuju se k prosbě o zpřístupnění knihy na internetu. Pravda, těžko to bude víkendové čtení pro každého, ale pár nadšenců se určitě najde. Víc hlav víc ví.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Miroslav Pivoda 13.8.2009 13:31

Polákova kniha

Pokud jste nedočkavý, zajděte si do knihovny a vypujčete si některou Polákovu knihu. Uvedl jsem přesnou citaci. A můžeme navrhnout knihovně, aby skenování učinila sama.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Chris Kelvin 13.8.2009 17:28

Re: Polákova kniha

Dostaňte kopii do knihoven a máte plus

P.S. Pak tady na výsledek nezapomeňte upozornit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 13.8.2009 13:28

Re: To je něco jako nový Jára Cimrman?

Troubo, Neztrapňuj se. Bohužel nejsi ani trochu vtipný...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

cb 13.8.2009 11:52

Re: podle me je to obracene

Ma tohle realne vyuziti, nebo to jsou kecy pro filosofy?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JaRo 14.8.2009 15:12

Re: podle me je to obracene

První reálné využití mě napadá v překladu z jazyka do jazyka. Pro zvolení správného překladu je někdy potřeba chápat obsah.

Myslím, že to může být zajímavé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Heller 13.8.2009 13:09

hloupost

Záleží na definici pojmů. Představte si např. sebemodifikující program schopný připojit se k různým typům databáze s tím, že dokáže rozpoznat typ informace v dané databázi uložené a také do svého vlastního kódu obsah databáze reflektovat a dále ho odpovídajícím způsobem použít (třeba provést syntaktickou analýzu textu, přefiltrovat bitmapu). Toto je možné implementovat třeba konečným automatem, ale spíše neuronovou sítí a je pak možné nazvat aplikaci znalostním sytémem s porozuměním obsahu ale o uvědomění si sama sebe zdaleka mluvit nelze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivan Nový 13.8.2009 17:38

Re: hloupost

To uvědomění by se dalo implementovat tak, že systém by se informacemi živil, a neměl-li by jich dost, tak by zemřel hladem. Předtím by vytvořil potomka .... A za x generací by vzniklo vědomí :-))))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V 13.8.2009 21:13

Re: hloupost

ja to myslel tak, ze 'porozumeni sobe sama' je explicitni zalezitost, tedy ze deti uz si davno uvedomuji sama sebe, nez pote mohou zacit badat nad obsahem svych vedomosti, ackoliv implicitne tyto vedomosti jiz volne strukturuji jiz od narozeni, ovsem sebeuvedomeni prichazi az po nejakem tom roce zivota (proto deti do doby nez si zacnou uvedomovat sebe sama neznaji stud)

sebereflexe, ci uvedomovani si sama sebe je vysledek dosahnuti jiste miry komplexnosti vedomosti, kdy zprvu jsme si vedomi pouze sveta okolo nas a teprve az o tomto vnejsim svete nabereme dostatek vedomosti, se muzeme obratit sami do sebe a uvedomovat si sama sebe, tedy ze ja tu jsem zrovna tak jako vsechny ostatni objekty a timto uvedomenim muzu zacit sebereflexi, obratit se dovnitr a zabyvat se mym myslenim, coz do te doby nebylo mozne, i kdyz jsem fungoval jako inteligentni tvor jiz od narozeni.

Zrejme to bylo mysleno tak, ze AI by zacala jako dite po narozeni, tedy pouze s implicitnim, ale nikoli explicitnim porozumenim. To znamena, ze by slo o o formu inteligence, ktera je schopna vstrebat, ale nikoli vedome strukturovat (obmenovat) obsah, tedy 'premyslet'. K obmene obsahu by dochazelo puze dokonalejsim stupnem vstrebani tech databazi (napriklad), ale nikoli samovolnym zpusobem usporadavanim si sveho obsahu (pred sebeuvedomenim si sama sebe dochazi ciste jen ke 'vstrebavani' informaci, nikoli praci s nimi.

Ohledne AI jsem ale spise skepticky a i to je dost nadsazka. Co muzu rict, je ze badani v oblasti AI by melo predchazet dukladne porozumeni lidske inteligence, a zde si myslim, ze jsme na tom jeste hure nez v plenkach. Jsme v pocatecnim stadiu, kdy 'neco udelame' a pozorujeme co to udela... a to jsou navic jen fyzicke vedomosti o cinnosti mozku, porozumeni vyvoje mozkove cinnosti a principu fungovani lidske mysle prakticky neexistuje.

Moje skepse ohledne AI ovsem prameni spise z jineho uhlu nahledu. Proc se snazit napodobit neco (lidskou mysl), co uz mame v dokonale podobe. Pocitace maji schop

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V 13.8.2009 21:14

Re: hloupost

...Pocitace maji schopnosti, ktere lidska mysl nema, a naopak. Ve spojeni techto dvou nezavislych jednotek jiz mame to nejlepsi ze dvou svetu. Ty sny o AI me prijdou jako sny o Bohovi, kteremu lide prirkli atributy, ktere jsou nadlidske. Podobne me to prijde ze se deje s masinami, kterym se badatele v oblasti AI snazi udelit vlastnosti 'nadstrojove'. Jakkoli se snazim byt otevreny a nepredvidat vyvoj budoucnosti a byti si vedom toho, ze jeden nikdy nema rikat nikdy, i tak na AI proste nemuzu verit. Coz ovsem neznamena, ze cele tohle snazeni ponese nejake ovoce, ale nikoli to, ktere od neho ted ocekavame. Vsechno ma vzdy tendenci se nejak zvrhnout jinak, nez se ocekavalo a to k cemu se nakonec dospeje je neco uplne jineho, nez o co bylo usilovano a stejne tak tomu bude s tou AI.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

para 13.8.2009 22:23

Re: hloupost?

