Malá doba ledová skončila v r. 1897. Od té doby žijeme v období Malého klimatického optima. To znamená, že se stejně, jako v obdobích předelých klimatických optim, otepluje.

Úvodem:

Než poručíme větru, dešti a globálnímu oteplování, měli bychom o klimatu něco vědět, řekla jsem si. A jak jsem se tak pídila po informacích, dostala se mi do ruky Velká kniha o klimatu Zemí koruny české (nakl. Regia, 2003). Neprozřetelně jsem přátelům přislíbila prostudovat a učinit stručný výtah. Už při prvním zběžném nahlédnutí padl na mě z mé nemístné zpupnosti děs a začala jsem váhat. Jenže kniha už není na trhu, takže pro ty, kteří už nemají šanci, jsem se do toho přece jen pustila.

Autoři Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků a Václav Cílek odvedli dokonalou práci a já jim tímto gratuluji.

650 stran knihy je tak nabitých informacemi, že vybírat nelze, jen vynechávat - k mé velké lítosti. Takže následující text berte spíše jako upoutávky na nesmírně zajímavou knížku.

Pokud pod kurzivou není uveden pramen, jedná se o citace autorů knihy.

"Nemyslíme si, že minulost je klíčem k budoucnosti…Minulost má jiný význam, ukazuje nám meze, ve kterých se systém pohybuje."

Polyglacialismus aneb Doby ledové

Až do počátku 19 století byly bludné balvany a skalní ohlazy považovány za pozůstatek biblické potopy světa. Až biolog Louis Agassiz přišel (kolem r. 1836) s myšlenkou ledové doby a téměř padesát dalších let trvalo, než byla všeobecně přijata. V roce 1909 publikovali A. Penck a E. Brückner názor podložený nálezy, že existovalo několik dob ledových - Ginz, Mindel, Riss a Würm a posléze ještě Donau a Biber. Teprve v 60. letech začal se klimatologický výzkum soustřeďovat na mechanismy, které vedou k proměnám globálního klimatu.

…další mořské vrty a nové sprašové série objevené v Číně a středoasijských ruských republikách ukázaly, že chladných výkyvů bylo 50 a z toho nejméně 22krát pohltily kontinentální ledovce začnou část středního pásma obou polokoulí. I tento příběh je poučný, protože neznáme ani jeden vážný argument, proč by teplé období, v němž žijeme, mělo končit jinak než padesát předcházejících - ledovou dobou. To, co nevíme, je, kdy se to stane a o jak rychlou změnu půjde…

…Základní rámec, v němž se jako lidé a naši předchůdci pohybujeme, je určen právě oním neklidným až katastrofickým chodem klimatu. Někdy před 2,7 miliony let se poměrně klidné a vyvážené a dokonce o něco teplejší zemské klima změnilo na současný stav. Není jasné, co tuto změnu způsobilo….

Víme jen, že došlo k intenzivnímu vrásnění, které měnilo jak vzdušné proudění, tak i směry mořských proudů. V době před asi 1 milionem let se délka trvání ledových dob mění ze 40 tisíc na 100 tisíc let s trváním doby meziledové 20 tisíc let, což je zřejmě dáno vzájemným postavením Země a Slunce, tedy na tvaru oběžné dráhy.

…Tato dráha se mění s kruhové na eliptickou a v závislosti na vzdálenosti Země od Slunce se mění i množství energie dopadající na zemský povrch. V každém případě patří poslední milion let mezi nejintenzivnější období klimatických změn, jaké Země zažila za posledních asi sto milionů let. Odpůrci myšlenky katastrofického globálního oteplování upozorňují, že současné podnebí je také jedním z nejstudenějších, jakým byla Země za poslední desetimiliony let zasažena.

Klimatické změny pak pravděpodobně stojí i za vývinem hominidů, kdy s chladnějším podnebím a ústupem lesa byli nuceni změnit prostředí.

…Náhlé klimatické změny - dnes bychom je nazvali katastrofy…nepochybně přispěly k vývoji člověka jako druhu. Civilizace však vznikají za příhodných klimatických podmínek a pro jejich další rozvoj nejsou ani tak nutné ty nejlepší klimatické faktory, ale především jejich stabilita…

Co laik netuší:

Heinrichovy vrstvičky - V severním Atlantiku jsou ve vrstvách poslední doby ledové mezi šedými bahny nalézány několikacentimetrové vrstvy světlého písku prokazatelně pocházejícího z Kanady - důsledek náhlého driftu severských ledovců.

…Dá se modelovat, že jejich tání muselo být velmi rychlé a odehrávalo se v měřítku snad jen několika sezón. Dopady pak byly dalekosáhlé. Především slaná a sladká voda se spolu špatně mísí…

V důsledku tání ledovců může sladká voda zůstat na povrchu oceánu měsíce i roky. Změna salinity vyvolá úhyn organismů. Sladká voda snadněji zamrzá a led odráží více tepla do prostoru. Oblast polárních bouří se posouvá na jih.

Sprašový marker - nám signalizuje existenci stejných klimatologických jevů i na pevnině. U nás konkrétně např. v Modřicích u Brna nebo v Sedlci u Prahy. Posunutí studeného počasí k jihu znamená vytvoření ostrého teplotního rozhraní, pravděpodobné hurikány a mimořádně silné prachové bouře, jejichž důsledkem sprašové markery jsou. Na ně pak nasedá další sediment - hlinopísky (vznikají při prudkém lijáku na vysušenou půdu, která je splachována přívalem). Normálně se, působením žížal, po několika letech promísí. Změna však byla natolik rychlá, že žížaly zřejmě pomrzly a vrstvy se nesmísily. Překvapivá je hlavně rychlost, s jakou může ke změně dojít.

…ke snížení průměrné roční teploty až o 10° C - stačí pravděpodobně kratší doba než 20 let…. V poslední době ledové se odehrávala v průměru každých 10 tisíc let.

Dansgaard-Oeschgerovy oscilace - slábnutí nebo úplný zánik oceánského proudění na 1 - 5 tisíc let, aby se poté zase objevil. Dochází k němu v průběhu ledových dob a ke snížení průměrných teplot až o 10° C.

…Změny této amplitudy neočekáváme v průběhu interglaciálů, ale máme závažné podezření až jistotu, že poslední interglaciál (eem - před 100 tisíci roky) končil zastavením či podstatným omezením oceánského výměníku….

Poslední dobu ledovou, pro kterou bylo i v celosvětovém měřítku důležité osídlení moravských úvalů (např. Dolní Věstonice), si na našem území představuje jako studenou, travnatou tundru, na které se popásalo celkem značné množství zvěře a v níž se sem tam vyskytoval i les. Konec ledové doby a oteplení znamenalo vlastně zhoršení situace a úbytek lovné zvěře a bylo pravděpodobně příčinou, která si vynutila vznik zemědělství.

…Koncem glaciálu do českých zemí začíná pronikat zapojený les. Někdy před 10 - 12 tisíci lety následkem tání horských ledovců a existence promrzlé půdy, která brání vsaku vody, dochází ke změně vodních režimů. Paralelní toky rozvětvených řek se spojují do meandrujících vodnatých toků, které se zařezávají do skalního podloží…

…Jiným důležitým procesem, který byl koncem glaciálu velmi aktivní, je solifukce neboli půdotok. Dochází při ní k pomalému tečení rozbředlé půdy po zmrzlém podloží, a to i při poměrně malých sklonech. Koncem glaciálu se rovněž zvýrazňují asymetrická údolí. (Sluncem více ozářený svah podléhá větší erozi.) Později jsou oba svahy pokryty lesem, který konzervuje tvary vzniklé právě koncem glaciálu…

V hodnocení klimatu Země za poslední miliardu letse pohybujeme v měřítku i desítek milionů let, po které trvaly doby ledové. Poslední 2 miliony let, ve čtvrtohorách, s typickým střídáním ledových a meziledových dob se jedná o měřítko několika stovek či desítek tisíců let. V posledních 12 tisících letech, v holocénu se už naše měřítka zkracují.

…Mnohé z nich úzce souvisí s rozvojem a zánikem lidských kultur. Velmi osobně k nám často hovoří přes propast věků, protože velké kulturní a etnické migrace od příchodu Hunů, Avarů, Turků až po Slovany, jsou velmi často svázány s klimatickými změnami. Konečně posledním měřítkem jsou klimatické oscilace, trvající několik let nebo několik desítek let…

…Důležité je si uvědomit, že co platí v jednom měřítku, může mít opačný význam v měřítku jiném. Klimatické optimum evropského holocénu je doprovázeno zvýšenými teplotami a srážkami a také nástupem zemědělských civilizací, ale v témže období na Předním východě dochází k významné aridizaci a transformaci místních kultur, jejichž zemědělský areál se následkem vysušení zmenšil…

(pokračování zítra)

Zpracovala: