Raketě Proton s dvojicí sond TGO / Schiaparelli se minulé pondělí odstartovat podařilo. První překážka je tedy za námi a teď nezbývá než čekat do 19. října 2016, kdy nastane drama největší.

Samotný start zahalený mlhou je na záběrech z kamery na kosmodromu Bajkonur nudný. Přímo na místě jej sledovalo jen pár desítek diváků zahalených do kabátů – v Kazachstánu bylo stejně sychravo, jako u nás v centru Evropy – a z amplionů se ozývalo hlášení ne nepodobné tomu, že na čtvrtou kolej přijíždí zpožděný rychlík ze směru Kolín, Horní Lhota, Dolní Louka, který dále pokračuje směr Ulan-Bátar východní nádraží.

Video samotného startu rakety je na webu ESA:

Daleko na západ od osamělé rakety se v Darmstadtu odehrávala živě moderovaná show, jejíž záznam je pro nás, kteří jsme přímý přenos zmeškali, také na netu k dispozici:

Celý záznam je dlouhý téměř 1,5 hodiny, z toho samotný start trvá jen asi tři minuty. To ale neznamená, že by se před tím nedělo nic zajímavého. Video stojí za zhlédnutí celé, pár zajímavých míst jsem vybral:

17:45 – nejživější a nejvtipnější z úvodních příspěvků (Mark McCaughrean)
26:10 – rozhovor s řídícím střediskem (Micha Schmidt)
33:03 – rozhovor o tom, proč je tak obtížné přistát na Marsu (Olivier Bayle, Pia Mitschdörfer)
51:55 – reportáž o experimentu Mars 500 (simulace letu na Mars) + rozhovor s jedním z účastníků (Diego Urbina)
59:20 – záběry z přípravy sondy ke startu na Bajkonuru
1:01:30 – start (asi 3 minuty) a pak výklad o letu rakety a sondy k Marsu (Michael Khan)
1:11:45 – animace přistání modulu Schiaparelli na Marsu

To ještě větší drama nastane až slibovaného 19. října, kdy vstoupí modul Schiaparelli do atmosféry Marsu a pokusí se o přistání. To trvá zpravidla okolo 7 minut a je to doslova 7 minut hrůzy, jak to nazvali při přistání sondy Curiosity v roce 2012 Američané. Finále však bude zahájeno už 16. října 2016, kdy se Schiaparelli oddělí od oběžné části – Trace Gas Orbiteru. Ta pak zabrzdí na oběžné dráze okolo rudé planety a následujících nejméně pět let, doufejme, bude pilně pracovat. Na Zemi by měla předávat nejen údaje a snímky, které pořídí ona sama, ale v případě potřeby by měla zprostředkovat i rádiové spojení se sondami pracujícími na povrchu Marsu.

Takže v říjnu na shledanou s Marsem.

Schiaparelli - přistání