"V" Máš velmi podnětné uvažování. Celá ta oblast jak přijímat, vysvětlovat a rozvíjet pozadí pojmů sebereflexe, vědomí, uvědomování si sebe sama .... jsou jakési pojmové množiny tak hluboké a neprobádané jak málo co - i když právě na tom mnohdy stavíme posuzování vlastností okolního světa - a nakonec i tu umělou inteligenci. Cítím za tím paradox který je sám o sobě mimořádnou výzvou. Poznání a oběvy v téhle oblasti by mohly být radikální ale možná i velmi radikálně odmítanou inovací. Je k tomuto tématu  v češtině nějaká literatura?  Rád bych si početl i mezi řádky..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V 14.8.2009 5:45

Re: hloupost?

ja vychazim z myslenek jedne Ayn Randove. Je znama hlavne v oboru filozofie a prace ze ktere tu hlavne tezim byla vydana pod jmenem Introduction to Objectivist Epistemology. Ta prace pojednava o samotnych zakladech lidskeho poznani a je naprosto revolucni a jedinecna sveho druhu a dle meho nazoru naprosto nezbytna pro jakekoliv badani timhle smerem (AI). Ovsem jeji jmeno je spjate s hlasanim dnes tak nenavideneho kapitalismu a tak naprosta vetsina lidi jeji prace ani nezacne cist, ke sve vecne skode. Jeji zivot je taky ukazkou jak to prukopnici nemaji ve svete lehke, ale v jejim pripade alespon nebylo zapotrebi nejake vedecke laboratore, na cemz ztroskotaji vedci. I kdyz ji ale na praci stacil stul zidle papir a tuzka, i tak musela prekonat plno barier a umrela v relativnim zapomeni. Me je az hloupe ze vas asi nejspis musim zklamat odhalenim, ze za mymi myslenkami, ktere se vam zdaji zajimave, je prave tahle autorka, ale je tomu tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V 14.8.2009 5:52

dokonceni

Ta prace o epi st -emologii prelozena do cestiny jeste neni, anebo mozna uz je, ale v supliku z duvodu nemoznosti nalezt nekoho, kdo by to vydal. Soukrome usili jiz dostalo na svet v cestine jednu z Rand ovych praci a to kompe-ndium predstavujici jeji filo zofii napsane L. Peiko f f e m, ktery byl jeji celozivotni zak a jmeno te prace je Object-ivism: Ph il-osophy of Ayn Rand (v cestine Objekt-ivis mus: Fil-ozofie Ayn Ran-dove)

Protoze se ta kniha moc neprodavala, tak se zatim drzi pred vydanim dalsi jiz prelozena kniha - fikce Atlas Shrugged, staci zapatrat na ceskem webu... Znovu je to vse podle pravidla, ze to opravdu genialni nas temer mine az by se clovek divil, jak je to mozne, ale tento clanek tady na NP je svedectvim z ceskych luhu a haju, ze to tak byva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V 14.8.2009 5:55

Re: dokonceni

ten posledni prispevek jsem musel zkomolit, filozofie v anglictine je asi sproste slovo, filtr to nepusti, a nez jsem na to prisel, tak jsem ten text napul rozebral, nevim jestli to jeste ma smysl a vubec jestli neco ma smysl, svet pujde do #$%^ tak jako tak, zbytecne se tu snazim obejit tan ubozacky filtr, toho Neffa bych kopnul nekam

• reagovat
• nahlásit příspěvek

para 14.8.2009 21:07

Re: dokonceni

Ano vypadá to, že tento svět nemá mnoho na vybranou a bude muset projít velmi radikální transformací. Na druhou stranu je to ale nadějná chvíle pro příchod něčeho nového. Tak to prostě v krizích či koapsech bývá. Nakonec i lidská psychika se vyvíjí přes krizové scénáře. Kdo z nás si kdy neprožil pubertu - že? A pozoruhodné je, že lidé co si i později sáhli v životě hodně na dno a překonali to, se duchovně změnili a to pravidelně k lepšímu.  Tak se toho krizového vývoje zas tak nebojím a docela jsem zvědav jak to bude probíhat? Jen ten prevít čas nám všem odměřuje neúprosně.  Dík za typy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V 13.8.2009 11:15

Re: Dotaz autorovi

ja mel dojem, ze to melo byt za tu prukopnickou (udajne) praci na te umele inteligenci, nikoli za matematiku per se

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zen 13.8.2009 12:03

Re: Dotaz autorovi

No jo, ale o jakou NC tedy usiloval? Za matematiku se nedava (staremu panu Nobelovi pry jisty matematik prebral divku ), fyzika, lekarstvi, mir, umeni to take nebude, ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

cb 13.8.2009 12:15

Re: Dotaz autorovi

Za mir se taky nedavalo, ale to je jina kapitola.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

VL 13.8.2009 12:58

Re: Dotaz autorovi

Naopak, s tou se začalo. První nositelkou byla ostatně příslušnice staré české šlechty Bertha von Suttner, rozená hraběnka Kinská.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Nikoloki 13.8.2009 11:55

Re: AGLA (אגלא)

Jámalálicha? Jámalálicha - jámalálicha i paprťála, cháno a cháno a cháno i cháno, džálala, džálala a paprťála. Taskvartal maználika zamáz piskurtý jarda piskurtý patláma patláma patláma a - žbrdluch.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 13.8.2009 13:29

Re: AGLA (אגלא)

Exaktně citováno, dík! Pramen je znám, že. Nikdo dosud nerozluštil... škoda!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Denny 20.8.2009 13:32

Re: AGLA (אגלא)

A jednou ho stejne vyhodime ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek