(předchozí část zde)

Malá doba ledová skončila v r. 1897. Od té doby žijeme v období Malého klimatického optima. To znamená, že se stejně, jako v obdobích předelých klimatických optim, otepluje.

Česká republika a vývoj jejího klimatu (2)

Malá doba ledová v letech 1195 – 1465

r. 1306
Byla tak krutá zima a studený rok, že průliv mezi Islandem a Grónskem zamrzl a led na něm potom nepovolil přes celé léto.
(Islandská kronika)

Vikingské osady v Grónsku ještě nějaký čas vzdorovaly, ale když přestávalo vůbec dozrávat obilí, museli je obyvatelé opustit. Poslední osady tak zanikly někdy v první polovině 15. století.

V Čechách je tato doba ohraničena vládou Přemysla Otakara I. na počátku a Jiřího z Poděbrad na konci.

Malá doba ledová a zásadní zhoršení podmínek k přežití je dáváno do příčinné souvislosti s expanzí mongolských hord pod vedením Čingischána, které, po porážce Ruské říše, ovládly téměř celou Asii a pokračovaly dál do Evropy. Jedinou vítěznou bitvu s nimi svedl Václav I. v r. 1245 Olomouce. Bylo to však jen dílčí vítězství a nakonec Evropu zachránila smrt Čingischánova vnuka Őgedeje, poněvadž se všichni Mongolové museli vrátit na východ k povinné volbě nového velkého chána.

Zásadní zhoršení klimatu znamenalo i zásadní pokles zemědělské výroby. Podvýživa, epidemie a konflikty způsobily i zásadní pokles počtu obyvatel. Možná i to bylo jedním z důvodů vnější, „německé“ kolonizace pohraničních území Čech ve 13. století.

Jedině obecné rozšíření výhod agrární revoluce spolu s kolonizací nové zemědělské půdy, rozvojem měst a zaváděním peněžní renty, aby zhoršené klimatické podmínky zabránily dalšímu ekonomickému a hospodářskému vývoji.

Za panování Karla IV. bylo obyvatelstvo alespoň ušetřeno válek a také císařova obratná hospodářská politika nadlouho oddálila problém, který se už rýsoval na obzoru. Problém naplno propuká v 15. století husitskými bouřemi. Celá situace má za následek zásadní pokles počtu obyvatelstva a zánik mnoha vsí.

Všechny tyto vlivy způsobily, že se, zhruba od poloviny 13. století mění charakter krajiny a ona se stává takovou, jakou ji známe dnes a stávají se pro ni typické vesnice obklopené obdělávanými pozemky. Dalším novým fenoménem je středověké město obklopené hradbami a poskytující mnoha lidem nejen útočiště, ale možnost obživy.

Spolu s přírodním klimatem se ale zásadně proměňuje i klima společenské. Neustálá nejistota, opakující se neúrody v závislosti na počasí, epidemie, nálety kobylek a časté konflikty vyvolávají obecnou nejistotu a pocit bezmoci. To vše vede k fanatické bigotnosti, vzniku nejrůznější sekt a propukáním sociálních bouří.

r. 1337
A tu hvězdu (kometu spatřenou v červenci) předcházelo horko a sucho, které hubilo na jaře všechny rostliny. Vzápětí nastal také nedostatek obilí a vína a hojnost drahoty na mnohých místech.

(Zbraslavská kronika)

r.1443
Téhož roku byla krutá zima, takže na cestách pomrzlo mnoho lidí pěších i jízdních a také ptactva. Zima začala na sv. Mikuláše (6.12.) a trvala skoro až do středopostí (19.3.). Na Hromnice (2.2.) se po krajině toulaly smečky vlků a trhaly chodce i jezdce, kde koho potkaly, takže se lidé neodvažovali vycházet z domů.

(Letopisy)

Malé klimatické optimum v letech 1466 -1618

r.1512
Divný boží skutek, že po sv. Havle (16. října) trhali růži červenou vlaskou pod Vyšehradem a věnce z ní dělali co o božím těle, též jahody trhali a jedli, při tom čase i višně podruhé kvetly, jabloně i jiné dříví, víno též po druhé kvetlo po vinicích a zvláště na Šárce, kdež kroupy zbily. A tak bylo teplo utěšené a neslýchané až do sv. Mikuláše (6. prosince)
(František Palacký: „Staří letopisové čeští…“)

…Záznamy o počasí z tohoto časového úseku, týkající se teplých zim a parných lét, náležejí na našem území vůbec k těm nejkurióznějším. Do tohoto tzv. „Malého klimatického optima“ spadá např. největší rozvoj vinařství, ale i melounářství a pěstování šafránu pravého na šafránicích u nás a značný rozvoj chmelařství. Neuvěřitelné jsou zejména výkazy ploch vinic, jakož i značně posunuté rozhraní vinohradnického pěstování vína. Vyplývá to např. z mapy Jana Amose Komenského, na níž je vyznačena hranice pěstování vinné révy severněji, nežli tomu bylo kdykoliv jindy. Zikmund Winter uvádí, že v 16. století bylo jen v Praze a okolí více nežli 2 tisíce vinic a Praze se přezdívalo „město vína“. V 16. a ještě na počátku 17. století je možno doložit nejenom rozložení vinařských a chmelařských oblastí podstatně severněji nežli je tomu dnes, ale i geograficky podstatně větší rozšíření pěstování dalších teplomilných rostlin, např. broskvoní v teplejších oblastech Čech, ořešáku královského a vinné révy v chladnějších oblastech jižních Čech, či mandloně obecné na Litoměřicku….

Malé připomenutí - jedná se o dobu ohraničenou vládou Vladislava Jagellonského a Rudolfa II., respektive prvními lety vlády jeho nástupce, císaře Matyáše.

Právě díky nejpříznivějšímu klimatu dosahuje trojpolní systém v těchto letech svého vrcholu (sklízí se až pětinásobek výsevu) a mimořádně se rozvíjelo i rybníkářství a ovčáctví. Stále bohatnoucí venkov se projevuje svérázným slohem, označovaným jako selská gotika. Rostoucí počet obyvatelstva kultivuje stále větší území a v polovině 16. století je už takového rozsahu, že bývá nazýván malou kolonizací.

…Malé klimatické optimum 1466-1618 je možno na severní polokouli dokumentovat např. i exaktními údaji o ústupu ledovců, údaji o vzestupu hladin světového oceánu a spojovat jej případně i s četnějšími případy mořských záplav na severu a severozápadě Evropy….

r.1504
O vánocích bylo teplo jako na jaře, všechno se zelenalo a místy se objevily i květy. Lidé hodně umírali a nejvíce na Novém Městě.
(Letopisy)

r.1513
Zima velmi tuhá a příkrá byla a led tlustý, kterýž potom druhého roku když sšel, mnohé lidem škody zdělal. Od sv. Michala Archanjela (29.9.) pořád ustavičně mrzlo až do Hromnic (2.2.)
(Daniel Adam z Veleslavína)

r.1520
Toho roku nebyla žádná zima, nebyl žádný sníh ani mráz. Počasí bylo celou zimu jak sv. Václava a bylo sucho, až se po cestách prášilo.
(Letopisy)

r.1576
Item u Veliký pátek (20.4) mráz na vinicích mnoho škody nadělal.
(Jan Rakovnický)

(zítra dokončení)

Zpracovala: